Poslanec Miroslav Kalousek se rozhodl v roce 2021 neobhajovat mandát. Ve Sněmovně tak bude chybět poprvé po 23 letech. Co na to říkáte?
Bez ohledu na to, jaký názor máme na Miroslava Kalouska, jedno mu nelze upřít. Je to výrazná osobnost, skvělý rétor, ve Sněmovně bude určitě chybět. Minimálně bude nutné vymyslet si jiného univerzálního viníka. Heslo „za všechno může Kalousek“ už nebude mít takovou váhu.
Kalousek sice končí ve Sněmovně, nekončí ale v politickém životě, jak ujistil. Kam mohou reálně směřovat další kroky Miroslava Kalouska, pokud by mu přechod do jiné politické role nevyšel?
K další politické kariéře Miroslava Kalouska jsem poměrně skeptický. Aniž bych chtěl snižovat jeho předpoklady, musím si připustit, že téměř žádného politika po odstoupení z funkce žádná další politická kariéra nečekala (tedy s výjimkou Miloše Zemana), a to bez ohledu na to, jestli se o politický návrat snažil, nebo ne. Kdo z voličů dnes tuší, čím se živí Paroubek, Topolánek, Langr, Nečas, Špidla a další. A přitom šlo bezesporu o výrazné politiky své doby. Nesmíme ale zapomínat, že život není jen politika. Jsem přesvědčen, že tak výrazná osobnost, jako je pan Kalousek, si své místo na slunci určitě najde. Dovedl bych si ho klidně představit jako vtipného politického komentátora. Jeho tweety si vždy s chutí přečtu.
Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!
Vy ještě jako člen TOP 09 jste se po parlamentních volbách v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz proti Miroslavu Kalouskovi poměrně ostře ohradil, nedávno jste ale řekl, že právě Kalousek a Schwarzenberg byli před lety ti, kvůli kterým jste do TOP 09 vlastně vstoupil. Jak dnes Miroslava Kalouska hodnotíte?
Podle mě je to svéráz, který se nebojí jitřit emoce. Je si velmi dobře vědom toho, že i negativní reklama je svým způsobem reklama. Rozhodně je tak díky svým odvážným názorům jedním z našich nejznámějších politiků. Jestli ale jeho negativní popularita pomohla straně TOP 09, bych nechal na posouzení členů strany. Vzhledem k tomu, že já už jím nejsem, nepřipadá mi vhodné to hodnotit.
Pomůže podle Vás Kalouskův odchod TOP 09 nebo i proudu liberální demokracie?
Stejně tak si myslím, že ani to mi, jako „odpadlíkovi“, nepřísluší hodnotit. Podle mě je hlavně důležité, jak se příležitosti chopí ti, kteří ve straně zůstali. Teď už je to jen na nich. Nicméně si myslím, že stejně jako v případě KDU-ČSL, jeho odchod TOP 09 žádný převratný příliv voličů nepřinese.
A dá se říci, že je Kalousek „ten politik, který uměl odejít“?
Když to porovnáte s politickými konci kvůli kabelkové kauze manželky, úplatku v krabici od vína, nebo nepřiznaným poslaneckým náhradám, je to rozhodně důstojný odchod.
Psali jsme:
Vy jste už řekl, že Kalousek bude ve Sněmovně chybět. Bude to pro hodnoty, které hájí, nebo pro to, jak výrazná a netypická osobnost to je, nebo proč vlastně? A má Sněmovna jiného člena, který by byl tak výrazný, jako je Kalousek?
S trochou nadsázky to lze formulovat i takto: Už Alfred Hitchcock tvrdil, že film je tak dobrý, jak dobrý je jeho padouch. A divadelním představením, která se někdy ve Sněmovně odehrávají, taková role chybět určitě bude. Jde jen o to, kdo se jí po panu Kalouskovi dobrovolně ujme a dokáže ji uchopit stejně přesvědčivě, jako to uměl on.
Kalousek své rozhodnutí odůvodnil i tím, že nové vedení TOP 09 má obrovský potenciál a mohlo by být „kondenzačním jádrem pro spolupráci tradičních stran“. Sdílíte tento pohled?
Chápu, proč to Miroslav Kalousek říká, ale domnívám se, že tomu sám moc nevěří.
Padla i úvaha, že by to mohl být krok ke spolku ODS, TOP 09 a možná i STAN. Ano?
I zde platí otřepané heslo, že zajíci se sčítají až po honu. Tady tedy po volbách a při sestavování koalic. Tam si buď některé politické strany nakonec padnou kolem krku, nebo se rozejdou.
Předseda STAN, Vít Rakušan, se domnívá, že spoluprací s TOP 09 nelze Babiše porazit. Rozhoduje se mezi Piráty a ODS. Dělá dobře?
Volební průzkumy přisuzují první místo hnutí ANO, druhé ODS či Pirátům. Úvaha pana Rakušana je tedy z hlediska matematiky naprosto logická.
Vy jste po odchodu z TOP 09 na kandidátce do krajských voleb právě jihočeské STAN. Domníváte se, že by STAN pomohl příklon k některé z těchto stran? Dokázal by STAN být rovnocenným partnerem?
Jihočeská půda je trochu specifická. Názorové rozdíly se jeví v tomto případě na regionální úrovni možná větší, než na celostátní. Jsme však přesvědčeni, že kandidátka STAN je natolik silná, že dokáže zaujmout i bez spolupráce s údajně silnějšími subjekty… prostě, dalo by se říci, že na jihočeské úrovni nám jde víc o ty ideály, než o funkce.
