Premiér Andrej Babiš se dočkal zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Rozhodnutí ještě není definitivní. Už minule jste mi řekl, že „čekání na spravedlnost trvá příliš dlouho. Pokud není zákon co nejvíce spravedlivě, ale také přiměřeně rychle vymáhán, má demokracie velké šmouhy. Můžeme mít sebelepší zákony, ale když je nedokážeme vynutit, demokracie selhává.“ Jak svá slova vidíte v souvislosti s touto kauzou?
Ta slova kauza Čapí hnízdo potvrdila. Ať je rozhodnutí jakékoliv… Ať s ním souhlasíte, či ne… ty čtyři roky vytvářejí pachuť pro všechny.
Zůstávají v případu z vašeho pohledu nějaké nejasnosti?
Pro mě rozhodně. Na rozdíl od vašich čtenářů jsem jako člen mandátového a imunitního výboru studoval spis na policii a slyšel na výboru argumenty vyšetřovatele i státního zástupce. A státní zástupce říkal něco úplně jiného, než nakonec napsal do svého závěru. Asi ho osvítil Duch svatý během těch čtyř let.
Došlo tedy podle vás k narušení důvěry v justici a spravedlnost v České republice, jak teď všude zaznívá? Nejen délkou trvání vyšetřování, ale i zdůvodněním rozhodnutí a tak dále?
Domnívám se, že ano. A nejen v tomto případě. Jako poslanec řeším mnoho problémů voličů a s problémy vymáhání spravedlnosti se setkávám denně. Bohužel mezi lidmi sílí přesvědčení, že se spravedlnosti u nás dovolají jen těžko. A vláda to neřeší.
Poměrně častý je názor, který vyjádřil poslanec Miroslav Kalousek. Ten k verdiktu napsal stroze: „Je někdo překvapen?“ Dalo se tedy čekat, že Babiš dosáhne úspěchu? A je možné, že bylo rozhodování ovlivněno tím, jak vládnoucí ANO prorostlo státními strukturami?
Největší problém je naprosto nedostatečné vysvětlení toho rozhodnutí ze strany státního zastupitelství. To vyvolává dohady a tyto závěry. Věřím, že nejvyšší státní zástupce podobnou chybu neudělá.
Komunálními politiky by mohli volit mladí od šestnácti let, navrhují Starostové a nezávislí. Není to příliš obvyklé ani v zahraničí, kde jste se inspirovali a proč? A pomůže to motivovat mladší generaci k většímu zájmu o politické dění?
Například v Rakousku. Tam to funguje. Je to skvělá prevence extremismu. Začali s komunálními volbami, to je cesta.
Pomník maršála Ivana Koněva bude přemístěn. Rozhodli o tom zastupitelé na Praze 6 a na jeho místo chtějí jiný památník osvoboditelům. Co vy na to?
Je to věc samosprávy a obyvatel Prahy 6. Maršál Koněv má své pozitivní i negativní stopy v historii.
Kauza kolem sochy Koněva byla doprovázena tím, že Rusové velmi nevybíravě protestují i z oficiálních míst, starostu Koláře nazval ruský ministr kultury dokonce nacistou. Jsou takto ostré paralely namístě? Co o Rusech a o Kolářovi celý spor vypovídá?
Zkuste si to představit naopak – že by se naše vláda takto ostře vyjádřila o představitelích v Rusku na základě jejich chování či výroků k pomníkům našich legionářů. A ne vždy se tam k nim chovají uctivě. Jsme suverénní stát, ne ruský satelit. Naše vláda by určitě měla využít diplomatických možností a nenechat si to líbit.
Psali jsme:
Čekal jste, že pomník vyvolá až tak bouřlivé diskuse vzhledem k tomu, jaké nálady v České republice panují? Zdá se, že je Rusko poslední dobou jedním z nejvýbušnějších témat. A jak v tomto případě k Rusku přistupovat?
Je to dobrý způsob, jak v Rusku odpoutat pozornost od jejich vnitřních problémů.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek si předvolal čínského velvyslance Čang Ťien-mina a pak ze společné schůzky předčasně odešel, protože se „řeči čínského protějšku nedaly poslouchat“. Co se týče naší politiky vůči Číně, jsou tu na jedné straně skalní ochránci lidských práv jako pražský primátor Zdeněk Hřib, na druhé straně chtějí s Čínou dělat byznys lidé kolem Miloše Zemana a tak podobně. Ze slibovaných investic ale nepřišlo skoro nic, jak dokládají čísla. Jaký postoj bychom tedy měli k Číně volit?
Stejný jako ke všem. Jsme sebevědomá země, a ne „pohůnek Číny“. Měřítka lidských práv mají platit pro všechny včetně Číny a naši představitelé se nemají hrbit. Čínské investice jsou fraška a mohu teď říkat – my jsme to říkali. Šlo spíše o byznys lidí kolem Miloše Zemana než o reálné investice. Ty reálné u nás už desetiletí mají Tchajwan, Japonsko, Korea a další asijské země.
Prezident Miloš Zeman na sebe opět přitáhl pozornost výroky souvisejícími s Kosovem. Nejdříve řekl, že má rád Srby a Srbsko, nikoliv však Kosovo. Pak prohlásil, že by chtěl odvolat uznání samostatnosti Kosova. Jeho slova nakonec mírnil ministr zahraničí. Jak hodnotíte tento výrok?
Pan prezident má občas svérázné návrhy v oblasti mezinárodního práva a diplomacie.
A jak podle vás vypadá pohled na Českou republiku ze zahraničí? Dokážeme být jednotní? Rozhoduje o české zahraniční politice skutečně vláda?
Zahraniční politiku určuje vláda. My nejsme prezidentský systém. Prezident má v Ústavě jinou roli. Pokud ji nedrží, vypadáme v civilizovaném zahraničí jako banánová republika.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
