Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek označil za naprosto skandální, že ve Sněmovně zůstává neprojednáno šest výročních zpráv České televize. Považuje to za hru, v níž se čeká, až se to případně proti ČT bude hodit. Jaké máte pro nečinnost poslanců v této věci vysvětlení vy?
Já osobně jako členka volebního výboru, který se zprávami blíže zabývá, mohu za sebe prohlásit, že to rozhodně nevnímám jako nějakou pojistku proti České televizi nebo jejímu fungování. To, že zprávy nejsou schválené, je do jisté míry způsobeno tím, že velmi často v Poslanecké sněmovně řešíme jiná témata, jejichž důležitost, minimálně podle opozičních kolegů, dostačuje na různé mimořádné schůze a podobně.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Souhlasím nicméně s tím, že je tristní, když zde leží zprávy z roku 2016. Osobně jsem pro schválení těchto zpráv, i přes mé některé výhrady vůči České televizi.
Ve volebním výboru jste se už zúčastnila projednání obou výročních zpráv za roky 2017 a 2018. Objevila jste v nich něco, kvůli čemu byste váhala hlasovat pro jejich schválení?
Nemám nějaký zásadní problém. Každopádně bych uvítala debatu ve Sněmovně o fungování České televize, kterou by projednávání zpráv nepochybně rozpoutalo.
Volební výbor organizuje slyšení a také provádí předvýběr kandidátů do mediálních rad. Když sledujete jejich výstupy, považujete mediální rady více za orgán kontroly s dohledem veřejnosti nad Českou televizí a Českým rozhlasem, nebo řečeno hlasem lidu za „kruhovou obranu“ generálního ředitele především v případě ČT?
Mediální rady mají odrážet spektrum názorů společnosti, nikoliv politickou paritu ve Sněmovně. V době turbulentního rozvoje mediálních platforem si ale myslím, že tématem má být nejen debata o způsobu nominace do mediálních rad, ale hlavně o jejich fungování, efektivitě, schopnosti seznámit se svojí prací nejen veřejnost, ale i nás poslance. Jsem přesvědčena, že víme málo o tom, co radní dělají, jakou agendu řeší a jak se k ní stavějí.
Psali jsme:
Příští rok čeká především Radu ČT velká obměna složení, protože třetině členů končí v březnu funkční období. Kdo by měl v mediálních radách zasedat, aby rady plnily to, co od nich veřejnost očekává? Odborníci? Politici? Zástupci veřejnosti? Měly by na ně být kladeny nějaké odborné požadavky, nebo vysílání televize či rozhlasu „rozumí každý“?
Z mediálních rad by neměly být trafiky vysloužilých politiků, ale na druhou stranu je nelze stavět pouze na odbornících, kteří mnohdy velmi dobře rozumějí například svému konkrétnímu oboru, ale zase jim pak třeba chybí všeobecnější rozhled. Já osobně bych tedy právě v těchto radách viděla lidi, kteří sice mají zkušenosti z médií, ale zároveň jsou pro veřejnost svým způsobem čitelní a pohybují se ve veřejném prostoru. Měli by to být takoví neformální „opinion makeři“. Práce radních často spočívá v posuzování různých záležitostí, které vyžadují i jistou míru „lidského pohledu“ a schopnost vnímat souvislosti.
Jsou dosavadní kompetence mediálních rad dostatečné, nebo by je bylo třeba v něčem rozšířit?
Média se od dob, kdy se vydávaly licence na vysílání, jichž byl jen omezený počet, a stát měl poměrně snadnou kontrolu, diametrálně změnila. Digitalizací, novými médii, rozvojem programů na vyžádání, vůbec se snadností, jak je ve veřejném prostoru obsah dostupný, se i nároky na regulaci a kontrolu médií státem výrazně mění. Jak zajistit ochranu nezletilých dětí nebo spotřebitele před klamavým chováním různých šmejdů, jak zajistit prostor pro nezávislé producenty, pro evropskou a domácí tvorbu, jaký podíl regulace má mít stát a co nechat na autoregulaci, jaké povinnosti přináší přeshraniční vysílání a kdo to bude dělat, o tom bych ráda otevřela debatu na parlamentní úrovni. V pondělí 21. října pořádám ve Sněmovně seminář „Média a kontrolní role státu“, na který jsem pozvala přední mediální odborníky.
