Vysoký komisař pro uprchlíky kritizoval české zacházení s imigranty. Jak to vnímáte v kontextu toho, co se nyní v rámci imigrační krize v Evropě děje?

Lze na to hledět ze dvou stran. Z jedné je patrné, že náš azylový zákon je z pohledu některých západních zemí velmi tvrdý. Například ve srovnání s jednáním zemí, které uprchlíky neregistrují a jen je posílají dál, je čtyřicetidvoudenní detence dlouhá, a to, že si tito lidé platí pobyt, je tvrdé. Jestli je ale takto postaven zákon, musí jej vězeňská služba a policie dodržovat. Jestli po kritice, kterou jsme slyšeli, bude vláda reagovat tak, že tyto podmínky zmírní, není otázka pro mne. Máme tady také spor mezi ombudsmankou a ministrem vnitra, kdy paní Šabatová říká, že jsou podmínky příliš tvrdé. Je pravda, že internace dětí a jejich pohled na rodiče s pouty na rukou není nic příjemného, ale neumím si představit, jak by se dalo v současných podmínkách azylového zákona udělat, aby tyto děti nebyly s rodiči v podmínkách, kde je azylový zákon naplňován.

Uprchlíci z jihu se po uzavření maďarské hranice zkoušejí dostat do Slovinska a problémy se přesunuly tam. Zdá se, že se problém jen posunul na jiné místo…

Politici z Evropské unie se stále setkávají a od března říkají stále to stejné – že musí jednat. Jenže „skutek utek“. Dnes dokonce jsme svědky situace, kdy Chorvatsko tajně posílá v noci uprchlíky Slovincům. Dvě země unie si tedy dělají něco, co se dá považovat za podraz. Nejen že nespolupracují, ale dělají si naschvály. Takto přece nemá EU fungovat. Běženci se chtějí dostat na západ a v tom jim nijak nebrání Řecko, kam denně připlouvá osm tisíc běženců z Turecka, Italové ochranu hranic také příliš neprožívají, a ti lidé se dostávali nejdřív k maďarské hranici, která byla blokována, pak k chorvatské. Chtějí hlavně do Německa a Švédska a tomu přizpůsobují své cesty. Když se tam nedostanou přes Slovinsko, půjdou jinudy. Situace je krajně nebezpečná a je alarmující, že Evropská unie není schopna najít praktické řešení. A čas, po který se o tom jen hovoří, trvá už půl roku, za tu dobu jsme už měli být svědky opatření, která by zabránila tomu, aby se k nám - řečeno s nadsázkou - nepřestěhovalo půl severní Afriky.

Jak by měla vypadat ta kýžená akce, která podle vás chybí?