Kalousek zavádí superhloupé daně. Poslanec ODS už toho má dost

Miroslav Kalousek označil lidi, kteří jeho „solidární přirážku“ nazývají „milionářskou daní“ za hlupáky. Cítíte se jako hlupák?

Já to četl, to je přeci běžný slovník pana ministra Kalouska. Teď vážně, tohle je případ, kdy pojmenování nástroje, tedy politický marketing, nemůže zafungovat, protože jde o principiální, jasnou věc. Když postavíte základ své ideologie mimo jiné na nízkých, spravedlivých daních, rovné dani, nemůžete ty úspěšné trestat dodatečným zdaněním, ať ho nazvete jakkoli. Kdybych analogicky používal rétoriku pana ministra financí, musel bych já solidární přirážku nazvat „superhloupá daň“.

Vy jste o Miroslavu Kalouskovi zase prohlásil, že je nejgeniálnějším rozvracečem ODS v historii? Proč?

Hodně lidí z politiky vám řekne, že slyšeli, že TOP09 vznikla jako jakési „béčko“ ODS, jistý machiavelistický projekt v době Topolánkova vládnutí. Projekt s cílem zvýšit koaliční potenciál ODS po říjnových volbách 2009, které nakonec nebyly. Nevím, co je na tom pravdy, ale ať je to jakkoli, Miroslavu Kalouskovi se dlouhodobě daří do zákonů prosazovat různé hrůzy, které jsou voličům TOP 09 lhostejné, ale voliči i členové ODS z toho mohou vyskočit z kůže. A my se pak uvnitř ODS dohadujeme.

Ještě na jaře jste říkal, že nevěříte, že by takové věci prošly přes vedení ODS…

Ale prošly, a to i přes Výkonnou radu ODS. To byl i silný argument pana premiéra. Přiznám se, že také bych s takovým argumentem hrál, kdybych byl na jeho místě.

Proč výkonná rada návrh podpořila?

To nevím, nejsem členem výkonné rady. Celý balíček byl tehdy vedením obhájen, jako těžce vyjednaný kompromis.

Ale politika je uměním kompromisu…

Nesnáším kompromisy tohoto typu.

I vy jste nakonec udělal kompromis, když jste, ač s odporem, hlasoval pro zvýšení daní. Není ale vyšší princip než loajalita straně loajalita principům a slibu daného voličům? V minulosti jste hlasoval například proti Lisabonské smlouvě, ačkoli premiér Topolánek a ministři ODS ji podporovali...

To zásadně odmítám, z mé strany nešlo o kompromis, to bylo rozhodnutí buď, anebo. Závazným hlasováním jsme byli postaveni před rozhodnutí typu být, či nebýt.

Kdyby ODS hlasovala pro znárodňování či vznik Evropského svazu socialistických republik, také byste držel stranickou linii? Kde je hranice loajality straně proti stálým pravicovým principům?

Pak bych shledal, že je konec ODS. Teď vážně. Vždy nejde jen o loajalitu vůči straně, ale také o loajalitu k vlastní zemi v zájmu její stability a také o volbu menšího zla. U mne ve volbě mezi zlem dočasného zavedení milionářská daně proti zlu v podobě vedením proklamovaného rizika pádu vlády a následném nástupu komunistů a socialistů k moci, se jako menší zlo jevilo jednoznačně milionářská daň.

Na klubu jste prý hrozil, že raději složíte mandát. Proč jste tak neučinil? Nemusel byste volit mezi jedním a druhým zlem…

Bylo to trochu jinak, než je médii interpretováno. Na klubu jsem opakovaně vyjádřil svůj nesouhlas s některými Kalouskovými návrhy v daňovém balíčku, zejména s milionářskou daní a předložil řadu argumentů proti. A žádal jsem jejich vyřazení z návrhu zákona nebo nové koaliční jednání. Také jsem žádal jasný politický postoj klubu s tím, že podle výsledku se rozhodnu, co udělám. Řekl jsem, že celou věc cítím pro ODS za natolik závažnou, že zvážím i variantu odchodu ze sněmovny, protože rozhodně nejsem a ani nebudu žádný rebel a odmítám hlasovat proti vlastní straně a bořit vládu, jak minulosti učinil například Vlastimil Tlustý.

Ale nakonec jste zůstal…

Ano. Vyhodnotil jsem, že svým odchodem bych ničemu nepomohl, člověk, který by přišel po mně, by byl v úplně stejné situaci. Navíc bych nepochybně uškodil ODS. Tak jsem se rozhodl, že je potřeba nikoli utéct, ale zůstat a bojovat...

A kandidovat na místopředsedu strany. Proč ne rovnou na předsedu?

