Četl jsem vaše zdůvodnění, že knihu „Jan Hus. Život a dílo“ jste napsal proto, že na tuto velkou postavu našich dějin se občas plive a vy jste považoval za svou povinnost ho osvětlit a pokusit se ho představit takového, jaký byl. Co je podle vás nejdůležitější, aby lidé o osobnosti Jana Husa věděli?

Dva, tři roky před šestistým výročím smrti Jana Husa na kostnické hranici jsem považoval za užitečné poskytnout širšímu okruhu čtenářů podrobné vylíčení jeho života a díla. Kniha měla obsahovat pokud možno spolehlivé informace a současně vybízet k úvahám. Snažil jsem se především ukázat, jak se podle mne chudý student z Husince stal Husem, historickou postavou našich i evropských dějin.

O jeho odkaz se vedly v historii mnohé spory. V čem především vidíte jeho odkaz vy?

Husova smrt na hranici je pro mě jakýmsi nadčasovým příkladem statečné a uvědomělé obhajoby svobody vlastního názoru. Hus se tím přiřadil k jiným velkým myslitelům a hrdinům evropských dějin od Sókrata přes Giordana Bruna až po Miladu Horákovou.

Když už jsme zmínili plivání na Jana Husa, které z nich vám nejvíce vadilo?

O prvenství se zasloužil jeden z pořadů České sody, který nabízel osvědčený opalovací krém značky „Jan Hus“. Další blasfemie uvádět nebudu, abych je tím nepřipomínal. Posmívat se mrtvým, jimž nesaháme po kolena, je podle mě nestoudné.