Generál Šándor: Hrozí nám malér, říkám to roky. A nikdo s tím nic nedělá

07.10.2020 13:14 | Zprávy

ROZHOVOR „Jestliže po výbuchu Fukušimy se Němci rozhodli odejít od jádra, pokud utlumují těžbu uhlí, zbývá jim jediný vlastní zdroj. Větrníky. Ty je nemohou zachránit. Vyspělá německá ekonomika potřebuje zdroj energie a tou je pro ni plyn. Proto stavba Nord Stream 2, kterou si těžko mohou dovolit zastavit,“ domnívá se generál Andor Šándor. „Do jaké míry je správné tvrzení, že se zvýší závislost Německa na Rusku, aby to ohrozilo německou bezpečnost, je diskutabilní. Podle mého Rusko má zájem prodávat plyn do Německa i do jiných států západní Evropy. Je to pro ně ekonomicky důležité. Nezdá se mi, že by v Rusku kdokoliv chtěl vést válku v Evropě,“ míní. Všímá si také počínání Turecka. „Říkám to už několik let – má potenciál být největší hrozbou pro Evropu,“ domnívá se.

Generál Šándor: Hrozí nám malér, říkám to roky. A nikdo s tím nic nedělá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

Nejdůležitější volby z celosvětového pohledu nás čekají v listopadu. Americké prezidentské. Donald Trump se nakazil koronavirem, takže musel přerušit kampaň. První prezidentská debata žádný průlom pro některého z kandidátů nepřinesla. Lze v tuto chvíli říci, kdo je favorit?

To je samozřejmě obtížná otázka, která se lépe odpovídá těm, kteří straní jednomu z nich. Při hodnocení, kdo má větší šanci, se nemohu nevrátit do klání mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou. Kdy v předvolebních průzkumech bylo zřejmé, že vyhraje Clintonová. Nakonec sice měla o dva miliony hlasů víc, ale nezískala potřebné voliče. Americký systém je většinový, nikoliv poměrný jako u nás. Vítěz bere vše. Donaldu Trumpovi se podařilo vyhrát ve státech, které mají větší počet volitelů. Odhadovat to dneska, byť máme do prezidentských voleb ani ne měsíc, je velmi ošidné. Vše bude znovu záležet na tom, kdo vyhraje klíčové státy. Především se nejvíce mluví o Floridě.

Já bych si osobně více tipl na Donalda Trumpa, protože na mě působí – i přes to, co je schopen všechno říci a překroutit – dynamičtěji. Je vidět, že se vrátil po třech dnech z nemocnice zpátky. Nechce nic nechat náhodě. 3. listopadu je termín, který bychom měli vnímat velmi vážně. Pokud jeden z těch kandidátů nezvítězí dost přesvědčivě, můžeme se dočkat dost nešťastných věcí. Když bude rozdíl jednoho dvou procent, oba kandidáti jsou schopni to zpochybnit. Nedovedu si pak představit, jaké by to mělo dopady už na takto rozpolcenou společnost ve Spojených státech.

Jenže právě takto těsný výsledek se dá nejspíše očekávat...

To je právě ono. Už po té první volbě ne všichni v Americe přijali výhru Trumpa. Řada médií neuznala jeho výhru. Společnost je tam už takto nastavená. Bude opravdu otázka, jak se ten druhý zachová, jestli uzná vítězství toho prvního. Doba, kdy Al Gore uznal vítězství George Bushe mladšího, aniž bylo zřejmé, jak to dopadlo na Floridě, už tu není. Je tu vzájemné podezřívání. Uvidíme. 3. listopadu bude významné datum nejen pro Spojené státy. 

Když se podíváme na zahraničněpolitickou rétoriku Joea Bidena, co by jeho zvolení znamenalo pro svět v oblastech Číny a Ruska? Změní se něco oproti současnosti?

Pokud by vyhrál Biden, přitvrdil by kurz proti Rusku. To je evidentní i z jeho vyjádření k poslední kauze Alexeje Navalného. Prohlásil, že pokud to prezident neučiní, tak on až vyhraje, dá to Rusům poznat. Joe Biden se zařadil do mainstreamu, který za každou otravnou látkou vidí novičok. Mně už to dneska připadá, jak to bylo za minulého režimu, kdy cokoliv kdekoliv bouchlo, tak to byl semtex. Dneska cokoliv se kde použije, je to novičok. Přijal tvrzení – bez jakýchkoliv důkazů –, že za tím celým stojí Putin. Určitě je původ útoku v Rusku, pouze pochybuji, že to udělal Putin.

