Po výsledku ČSSD v senátních a komunálních volbách jste se rozhodl rezignovat na své stranické funkce a chcete zůstat řadovým členem sociální demokracie. Po reakcích voličů i politiků jste si to rozmyslel…

Nerozmyslel. Začal jsem o těch věcech přemýšlet od té doby, co jsem dostal stovky e-mailů a výzev. Svůj postoj jsem nezměnil. Prohlásil jsem, že je třeba vyvodit osobní odpovědnost. Mně se nepodařilo v sociální demokracii vyvolat změnu politiky tak, abychom byli vnímáni jinak, ač jsem se o to pokoušel. My jsme tady v severočeských městech, na Ústecku a v Moravskoslezkém kraji dostali na frak zejména proto, že veřejnost bere naši sociální politiku jako křivdu vůči lidem, kteří chodí do práce. Nedokázali jsme změnit vnímání sociální demokracie s ohledem na naši evropskou politiku a to, že nejsme jen těmi, kteří přitakávají. Myslím tím hlasování v Evropském parlamentu o Maďarsku a tak dále.

Veřejnost nepocítila zásadní změnu od předchozí etapy sociální demokracie, která skončila fiaskem v parlamentních volbách. My jsme udělali pouze dílčí kroky. Já nekončím s funkcí, protože končím v politice, ale abych vyburcoval sociální demokracii k přemýšlení o tom, že politika strany, která má kořeny 140 let staré, nemůže stát jen na tomto. Musíme si uvědomit, že ve století globálního kapitalismu musíme do jisté míry změnit některé postoje, které jsme v tradiční politice provozovali.

To je i má další otázka. Jaké důsledky by tedy podle vás měla ČSSD z posledních voleb vyvodit?