Jaký význam přikládáte cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která v čele rekordně početné delegace složené z politiků, podnikatelů i zástupců vědecko-výzkumných pracovišť navštívila Tchaj-wan?

Význam této cesty ukáže až budoucnost. To znamená, jestli smlouvy nebo dohody, které se uzavřely během návštěvy české delegace, budou mít reálný efekt. Protože její hlavní význam spočívá v posílení obchodní a hospodářské spolupráce. Politicky tam nezaznělo něco nového, co by nebylo všeobecně známo před tou návštěvou.

Nezní ale trochu podivně, že česká delegace na takto vysoké úrovni vyjádřila naše nejužší přátelství zemi, kterou de iure neuznáváme?

Ministerstvo zahraničních věcí potvrzuje to, že Česká republika se hlásí k politice jedné Číny. Jsou to dva systémy v jedné Číně, podobně jako je Hongkong. Ovšem my máme na Tchaj-wanu zvláštní diplomatické zastoupení, takže v tomto ohledu existuje jistá výjimečnost toho prostředí. Ale jinak se Česká republika samozřejmě hlásí k politice jedné Číny. A na tom se nedá nic měnit jednou návštěvou.

Na předsedkyni Sněmovny je ovšem patrné, že jí vůbec není proti srsti Čínu provokovat. Ale jinou cestou, než je vámi zmíněný princip, jako členská země Evropské unie jít nemůžeme?

To nemůžeme, protože bychom byli i v rozporu s dokumenty Evropské unie. Dokonce i text, který se zabývá partnerstvím s Čínou vychází v Evropském parlamentu také z konceptu jedné Číny i strategické partnerství podepsané mezi Evropskou unií a Čínou vychází ze stejného principu. Tedy dva systémy v jedné zemi a je to koncept jedné Číny.