Může mít vražda britské labouristické poslankyně Jo Coxové dopad i na smýšlení Britů, co se týká Brexitu? Nebo si myslíte, že důvod náhlého obratu v průzkumech ve prospěch setrvání v EU je spíš pragmatický? Mám na mysli strach Britů z ekonomického úpadku…
Je složité posoudit, co má zásadní vliv na rozhodování Britů před referendem. Samozřejmě hrají roli nejen ekonomické, strategické otázky, ale někdo může zvážit i to, že byla zavražděna Jo Coxová. Na každého Brita může mít vliv cokoli včetně této tragické události.
Pan poslanec Ondřej Benešík se před pár dny v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pozastavil nad tím, že se neštěstí stalo ve Velké Británii, která je obecně považovaná za velmi kultivovanou zemi. Kam jsme to dospěli, že se politici střílejí za názor?
Žádná země a žádný systém nemůže zaručit, že nedojde k takovému útoku. Pokud jsme dobře informováni, šlo o osamoceného člověka, který nebyl součástí žádné organizace. Proti útokům tohoto typu není imunní žádná země, na to bohužel není recept. Švédskou ministryni zahraničních věcí Annu Lindhovou zavraždili v obchodním době. Nelze tomu úplně zabránit.
Německá kancléřka Angela Merkelová a slovenský premiér Robert Fico ve čtvrtek v Berlíně znovu podpořili setrvání Británie v Evropské unii. Řada ministerských předsedů velkých států včetně vedení Číny se k situaci vyjádřila. Prezident Vladimir Putin se omezil v podstatě na sdělení, že jde o záležitost Velké Británie. Co k tomu říci?
Čtu vyjádření prezidenta Ruské federace jako zcela logické. Vystoupení Velké Británie by oslabilo Evropskou unii. Pro Rusko je samozřejmě výhodnější mít za partnera Evropu v nějaké fázi oslabení, než ji mít pevně sevřenou a plnou energie. To je samozřejmě strategický zájem každého velkého partnera mít toho druhého ve slabší pozici.
Letošní Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum bylo výroční, dvacáté. Ve srovnání s minulými dvěma roky to letošní signalizovalo určitou změnu tónu mezi Ruskem a Evropskou unií. Vladimir Putin, jak uvedla Veronika Sušová-Salminen ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz, se znovu vrátil k možnosti strategického vytvoření společného prostoru mezi EU a eurasijským projektem: „Projekt velké Eurasie je bezpochyby otevřený také Evropě a jsem si jistý, že taková spolupráce může být vzájemně výhodná. Evropská unie, bez ohledu na všechny známé problémy, zůstane klíčovým obchodně-ekonomickým partnerem Ruska.“ Byla by pro nás ekonomicky výhodná těsnější spolupráce s Ruskem? A jak vůbec brát Putinova slova v tomto ohledu?
Zopakuji to, co už říkám dlouhou dobu. Ruská federace a EU se vzájemně potřebují. Je třeba najít cestu k sobě nějakým kompromisem. Podle mého názoru prezident Putin naznačuje, že nastal čas hledání kompromisu, který umožní společné řešení problémů, jež nás trápí, ať už je to boj s Islámským státem nebo zastavení války v Sýrii. Je to správný krok a doufám, že bude mít následování.
Jak dál píše Veronika Sušová-Salminen: „Velkým ‚ale‘ petrohradské konverzace mezi Ruskem a Evropou byla role NATO a především Spojených států. Ve volné diskusi na plenárním zasedání byla slyšet znova a znova velmi kritická slova Putina ohledně rozšiřování NATO na východ a postoje NATO a USA k Rusku po skončení studené války. Na adresu USA řekl Putin jasně: Amerika je velmoc, dnes snad jediná supervelmoc. My to přijímáme a jsme připraveni pracovat spolu se Spojenými státy.‘ ‚Ale nepotřebujeme,‘ pokračoval Putin, ‚aby se nám neustále pletli do našich věcí, učili nás, jak žít, a narušovali naše vztahy s Evropou.‘“ Co k tomu říci?