Fotogalerie: - Měsíc v kleci
Existuje podle Vás vůbec nějaký prvek či osoba, který by byl schopný sjednotit tyto „tradiční strany“?
Na příkladu pana Babiše jsme se mohli přesvědčit, že mít „společného nepřítele“ prostě nestačí.
A mimochodem, co je to v českém pojetí vlastně „tradiční strana“? Asi se shodneme na KDU-ČSL a ČSSD, ale co strany, které vznikly krátce po listopadu 1989? Jsou i ony tradičními stranami, nebo jde o produkty tehdejšího nadšení a ty hlubší kořeny jim chybí?
Já bych byl v používání termínu „tradiční strana“ opatrný. Kam byste pak zařadili KSČM? Vznikla sice po listopadu 1989, ale jistě to není produkt tehdejšího nadšení. Kořeny této „nově vzniklé strany“ naopak zasáhly dost hluboko do historie a ne zrovna slavně. K tradičním stranám bych dnes již klidně započítal po listopadu 1989 vzniklou ODS, která ovšem prošla velmi hlubokou krizí a nyní se opět pomalu nadechuje k životu. Ostatní strany či uskupení měly jen jepičí život, jako například Věci veřejné, Unie svobody či ODA. Tudíž si ani nestihly nějaké kořeny vybudovat.
Když odbočíme, rozruch vyvolalo zamyšlení bývalého zastupitele za Žít Brno Matěje Hollana na sociální síti. Terčem zájmu byl Jarek Nohavica. „Ten člověk asi byl vždycky dost zmrd, jen se to všeobecně nevědělo. Každopádně teď je hroznej,“ uvedl s tím, že „Putinova cena“ ho ani tak nezajímá, zmínil ale Okamuru. Nohavica je podle něj možná „totálně zlomenej“. Hollan připouští, že Nohavicova tvorba patří zejména v 80. a 90. letech k tomu nejlepšímu, co tu v oblasti písňové tvorby vzniklo. „Chtěl jsem jenom říct, že to člověk může pořád zbožňovat a vracet se k tomu, a přitom si o autorovi myslet, že se v lepším případě pomátl, v horším se stal prostě jen hajzlem.“ Jak to vidíte Vy? A máme dnes umělce, u kterých vidíte zřetelný rozpor, o kterém píše Hollan?
Nejraději bych tuto otázku obrátil a zeptal se, co si lidé mysleli a myslí o panu exzastupiteli Hollanovi. Samozřejmě ti, kteří ho znají. Možná by pak byl ve svých reakcích uvážlivější či pokornější. Navíc si myslím, že stejně jako já, ani pan Hollan nezná přesně zákulisí kauzy Nohavica, ke které se tak plamenně vyjadřuje. Takže osobně to vidím asi takto. U umělců, stejně jako třeba u sportovců, hodnotíme jejich výkony umělecké či sportovní, které jsou jejich hlavní pracovní náplní. Hodnotit samozřejmě můžeme i jejich tzv. morálku v mimopracovním světě, která se vždy nemusí s tou první kategorií shodovat. A samozřejmě, existují lidé, u nichž se obě tyto kategorie dokonale snoubí, ale to jsou, popravdě, ojedinělé výjimky. Naštěstí si každý na každého dnes může podle svého svědomí udělat obrázek sám.
Psali jsme:
Podíváme-li se do zahraničí, Německo 1. července převzalo předsednictví v Evropské unii. Mezi priority má patřit řešení otázky migrace, ve které mají členské státy být solidárnější. Posílí podle vás ještě tlak na ty země, které uprchlíky přijímat nechtějí?
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale dávat si dnes za prioritu řešit otázky migrace mi připadá stejně aktuální, jako řešit za II. světové války dopady války Velké. To mělo být vyřešeno již dávno. A používat v tomto případě, pokud jde o ony tzv. kvóty, slovo solidarita nepovažuji za šťastné.
Poslanec za AfD Petr Bystroň interpeloval německého ministra zahraničí Heiko Maase ve věci přerozdělování migrantů po celé Evropě. Připomínal mu odmítavý postoj států V4 a ptal se Maase, zda hodlá trvat na nátlakovém způsobu. „…členství v EU s sebou přináší jak práva, tak povinnosti. Mnozí v EU profitují v obrovském rozsahu z členství v EU, finančně, ale nejen finančně. Jsou ale i jiné věci, jiné základní hodnoty, ke kterým jsme se členstvím v EU zavázali. A proto uvnitř EU nelze využívat pouze práv, ale je nutné i plnit povinnosti, které jsou s tím spojené“, kontroval Maas a doplnil, jak už jsme zmínili, že půjde o prioritu německého předsednictví EU. Jak se k těmto slovům postavit? Jaká by měla být případná reakce české vlády?
Je pravda, že řada států z členství v EU profituje. I my jsme evropským dotacím za mnohé vděční. Je ale třeba také říci, že nám trochu chybí pokročilé technologie, naše fabriky lze zařadit do kategorie „montovny“ a potraviny na našem stole stále nedosahují kvalit, jaké jsou obvyklé u našich „západních“ sousedů. Ale také je pravda, že naše životní úroveň je poměrně vysoká.
Německo chce také přispět k ekonomické obnově EU po koronaviru, budeme tedy zřejmě svědky masivních přerozdělovacích programů. Je to podle vás tak v pořádku? Máme se připravit na „povinnou solidaritu“ s jižním křídlem EU, které má již nyní ekonomické problémy? Jak Vy se k něčemu takovému stavíte?
Předně je třeba zdůraznit, že pokud má EU přežít, musí se radikálně reformovat, ale v tomto případě se s tímto názorem ztotožňuji.
Psali jsme:
autor: David Hora