Mgr. Barbora Rázga
Při červnovém schvalování ročního bonusu pro generálního ředitele Petra Dvořáka přišel radní Michael Hauser s návrhem, aby byl šéfovi ČT přiznán jen v poloviční výši. Nikdo se k němu ale nepřidal, ostatní přítomní hlasovali pro plnou částku ve výši 2,42 milionu korun. Zmíněný radní hovořil o stagnaci pořadů typu Otázky Václava Moravce, o jednostranném výběru hostů, přičemž z některých dělá ČT své korunní odborníky, i když jejich tvrzení bývají jednostranná a schematická, dále o tom, že se nedostatečně skrývají politické preference moderátorů a redaktorů ČT, ale i o tom, že sledovanost zpráv v hlavním vysílacím čase je ve srovnání s Novou téměř poloviční. Považujete jeho výtky za opodstatněné?
Nechci komentovat odměny pana ředitele, stejně tak tady nechci prezentovat názor na to, jestli jsou pořady Otázky Václava Moravce, 168 hodin paní Fridrichové nebo Reportéři ČT pana Wollnera neobjektivní. To bych chtěla slyšet v kvalifikovaných odpovědích právě Rady ČT. Sama můžu mít subjektivní názor, ale Rada ČT je tam od toho, aby prokázala, pokud jsou pochybnosti, že například publicistika pana Wollnera je objektivní, a svůj názor zdůvodnila a obhájila. Proto tam je. Kromě zpravodajství a publicistiky ČT plní další roli veřejné služby. Její filmová a seriálová tvorba je mnohdy velmi kvalitní. Například seriál První republika, Vyprávěj nebo filmy Dukla 61, Příběh pilota. Nebo teď podpořila Nabarvené ptáče. Ale dělá dost i pro podporu menšinové umělecké tvorby? Domácí hudební scény? Pořadů pro školy? Vzdělávání obecně? Podporuje nezávislé tvůrce?
Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že ředitelé největších nemocnic v Česku si ročně přijdou na 1,5 až dva miliony korun, takže to je výrazně méně, než kolik bere ředitel České televize. Je odůvodnitelné, aby šéf veřejnoprávní televize měl jen na odměnách – bez započtení základního platu – výrazně víc než ředitelé velkých nemocnic?
Dobrá otázka. Taky by mě to zajímalo. Je to otázka pro Radu ČT. Položil jste ji? Předpokládám, že k tomu má vysvětlení.
Ale pak záleží na tom, jestli to zdůvodnění je veřejností akceptovatelné.
Bezesporu. Právě proto je třeba, aby Rada ČT daleko více tyto otázky veřejnosti zodpovídala.
Když se vrátím ke sledovanosti, nebylo by namístě konfrontovat generálního ředitele Petra Dvořáka s jeho vlastními slovy před prvním zvolením, kdy tvrdil, že sledovanost má svoji váhu u zpravodajských relací speciálně na ČT1, a když Česká televize chce vytvářet takové zpravodajství, které bude alternativou vůči komerčnímu zpravodajství, pak jejím cílem by mělo být i to, že tím zpravodajstvím osloví maximální počet diváků? Ve skutečnosti se na ně dívá necelá polovina počtu, který si pustí Televizní noviny na Nově.
Veřejnoprávní televize má vyváženě a objektivně vypovídat o relevantních událostech, a pomáhat tak občanům při tvorbě vlastního názoru. O maximalizaci počtu diváků v zákoně nic není. Úloha komerčních televizí je generovat zisk, tedy maximalizovat sledovanost. Rozumím myšlence pana ředitele, že musí také svádět boj o diváka. Je těžké odhadnout hranici mezi sledovaností a veřejnoprávním zadáním. Ale pokud bych se měla já rozhodnout, přiklonila bych se k tomu veřejnoprávnímu úkolu na úkor té sledovanosti. Přece jen veřejnoprávní televize právě proto má peníze z koncesionářských poplatků, aby nemusela za každou cenu zápasit o peníze na volném trhu.
Ten, kdo večer vysílání ČT sleduje, musel být v pondělí 2. září zaskočen tím, že se v hlavním zpravodajském pořadu České televize Události opakovaně mluvilo o Andreji Babišovi jako o bývalém premiérovi? Lze to pochopit jinak, než že osazenstvo Kavčích hor bylo natěšeno, že státní zástupce Jaroslav Šaroch pošle kauzu Čapí hnízdo k soudu a předseda vlády pod tlakem na svůj post rezignuje, tak reportáž předtočilo, i když ji označilo za živý vstup? Neříká si tato blamáž o vyvození nějaké odpovědnosti?
Zaznamenala jsem to, dost mne to překvapilo. Nemyslím, že jde o nějaký postoj České televize, ale pokud se reportér několikrát o současném premiérovi vyjádří jako o bývalém, tak je to minimálně na nějakou reflexi, ne-li omluvu. Nerozumím tomu, co to bylo za zkrat. Ani jsem neslyšela, že by se k tomu někdo z ČT nebo rady vyjádřil.
