Česká ekonomika už druhým rokem roste a máme zde jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. Dokonce ve strojírenství, stavebnictví a také v dalších průmyslových odvětvích chybějí zaměstnanci do dělnických profesí. Čím to je způsobeno? Lidem se už nechce manuálně pracovat, nebo nechtějí „dřít“ ve zmíněných odvětvích kvůli nízkým mzdám a nevyhovujícím pracovním podmínkám, anebo máme nedokonalý systém školství?  

My v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) vidíme tento jakoby paradoxní stav, kdy na jedné straně je na úřadech práce evidováno okolo 450 tisíc lidí jako uchazečů o zaměstnání, a na druhé straně tytéž úřady práce evidují 120 tisíc volných pracovních míst (a to nemluvě o pracovních místech nabízených mimo úřady práce) jako důsledek souběhu několika faktorů. Jednak jak jste sám zmínil, nízké úrovně mezd a platů v ČR, jež se pohybují asi kolem jedné třetiny úrovně vyspělejších zemí EU. Vykazovaná průměrná hrubá mzda v ČR je údajně na úrovni asi 26 tisíc hrubého měsíčně, ale většina lidí se pohybuje pod touto úrovní někde kolem 20 tisíc korun (což je čistého asi 17 000 Kč) a jsou i odvětví a profese (obchod, kultura, textil), kde jsou příjmy skutečně ostudné. Pak je samozřejmě do jisté míry pravdivá i teze, že se nevyplácí pracovat a je lepší pobírat sociální dávky. Není to ovšem o „příliš štědrém sociálním státu“, ale o nízkých pracovních příjmech. Asi jste si všiml, že ČMKOS v minulém roce „zavedla“ kampaň „Konec levné práce v ČR“ a tento problém zdůraznila.
Zadruhé se stále znovu ukazuje nesoulad v kvalifikačních dovednostech uchazečů a struktuře nabízených pracovních míst. Naši podnikatelé si stěžují, že nemohou sehnat vyučené a různé technické profese. Měli by si však sáhnout do svědomí a vzpomenout si, jak propagovali roli „neviditelné ruky trhu“ ve vzdělávacím systému a jak rušili státní instituce provázanost učňovského školství s podniky. Teď je snaha se trochu vrátit k osvědčeným praktikám socialistického školství a tyto vazby znovu obnovit, ale bude to asi běh na dlouhou trať.
Zatřetí, na trhu práce funguje jev, kterému se říká „hystereze“, kdy dlouhodobě nezaměstnaní (a těch je u nás kolem 200 tisíc) ztrácejí kvalifikaci, pracovní návyky a obecně schopnost vrátit se na trh práce. Jsou tzv. nezaměstnatelní, a nezaměstnanost tak produkuje sama sebe. Jestli to bude takto pokračovat, bude nezaměstnatelná půlka národa.

Je řešením pak „dovážet“ dělnické profese například z Ukrajiny a Mongolska? Co by vláda měla pro to udělat, abychom zcela neopustili naši průmyslovou tradici, což by mohlo mít velmi tvrdý dopad na naše hospodářství?