Jeho slova jsou v linii dlouhodobé strategie Ruska. Samozřejmě Rusko vnímalo vždy rozšiřování Severoatlantické aliance jako své potenciální ohrožení, zejména pokud šlo o rozšíření do prostoru bývalého Sovětského svazu. Rusko sice akceptovalo vstup tří pobaltských zemí do Severoatlantické aliance, ale z mnoha strategických důvodů bude vehementně bránit jakémukoli dalšímu rozšiřování do prostoru bývalého Sovětského svazu. Z hlediska Ruska lze postoji rozumět. Dokonce si myslím, že je chybou slibovat, že Ukrajina bude členem NATO. Nebude. Není k tomu způsobilá a rozkolísalo by to bezpečnostní situaci v regionu. Jde o dlouhodobý ruský zájem, a to musí být podle mě každému jasné.
Přesto, prezident Putin kritizuje NATO, ale zároveň otevírá náruč Evropské unii, jejíž státy jsou členy NATO. Jak tomu rozumět?
Čeká se i na volbu prezidenta Spojených států amerických a na případné definování nových vztahů mezi Ruskem a USA. Druhá věc je, že Rusko potřebuje Evropu. Po skončení studené války jsou Spojené státy supervelmocí, ale hráčů je mnohem více. Je tu multipolarita, a i když USA hrají dominantní roli, nemůžeme pominout fakt, že máme co do činění také s mocnostmi, jako jsou Ruská federace a Čína. Svět se změnil a je jiný. Tomu odpovídá strategický zájem Ruska. Každý, kdo čte ruskou bezpečnostní strategii, a já jsem ji studoval pečlivě, ví, že existuje velká ambice být opět velmocí z globálního pohledu.
A co si myslíte tedy o tom, že se podle Putina Američané Rusům „pletou“ do jejich věcí, mají snahu je učit žít, narušují vztahy s Evropou…
To je politická rétorika dovnitř ruského prostředí, aby prezident předvedl, že vše, co se děje, je svobodné rozhodnutí Ruska a že nepotřebuje žádné učitele. Nikdo nemůže myslet vážně, aby Rusko vnímalo někoho jako svého učitele nebo narušovatele vztahů.
Evropská unie utrpěla jen pár dní před britským referendem porážku. Prounijní středo-levicová Demokratická strana premiéra Mattea Renziho musela po víkendových volbách přepustit post starosty Říma i Turína euroskeptickému Hnutí pěti hvězd (M5S) herce Beppe Grilla. Hnutí pěti hvězd je mediálním a politickým mainstreamem považováno za populistické uskupení a v jeho programu se střídají pravicová i levicová řešení problémů. Vede ho rodák z přístavního města Janov, který jako mnoho pravicově naladěných euroskeptiků vyzývá k odchodu země z EU, ale naproti tomu také navrhuje znárodňování bank. O čem svědčí toto vítězství euroskeptiků?
Hnutí pěti hvězd založil Beppe Grilla, což je italský populární komediant a blogger jako uskupení, které je proti establishmentu, globalizaci a je samozřejmě také euroskeptické. Když čteme jejich program, dozvíme se, že bojují za veřejnou vodu, udržitelnou dopravu, rozvoj, právo na přístup k internetu, jsou pro přímou demokracii. Je to směs populismu a všeho možného, něco podobného jako u nás Úsvit. Nemyslím si, že jde o hnutí, které by mohlo přinést zásadní změnu na politické scéně. Ani bych výsledky voleb nenazval porážkou celé Evropské unie. Je to výzva italskému premiérovi, protože Matteo Renzi situaci musí vzít vážně.
Psali jsme:
_635695218277763486.JPG&id=73502)
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
