Jaký význam přikládáte cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která v čele rekordně početné delegace složené z politiků, podnikatelů i zástupců vědecko-výzkumných pracovišť navštívila Tchaj-wan?
Význam této cesty ukáže až budoucnost. To znamená, jestli smlouvy nebo dohody, které se uzavřely během návštěvy české delegace, budou mít reálný efekt. Protože její hlavní význam spočívá v posílení obchodní a hospodářské spolupráce. Politicky tam nezaznělo něco nového, co by nebylo všeobecně známo před tou návštěvou.
Nezní ale trochu podivně, že česká delegace na takto vysoké úrovni vyjádřila naše nejužší přátelství zemi, kterou de iure neuznáváme?
Ministerstvo zahraničních věcí potvrzuje to, že Česká republika se hlásí k politice jedné Číny. Jsou to dva systémy v jedné Číně, podobně jako je Hongkong. Ovšem my máme na Tchaj-wanu zvláštní diplomatické zastoupení, takže v tomto ohledu existuje jistá výjimečnost toho prostředí. Ale jinak se Česká republika samozřejmě hlásí k politice jedné Číny. A na tom se nedá nic měnit jednou návštěvou.
Na předsedkyni Sněmovny je ovšem patrné, že jí vůbec není proti srsti Čínu provokovat. Ale jinou cestou, než je vámi zmíněný princip, jako členská země Evropské unie jít nemůžeme?
To nemůžeme, protože bychom byli i v rozporu s dokumenty Evropské unie. Dokonce i text, který se zabývá partnerstvím s Čínou vychází v Evropském parlamentu také z konceptu jedné Číny i strategické partnerství podepsané mezi Evropskou unií a Čínou vychází ze stejného principu. Tedy dva systémy v jedné zemi a je to koncept jedné Číny.
Psali jsme:
Česká strana si notuje s tamní vládnoucí Demokratickou pokrokovou stranou, která ovšem v nedávných regionálních a místních volbách výrazně prohrála. Kdyby se to opakovalo v parlamentních a prezidentských volbách, které se budou konat začátkem příštího roku, co by to do vztahů obou zemí přineslo?
Nelze tu návštěvu měřit tím, co se dá, nebo nedá očekávat od výsledků voleb na počátku příštího roku. To nikdy nevíte, jak to dopadne.
Ale k umění diplomacie patří i schopnost umět předvídat vývoj. Pokud by uspěla opoziční konzervativní strana Kuomintang, jejíž představitelé na rozdíl od Demokratické pokrokové strany nadále komunikují s čínskou komunistickou mocí, mohlo by jít o obrat politiky Tchaj-wanu o 180 stupňů. S jakými důsledky?
Pokud by mělo dojít ke konfliktu, ale já doufám, že ne, tak by to muselo být tím, že by některá z velmocí prohlásila Tchaj-wan za samostatný stát. Potom by to mohlo vést ke konfliktu. Ale myslím si, že tohle není politika žádného státu ani žádné velmoci. Česká politika je všeobecně známá, respektive určitě postoj vládní koalice je známý, takže během návštěvy české delegace nezaznělo něco, co bychom neslyšeli u nás doma, nebo co by Číňané neslyšeli v zahraničí. Takže v tomto ohledu opravdu nic nového.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Podle europoslance Jana Zahradila si jednostrannou podporou současné tchajwanské vládní linie při svých návštěvách a ve svých prohlášeních čeští politici, včetně některých ústavních činitelů, krátkozrace zúžili manévrovací prostor. Lze očekávat, že by se jim to v budoucnu ve dvoustranných vztazích mohlo poněkud vymstít?
Postoj, který zaujímá předsedkyně Poslanecké sněmovny a vládní koalice, je jasný, zřetelný a touto návštěvou je artikulován.
Možnou změnou nemá smysl rok před volbami se nechat ovlivňovat. Důležité je, jaká je pozice České republiky a její zahraniční politika. Za tu nese odpovědnost vláda, a to je koncepce jedné země s dvěma systémy. Na tom ta návštěva nezměnila vůbec nic. Já od ní očekávám, že její dopady budou pozitivní v podepsaných smlouvách a v investicích a zkrátka v posílení obchodní a hospodářské spolupráce. To je jediné, co očekávám.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Podobné to může být i na české straně. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při cestě na tamní ostrov v roce 2020 prohlásil, že je Tchajwanec. Šéfka Sněmovny o dva a půl roku později pronesla „Protože vy jste s námi, my jsme s vámi“. Předchozí politická reprezentace se takto k Tchaj-wanu neměla. Co si o tom myslíte?
V tom se liší politické strany, a proto vidíte, a já to stále opakuji, že politika zahraniční je jako každá jiná politika a nemusí na ní být úplná shoda mezi politickými stranami. A dokonce voliči si podle toho vybírají, kterou stranu chtějí. I třeba s ohledem na to, jaký mají vztah kupříkladu i k Číně nebo Tchaj-wanu. Pro někoho může být tohle kritérium důležité při rozhodování, komu dá svůj hlas ve volbách.
Miloš Vystrčil
Takže příští koalice, třeba bez TOP 09 v čele s Markétou Pekarovou Adamovou, může vřelé vztahy s Tchaj-wanem zase poněkud ochladit?
Nevím, jaká bude koalice po příštích volbách. Ale občan České republiky a volič ví, že nabídka na české politické scéně je v tomto směru širší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Jirka.Sirka