Protože dobrého předsedu už máme a předpokládám, že svou pozici bude obhajovat. Petra Nečase si vážím jako inteligentního, kultivovaného, slušného a pracovitého člověka. Pokud bych byl zvolen, bylo by mi ctí dělat místopředsedu právě jemu. To, že jsem zvyklý říkat nahlas své názory, někdy i tvrdě, přeci vůbec neznamená, že bych Petra Nečase nepodporoval nebo proti němu dokonce brojil. Právě naopak. Každý musí například vidět mé mediální postoje, jak často ho bráním, když mnozí, v ODS mnohem výše postavení kolegové, nejsou vidět ani slyšet, když to bylo tolik potřeba.

Petr Nečas se ale v loňském střetu na pražské radnici, který vyvrcholil vaším odchodem z čela pražské ODS, nepostavil za vás, ale za Bohuslava Svobodu. To mu nevyčítáte?

Mockrát jsem s ním o tom mluvil. Je evidentní, že tehdy i on volil ze dvou zel. Stejně jako já se snažil zabránit rozvratu pražské ODS, což by strašně poškodilo ODS jako celek…

Možný rozvrat pražské ODS jako jedno zlo a primátor Svoboda jako druhé zlo?

Nikoliv, nikoliv Bohuslav Svoboda jako takový, ale jím realizované historické prolomení dosud neotřesitelných demokratických principů v ODS. Ty vždy říkaly, že je absolutně vyloučené bez schváleného mandátu skrytě jednat a uzavírat koaliční dohody za zády vlastní strany. Navíc ještě kvůli partikulárním, nikoli ideovým zájmům. Byť to strana ex post v zájmu integrity akceptovala a menšina byla podpořena většinou, toto bylo ve skutečnosti Svobodou realizované zlo, jehož akceptace se jednou ODS vrátí jako bumerang. Až se jednoho krásného dne v některém kraji, na nějaké radnici, ale třeba i ve sněmovně sebere také pár jednotlivců z ODS, potajmu podepíší koalici s nějakou stranou a bez čárky programových tezí rozdělí si posty a pašalíky, ODS to už nejspíš bude muset akceptovat jako zavedený precedens…

Teď to říkáte ironicky…

Ale takto se to v Praze přeci stalo a takto to bylo vedením ODS odmáváno a pravdoláskaři a médii mohutně opěvováno. Když jsme u toho, ono se za čas ukáže, kolik pravdy bylo v mém projevu, který jsem přednesl na sněmu, když jsem odstupoval z vedení pražské ODS. Ale chce to ještě čas. I média potřebují čas, aby si uvědomila, že loňský převrat na pražské radnici nebyl ale ani trochu bojem dobra se zlem.

Na co tedy potřebují média čas?

Tedy například, na Evropské třídě se udělá obrovský kráter, zázrak, že tam někdo nespadl a neumřel. Kráter vznikne totálně nad razícím strojem metra. Druhý den přijede primátor Svoboda a řekne, že to byla náhoda, že to s metrem to nemá vůbec co dělat, že tam byla čirou náhodou nějaká dutina a spodní voda. Že to spadlo nad tím strojem, že je to tedy náhoda. Média napíší pár článečků a konec. Každý tuší, že je to asi úplná blbost, ale řekl to pan docent, tak je to prostě pravda. Za Béma, a to jsem na radnici v těch dobách neseděl, by z toho byly celé týdny headliny, byl by striktní požadavek na výpověď smlouvy Metrostavu, na náhradu škody a policie by hledala viníka.

Nebo další příklad. Třeba nový územní plán. Náměstek primátora z TOP09 Tomáš Hudeček údajně našel modré desky plné špinavých návrhů ODS v souvislosti s územním plánem. Policii to nepředal, médiím také ne, pražským zastupitelům už vůbec ne. Co v nich je, neřekl. Místo toho navrhl a prosadil nový územní plán, jehož sestavením pověřil bez jakéhokoli transparentního výběrového řízení architekta Romana Kouckého. Podotýkám, že ani nevím, jak ten pan architekt vypadá, nic proti němu osobně nemám a v územním plánu se jako lékař nevyznám, ale připadá mi děsivé, že jen tak, bez tendru, se určí člověk, který rozhoduje o desítkách, možná stovkách miliard svými nápady, ale i vzhledu a budoucnosti města na tisíce let dopředu.

