Evropská komise ve své letní makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu unijních zemí na 4,8 procenta z květnových 4,2 procenta. Růst české ekonomiky odhadla na 3,9 procenta, když v květnu počítala se zlepšením o 3,4 procenta. K předkrizovým hodnotám by se měl podle EK reálný výkon ekonomiky Unie i eurozóny vrátit v posledním čtvrtletí letošního roku. Je tento optimismus po letošním rychlejším než předpokládaném růstu ekonomiky EU namístě?

Nejen Evropská komise spekuluje na to, že pandemie skončila a že už ekonomika pojede jako před ní. Že zkrátka plynule naváže na výkon někdy z roku 2019.

To má ale dva háčky. Za prvé nikde není psáno, že už nebude čtvrtá vlna. Dokonce z historických statistik vyplývá, že skutečně vlny u podobných respiračních onemocnění bývají čtyři, byť ta poslední bývá nejslabší. Můžeme tak jen doufat, že už ona čtvrtá vlna nepřinese uzavírky ekonomik.

Druhým háčkem je, že zpřetrhání obchodních vazeb v důsledku pandemických opatření vede k nedostatku mnohých komponentů a surovin. Čipy jsou jen nejkřiklavější příklad. Dokonce i v českém automobilovém průmyslu je už patrné omezování výroby právě kvůli nedostatku některých komponentů. Takže toto omezování výroby se ještě do průmyslu i stavebnictví propíše negativně.