Tento rok si připomínáme třicet let od sametové revoluce. Jak s odstupem doby těch třicet porevolučních let hodnotíte? Co se nám povedlo a co naopak ne?

No každopádně se hlavně povedlo to, že ten starý režim je pryč. Zaplať pánbůh! Ale co se, myslím, nepovedlo, je to, že vláda vládne za podpory komunistů, že v Parlamentu sedí člověk, který na Národní třídě mlátil studenty. To je pro mě něco naprosto neuvěřitelného. Já jsem tehdy v Karlínském divadle byl takovým tím „vedoucím“ té revoluce. Vedl jsem schůzky s diváky, člověk si dělal větší naděje… ale zase nejsem nějak pesimistický. Protože všechno, co je teď, je lepší než to, co bylo. To myslím velmi vážně.

O tom, že jsme se „řádně nevypořádali s minulostí“, se mluví často. Například i Michael Kocáb před časem v rozhovoru pro XTV mimo jiné zalitoval, že komunisté nebyli postaveni mimo zákon… měli se podle vás zakázat?