Jak se vám ve sněmovně „spolupracuje“ s vaším otcem, který je poslancem KSČM? Ve kterých tématech se nejméně shodujete?

K nějaké větší spolupráci jsme se zatím příliš nedostali, poněvadž jsme oba kvůli své specializaci v tematicky rozlišných výborech. Jeho rady ovšem pro mě byly naprosto zásadní v mých prvních dnech ve sněmovně. Pravdou je, že když se vidíme i někdy o víkendech, tak v obecné rovině spolu hodnotíme to, co se ve sněmovně dělo či aktuálně děje. Je velmi příjemné vědět, že mám na blízku takovou osobu a dle toho, co nám bylo řečeno, v ústavní historii Česka i Československa jsme vůbec první otec se synem zasedající v jedné komoře Parlamentu.

Byl to váš otec, kdo vás přivedl k politice?

Nedá se to tak říct. Já už jako „náctiletý" jsem se o politiku do určité míry zajímal a kolikrát jsem uvažoval, že by to mohla být zajímavá zkušenost, ale poté, co se z otce stal starosta města Ivančice, jsem už o politice příliš neuvažoval. Asi mi začalo vadit to klasické, že se nelze zavděčit všem a že i přes fakt, že děláte vše s čistým svědomím a zcela čistě a transparentně, najdou se i tak lidé, kteří na vás budou plivat a pomlouvat vás. Pravda také je, že nesu určitou odpovědnost i k dalším předkům, kteří se politice věnovali, ať už se jednalo o mého dědečka Klementa Adama nebo například prapradědečka Hrušku, který byl též starostou Ivančic, ten byl dokonce vzpomínán v krásném českém filmu Náš dědek Josef.