Pro Írán by byl Biden příjemnějším prezidentem. I díky tomu, že Joe Biden se podílel na smlouvě s Íránem, kterou podepsal Barack Obama. Co se týče Číny, není to Trumpův rozmar, že nemá rád Čínu. Řada věcí, které Číně vyčítá, od špionáže ke krádežím duševního vlastnictví, nemůže přehlédnout ani Joe Biden. Je možné, že rétorika Joea Bidena by mohla být ve vztahu k Číně mírnější. Otázka je, jak výrazně by se to promítlo do praktických kroků.

Co by to znamenalo pro Českou republiku? Ulevilo by se nám například v rámci NATO, kde po nás prezident Trump neustále chce ona 2 % HDP na zbrojení?

Donald Trump velmi flagrantně ukazoval, že o Severoatlantickou alianci nemá příliš velký zájem. Což když vezmeme fakt, že Aliance je 75procentní s. r. o. Spojených států, musíme brát velmi vážně. Jakékoliv oslabování vztahu Spojených států vůči Alianci může mít dopady i pro nás. Obecně je trendem, že všechny instituce založené po druhé světové válce – NATO, Mezinárodní měnový fond a další –, ve kterých měli Američané zájem se angažovat, se nyní ukazuje, že jejich zájem se snižuje. A tím se snižuje i význam těchto institucí a jejich dopad na to, co se ve světě děje.

Trump – a i právem – více tlačí na Evropu, aby více zbrojila. V roce 1989 to bylo 50 procent Američané, 50 procent Evropa, dnes je to 75 procent Američané, jen 25 Evropa. Ten nepoměr je nespravedlivý vůči Američanům. Zároveň je ale potřeba také číst, co je za tím, že Donald Trump říká – kupujte naše zbraně. I za Baracka Obamy tyto hlasy, že Evropa zbrojí málo, byly. Není to nic nového. Jen to nikdy nebylo tak, že by třeba Obama řekl nahlas – kdo nebude dávat příslušný obnos na obranu, nemůže počítat s naší pomocí. To je úplně jiný pohled a jiná rétorika na tuto vojenskou alianci.

Je to také podtrženo vnímáním hrozeb. Pokud Donald Trump vidí tři hlavní hrozby – to znamená Čínu, Írán a Severní Koreu – je to jiné vnímání, než má Joe Biden. Trump k řešení těchto tří hlavních bezpečnostních problémů Alianci nepotřebuje. To je vidět na přítomnosti vojsk Spojených států v Evropě, na jejich snižování. Když přesouvají nějaké části do Polska, do Pobaltí, viděl bych to jako spíše symbolickou spoluúčast než skutečně závažnou změnu vojenské rovnováhy. Donald Trump to vnímá tak, že nemůže více dráždit Rusko, které už tak má velké problémy s posouváním Severoatlantické aliance na východ. Otázka je, zda by Biden tento trend nezměnil a nevrátil by se k původní variantě větší přítomnosti amerických vojsk v Evropě, když je pro něj Rusko větší hrozba než pro Donalda Trumpa.

Pokud jde o Severoatlantickou alianci, asi by rétorika u Bidena nebyla tak vyhraněná. Na druhou stranu každý prezident Spojených států především zastupuje zájem amerických firem. Nejvíce to ale dal najevo Donald Trump ve vztahu vrátit výrobu ze zemí, jako je Mexiko a další, zpátky na území Spojených států, což má svoji logiku, pokud jde o zaměstnanost. Joe Biden by se také nemohl tvářit, že není prezidentem amerických voličů, amerických zaměstnanců, amerických firem, amerického zájmu prodávat.  

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Zkušenosti

Podle všeho se nad vámi stahují mračna a eurokomisařkou zřejmě nebudete. Co říkáte na to, že jste u vládní koalice ztratila podporu? A nemyslíte, že vzhledem k vaší kauze a 0 zkušenostem s politikou byste se nominace měla vzdát sama? Neuvažovala jste o tom? Netvrdím, že nemáte být v politice, ale ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš a Konečná. Hůř, než si Fiala myslí. Vidlák vynesl ze zákulisí blízkou budoucnost

13:11 Babiš a Konečná. Hůř, než si Fiala myslí. Vidlák vynesl ze zákulisí blízkou budoucnost

VIDLÁKŮV TÝDEN Správnou reakcí Fialy na eurovolby by byly předčasné volby, aby zachránil, co se dá, …