Kolaps „hlodavčího ráje“, varování lidstvu. A Evropská unie? Psycholožka varuje

06.02.2026 4:46 | Rozhovor

„Společnost se může rozpadnout nikoli kvůli nedostatku, ale kvůli přebytku – přebytku komfortu, ochrany a absence nutnosti nést odpovědnost za druhé i za svět,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz psycholožka Lenka Čadová. Tentokrát jsme hovořili o štěstí, blahobytu, mezilidských vztazích a sociální soudržnosti v současném bytí.

Kolaps „hlodavčího ráje“, varování lidstvu. A Evropská unie? Psycholožka varuje
Foto: Archiv LC
Popisek: Psycholožka Lenka Čadová

Češi jsou dvacátým nejštastnějším národem světa. Kromě Rakouska jsou za námi všichni sousedi. Vyplývá to z loňského World Happiness Reportu, na kterém se podílí i OSN. Posuzují se v něm třeba výše HDP na hlavu, sociální podpora či možnost činit svobodná rozhodnutí. Jak je třeba vnímat podobné žebříčky?

Štěstí je vysoce subjektivní pocit, který je výsledkem souhry řady psychologických, ekonomických, sociálních a kulturních faktorů. Česká společnost zřejmě dlouhodobě těží z akumulovaného sociálního a kulturního kapitálu, jenž se jen obtížně zachycuje čistě ekonomickými ukazateli. Tento pohled odpovídá i takzvanému Easterlinovu paradoxu, podle něhož po dosažení určité úrovně materiálního zabezpečení další růst bohatství automaticky nevede k vyššímu pocitu životní spokojenosti. Jinými slovy, vyšší mzda sama o sobě nezaručuje spokojenější život.

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že klíčovými determinantami štěstí jsou především kvalita mezilidských vztahů, pocit bezpečí, míra autonomie, smysluplnost každodenních aktivit a důvěra ve společenské instituce. Česká společnost se historicky naučila fungovat i v podmínkách nejistoty a hledat oporu spíše v těchto nemateriálních zdrojích pohody než v samotných ekonomických číslech. Schopnost „žít normální život“, vážit si stability, drobných radostí a relativní svobody tak může vysvětlovat, proč se Češi v mezinárodních žebříčcích štěstí dlouhodobě drží relativně vysoko.

Přestože jsou Češi v zahraničí často vnímáni jako rezervovanější, je důležité rozlišovat mezi formální zdvořilostí a skutečnou blízkostí. Česká kultura klade důraz spíše na autenticitu než na společenské fráze. Otázka „Jak se máš?“ není pouhým rituálem, ale výzvou k upřímné odpovědi. Tento přístup může působit zdrženlivě, ve skutečnosti však odráží silnou orientaci na opravdové mezilidské vztahy. Právě jejich kvalita, spolu s pocitem bezpečí, dostupností přírody, kulturním zázemím a relativní stabilitou každodenního života, patří k hlavním faktorům, které podporují subjektivní pocit štěstí i v obdobích ekonomické nejistoty.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Závazky

Podle vás se závazky neplní? Jsme členy NATO a zavázali jsme se navyšovat výdaje na obranu. A to, že USA chce, abychom své závazky dodržovali, to je podle vás výhružka? Nebo co těmi výhružkami myslíte? Je také paradoxní, že zrovna někdo z komunistů hájí diplomacii. Podle vás bylo napadení Ukrajiny R...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Klaus: Svěrák je symbolem minulého režimu. Macinka je v diplomacii jako ryba ve vodě

4:44 Klaus: Svěrák je symbolem minulého režimu. Macinka je v diplomacii jako ryba ve vodě

100 dní vlády očima prezidenta Václava Klause. Bývalá hlava státu pro ParlamentníListy.cz chválí min…