A aby to nestačilo, ledva se schválí nový, transparentnější a lepší systém územního plánování, neuplynou ani dva týdny a vedení města začne freneticky předkládat návrhy na rychlé změny podle starých pravidel na neuvěřitelné věci ve prospěch developerů. Je logické, že ti pospíchají, protože to musí zvládnout postaru. Tím hodnota změny stoupá. Tu návrhy na vily v parku u obory Hvězda, tu obrovské plochy v Bubnech v Praze 7, tu nějaký hypermarket. Naprostý děs. A média? Přejdou to, jako by nic. Pan docent za tím stojí, tak to je košer. Je to jak s tou Homolkou nebo nelukrativnější porodnicí v Podolí, co se „náhodou“ měly rychle převést nejprve do městského majetku a pak bůhvíkam. To jsem naštěstí zastavil. Víte, staré čínské přísloví říká, že člověk, který má pravdu, nepotřebuje zvyšovat hlas. Nevím, když teď už není co v Praze svádět na kmotry, kdo za to může…

Takže podle vás kmotři v ODS nejsou?

Existují byznysmeni napojení na veřejnou sféru, jsou spekulanti, jsou šedé eminence, jsou lobbisté, jsou i hochštapleři, podvodníci i korupčníci. Ti všichni jsou všude na světě a je jen na integritě každého politika, transparentnosti systému a veřejné kontrole, jak se jejich zájmům ubránit. No a kmotři? Promiňte, ale to je doslova a do písmene debilní sterilní termín vytvořený strategickým týmem Mirka Topolánka, jako nástroj jeho tehdejšího vnitrostranického a mocenského boje, vůči kterému jsem se já tolik hlasitě vymezoval. Fascinuje mne, jak novináři, kteří Topolánka doslova nenáviděli, protože se k nim choval odsouzeníhodným způsobem doslova jako k póvlu, si tento jeho vynález tak lacině pronajali.

Takzvaní „kmotři“ ODS nejsou nic jiného než papíroví strašáci, jen další povrchní nesmysl sloužící k lacinému politickému a mediálnímu boji lidí bez vizí. A používají ho jen ti, kteří jsou líní, pohodlní, neschopní nebo bojácní pojmenovat reálné nepravosti konkrétních osob, za které by tyto měli být po právu potrestáni. Ti, pro které presumpce viny je na denním pořádku. Jsou-li to politici, jsou to právě ti méně nadaní a nepracovití. Faktem je, že politici rádi řeční a rádi se dělají zajímavými, tak ji to trochu promíjím. Jsou-li to však novináři, mrzí mne to, protože používáním tohoto termínu ukazují, že nejdou do důsledků. To říkám se vší vážností, a to si novinářské práce velmi vážím a v mé rodině bylo několik známých novinářů. Úplně nejsměšnější je, jak jsou za kmotry občas pojmenováváni i demokraticky zvolení funkcionáři, třeba členové výkonné rady nebo regionálních rad, tedy vedení ODS.

Kdyby se ODS posunula příliš doleva, uvažoval byste o odchodu ze strany či založení jiné pravicové strany?

Zaprvé nevěřím, že se nám nepodaří se už brzy na cestě do středu zastavit a otočit zpět. Pokud by se to nepodařilo, čemuž, opakuji, nevěřím a udělám maximum pro opak, asi bych ztratil iluze a entusiasmus, ale že bych přemýšlel o nějakém alternativním plánu, to ani na vteřinu.

Jste znám svými dobrými vztahy s prezidentem Klausem. Hovořil jste s ním o své kandidatuře na místopředsedu ODS? Co na ni případně říkal?

Ještě jsem neměl možnost, pan prezident byl hodně na cestách. Snad ho potěší, že bojuji za ideje, které vlastně vznikly za jeho éry vedení ODS a ke kterým se musíme stále vracet.

ODS čekají krajské volby, má šanci ve stagnujících preferencích uspět?

Stoprocentně. Naši regionální politici jsou skvělí, jsou to zkušení matadoři, manažeři, ale především slušní a poctiví lidé. Když se podíváte na ty korupční hrůzy, které se dějí v krajích, voliči toto nemohou nechat bez odezvy. Naše politika malého, levného a efektivně spravovaného státu přeci může perfektně fungovat i v krajích.

Když jsme u prezidenta, nebylo by nejlepší podpořit na Hrad Miloše Zemana, jak o tom potichu hovoří někteří členové ODS, když kandidát ODS má nízké preference?

Vedl jsem v ODS řadu kampaní, naprostou většinu s úspěchem pro ODS i naše kandidáty, ale nikdy jsem preferencím nevěřil a neřídil se jimi. Průzkumy vesměs vychází podle toho, kdo je platí nebo v nich lobuje. ODS má velmi kvalitního kandidáta Přemysla Sobotku, člověka s ideově stabilními postoji, pravičáka tělem i duší. Je potřeba mu pomoci a podpořit právě jeho. Uznávám pana Miloše Zemana jako významného politika a mimořádně slušného a skromného člověka, ale nikdy nepodporuji levicové hráče, navíc hráče z jiného týmu a vždy bojuji s maximálním nasazením za své lidi. V tomto případě tedy za Přemysla Sobotku. To jsou mé zásady.