Ing. Miloš Zeman
Co by se v České televizi muselo změnit, aby ji část veřejnosti nepodezírala, že informuje jednostranně a svým vysíláním nahrává jen jednomu pohledu nahlížení na události doma i v zahraničí? Zatímco u soukromých subjektů je ztotožnění se s firemní filozofií bráno jako žádoucí, neměla by veřejnoprávní média naopak nabízet co nejpestřejší spektrum názorů svých redaktorů, a nikoli viditelnou názorovou uniformitu, jak předvádějí některé tváře ČT na sociálních sítích? A co si myslíte o záměru stanovit veřejně dostupné normy pro užívání sociálních sítí redaktorům veřejnoprávních institucí – ČT, ČRo a ČTK?
Fakta, která předkládá, jsou asi v pořádku, žádné prvoplánové fake news, nicméně názory redaktorů bývají jednostranné, výběr hostů a respondentů, především v publicistice, nevyvážený. Také záleží na tom, jaký je výběr témat. Tzv. agenda-setting. Pokud se dlouhodobě neliší sestava obsahu veřejnoprávní televize, která má vyhledávat relevantní témata, a televize komerční, která, jak jsme si řekli, sleduje v prvním plánu sledovanost, je otázka, jestli opravdu televize plní veřejný, anebo komerční zájem. Jak moc a jestli vůbec má známý redaktor veřejnoprávní instituce ve veřejném prostoru vyjadřovat své názory, je právě námět na tu autoregulaci. Osobně se domnívám, že takový redaktor působením na obrazovce získává popularitu, která není až tak jeho soukromý statek. Etický kodex by to měl vzít do úvahy.
Po nástupu Petra Dvořáka do funkce generálního ředitele bylo v ČT zavedeno fondové hospodaření a od té doby je rok co rok hospodářský výsledek roven nule, což ani jinak při tomto způsobu být nemůže. Podle analýzy bývalého ředitele programových okruhů České televize Radka Žádníka nedosáhlo hospodaření ČT v posledních deseti letech nikdy vyrovnané úrovně a od roku 2012 se dostává do deficitu. Fond televizních poplatků vytvořený za bývalého ředitele Jiřího Janečka neustále klesá, protože slouží k tomu, aby se rok co rok hospodařilo s nulovým výsledkem. Až vyschne tento pramen, měla by Poslanecká sněmovna podpořit zvýšení koncesionářských poplatků, nebo spíš vyžadovat po České televizi efektivnější hospodaření?
Česká televize hospodaří s obrovským rozpočtem přes sedm miliard korun. Pokud by ČT s požadavkem na navýšení poplatku přišla, chtěla bych slyšet, proč je její hospodaření v takovém stavu, že to potřebuje, a také návrhy toho, jak hodlá toto navýšení využít a jak to konkrétně pomůže kvalitě veřejnoprávního programu. Rozhodně jsem proti tomu podepsat České televizi nějaký bianco šek.
Co říkáte na nedávná vyjádření prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše pro ParlamentníListy.cz, kdy první jmenovaný prohlásil, že je namístě uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků pro ČT, a předseda vlády krátce nato řekl, že by se nebránil zrušení televizních poplatků pro některé skupiny obyvatel. Uvažovat by se podle něj mohlo o důchodcích, zdravotně postižených, samoživitelkách a dalších málo majetných skupinách. Jaký názor byste v takové diskusi zastávala: ponechat současný stav, poplatky zrušit všem, nebo poplatky zrušit jen pro vybrané skupiny?
Podle zákona již dnes platí výjimky z placení poplatků, například nevidomí, neslyšící a další. Je dobrou otázkou, zda rozšířit okruh osob, kterých se výjimky týkají. Nejsem proti vést o tom diskusi.
Osobně si myslím, že plošné zrušení koncesionářských poplatků by bylo pro Českou televizi likvidační. Bylo by dobré zahájit debatu o možnosti tyto poplatky zvýšit.
Když se podíváme do zahraničí, jasně z toho vyplývá, že koncesionářské poplatky jsou u nás v současnosti nízké. V cizině vzhledem k rozmachu sledování televize a rádia přes internet se od pojetí těchto poplatků jako platby za využívání signálu ustupuje. Některé země tak vybírají poplatek „z domácnosti“, a to bez ohledu na to, zda a jak se vysílání přijímá. Jiné země poplatky zrušily a provoz veřejnoprávních médií financují ze státních grantů nebo například nahradily poplatky zvláštní daní.
Pokud sám generální ředitel ČT říká, že se současným rozpočtem již nebude schopen zajistit v roce 2020 vysílání v současném rozsahu, měla by Česká televize přijít s jasnou vizí, jak si současné postavení udržet a případné vyšší prostředky investovat a jaká bude jejich efektivita.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
