Zaregistroval jsem váš názor, že by Česká republika měla vystoupit z organizace UNESCO, pokud se jejím arabským členům podaří prosadit návrh, aby se Zeď nářků, nejposvátnější místo judaismu, stala součástí muslimských svatyň na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle vás je to pro Česko tak zásadní záležitost?

Občas se píše, že evropská civilizace vyrostla ze tří kořenů – judaismu, helénské kultury a křesťanství. Stále častěji však současné dění v Evropě vnucuje otázku, zda to ještě platí. Zda náhodou není Evropa tak hodnotově vyprázdněná, že nemá sílu trvat na vlastní identitě; snad že už si vlastní identitu ani neuvědomuje, a proto snadno podléhá jakémukoli tlaku směřujícímu k rozmělnění. V tomto smyslu vnímám už léta dění v Izraeli jako lakmusový papír budoucnosti Evropy. Dokud si Izraelský národ podrží svou pevnost, bude existovat měřítko národní identity a soudržnosti.

Návrh šesti arabských zemí v UNESCO – jménem Arabů, žijících v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu – není novinkou. Vznikl ovšem velmi pozdě, na počátku dvacátého století, a nemá žádnou oporu v historických pramenech, kupříkladu Encyklopedii Islámu. Stojí jistě za zmínku, že s identickým požadavkem vůči Západní zdi přišel v období britské správy jeruzalémský muftí Amín al-Husajní (shodou náhod velký obdivovatel Adolfa Hitlera), který organizoval kupříkladu vznik divize SS, tedy Waffen-Gebirgs Division der SS sestavené z bosenských muslimů.

V historiografii z konce 12. století píše Benjamin z Tudely: „… západní zeď, jediná ze zdí, která byla v Chrámu ve Velesvatyni, je nazývaná Brána milosrdenství a přicházejí k ní Židé, aby se u ní modlili o pomoc.“