Migrace a globalismus je, pokud mi něco neuniklo, vaše druhá kniha. Ta první nesla název Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci. Vidíte mezi tématy neziskového sektoru a migrace nějaké styčné body?
Obě témata spolu úzce souvisejí. Jedním z podstatných hybatelů toho, co v nové knize nazývám migrační pohroma, jsou právě politické neziskovky. Ať už tím, že přes Středozemní moře převážejí migranty, nebo tím, že u soudů bojují proti schopnosti evropských zemí bránit se nelegální migraci. Právě vycházející Migrace a globalismus tak vlastně na předchozí knihu Politické neziskovky volně navazuje.
V názvu knihy je „globalismus“. Běžně slýcháme spíš slovo „globalizace“, koncovka „ismus“ zase evokuje nějaký ideologický koncept. Můžete vysvětlit, jak tento pojem definujete?
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Dříve nám k rozlišení politických aktérů postačovala pravolevá osa. Doba se proměnila a jedno hledisko už nestačí. Musíme přidat rozlišení mezi konzervativním a liberálním, ale také mezi národním a globálním. A nejen to. Progresivisté uzavřeli tiché a nepsané spojenectví s liberály, které bývalý europoslanec, profesor Jan Keller popisuje ve své zajímavé knize Hybridní politika. Žijeme v době metaideologií. Složitějších ideologicko-zájmových systémů. Právě to je globalismus. Jedním z jeho znaků je zvláštní spojení progresivismu a liberalismu. Koncovka „ismus“ měnící faktické pozorování v označení ideologie je na místě. V knize popisuji zvláštní způsob, jakým dochází k ovlivňování západních společností i právně nezávaznými dokumenty nadnárodních, a řekl bych globalistických, organizací.
Téma migrace se v Evropské unii vyvíjí poměrně dynamicky ještě nyní. Je v knize zachycen aktuální stav této politické agendy, nebo se od dopsání něco změnilo?
Kniha zachycuje aktuální dění až do října 2025. Aktuality jsou však vybrány tak, aby jejich další vývoj na obsah knihy nedopadal. Vývoj v oblasti migrace je skutečně dynamický a k dalšímu vývoji pochopitelně došlo. Evropská komise vydala první zprávu o migrační situaci, kterou má podle migračního paktu každoročně vydat do 15. října. Letos ji vydávala poprvé a hned měla měsíc zpoždění. Obsah této zprávy tedy není v knize komentován, ale kniha tím nijak netrpí. Z hlediska obsahu knihy ve zprávě Evropské komise není nic převratného. Ve čtvrtek 20. listopadu byl schválen Pakt pro středomoří. Nicméně jeho obsah byl v době psaní knihy již znám a byl schválen beze změn. Opět tedy žádný dopad na obsah knihy.
Jak se stalo, že se vcelku přirozený a nekoordinovaný proces migrace stal v podstatě řízeným byznysem a politickou agendou?
V tom smyslu, jak globalistické řízení migrace chápu, je v západoevropských zemích v různé intenzitě a s různými obměnami migrace řízena již od 60. let 20. století. Zdá se ale, že vlády zemí západní Evropy nikdy zcela neporozuměly důsledkům. V určitém smyslu je tedy migrace do Evropy řízena, chtěna či ignorována, někdy i cíleně, již 60 let. Za tuto dobu západoevropské elity nechaly problém dorůst do dnešních, v některých případech možná už nezvládnutelných rozměrů. My ve visegrádském prostoru máme jedinečnou možnost neopakovat jejich chyby.
Máme právě deset let od největší migrační vlny roku 2015. Co nás tento zážitek naučil a co se v jeho důsledku změnilo? Ať na straně politiků, nebo „pašeráckého sektoru“?
Otázka by měla spíše znít, co nás tento zážitek měl naučit? Například to, že systém lidských práv, jak se postupně vyvinul a nabobtnal, není dále udržitelný, protože se, přinejmenším v oblasti migrace, obrací proti nám. Další ponaučení z migračně krizového roku 2015 by mělo být takové, že naprostá většina nelegálních migrantů jsou falešní uprchlíci jdoucí za sociálními výdobytky evropských zemí, a že jejich celková bilance k veřejným rozpočtům je záporná.
Fotogalerie: - Švédské Malmö
Fotogalerie: - Podpora švédského kriminalisty
V řadě evropských zemí stále přežívá argument, že bez migrantů tu nebude mít kdo pracovat. A třeba takové Německo skutečně vždy stavělo své „hospodářské zázraky“ na levné pracovní síle z východu ve svých továrnách. Je vůbec možné toto ekonomické schéma rozbít?
Není jich mnoho, ale existují propracované, apolitické a seriózní studie, které dokládají, že většina nezápadních migrantů přicházejících do EU se z hlediska veřejných rozpočtů nevyplatí. Naopak, doplácíme na ně ze svých daní. Jediný, komu se to vyplatí, jsou zaměstnavatelé, kteří tyto migranty ekonomicky „vytěží“, ale ostatní náklady spojené s jejich pobytem, například zdravotní péči, nechávají na státu. Legální pracovní migraci z kulturně odlišných oblastí světa lze přirovnat k dotaci. Stejně jako dotace brzdí rozvoj, křiví trh a jde na úkor všech daňových poplatníků, tj. většinově těch, kteří z dotace nemají žádný prospěch. Legální pracovní migrace může dávat smysl jen u vysoce kvalifikovaných a kulturně blízkých jednotlivců, kteří se po skončení zaměstnání dobrovolně vrací do země původu.
V letošním roce se zásadně mění přístup k migraci nejen v USA, ale teď podle všeho i ve Velké Británii. To se dotýká i Evropy. Bude to podle vás nějaká zásadní otočka v migračním příběhu, nebo je to spíše rétorika labouristické vlády a nic se nezmění?
Labouristická vláda se v oblasti migrace již natolik zdiskreditovala, že jí nelze věřit ani onen pomyslný nos mezi očima. Ovšem ani v EU nejde být optimistou. Vynechám-li pro tentokrát otázku migračního paktu, je třeba si všímat s jakou vervou bruselské elity usilují o otevírání legálních migračních kanálů. V tomto ohledu je jejich nejradikálnějším podnikem Pakt pro středomoří, který, ačkoli to zní poměrně konspirativně, se zdá být projektem na vybudování nové evropsko-středomořské společnosti promísením se severoafrickými a blízkovýchodními kulturami. Eurokomisařka Dubravka Šuica, která za tímto šíleným plánem stojí, prohlašuje, že cílem Paktu pro středomoří je vytvoření společného středomořského prostoru.
Co říkáte na plány nové vlády ve vztahu k migraci, tak jak byly popsány v programovém prohlášení?
Nová vláda, pokud vznikne, je podle programového prohlášení v oblasti nelegální migrace poměrně odvážná, což kvituji. Nejsem si však jist, do jaké míry si je vědoma, že i legální migrace je součástí problému. V každém případě nevpuštění migrační pohromy do České republiky bude vyžadovat silnou osobnost na postu ministra vnitra, které nebude činit potíže hájit v Bruselu české národní zájmy. Třeba proti všem. Jedním z hlavních národních zájmů je ubránit se proniknutí migrační pohromy na naše území. Prozatím k tomu ve významnější míře nedošlo, ale rizika naplnění této bezpečnostní hrozby rostou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je migrace pro Českou republiku problémem?
autor: Jakub Vosáhlo
