V polovině března, kdy jsme spolu mluvili naposledy, trpěli zdravotníci a nemocnice nedostatkem ochranných pomůcek. Vím, že spotřeba pomůcek je každý den velká, takže jak jsou na tom nemocnice nyní?
Spotřeba je obrovská. Nevylučuji, že ještě někde v terénu mohou být lokální problémy, nemám detailní informace, ale zásobování obecně – alespoň ve velkých nemocnicích – je bezproblémové. Ochranných pomůcek je nyní už dostatek.
Předpokládáte, že samy nemocnice a lékaři se budou předzásobovat pro případnou druhou vlnu nebo podobné situace?
Já předpokládám, že ano. Protože po zkušenostech ze začátku pandemie se s tím bude počítat a zásoby budou, a to jak na úrovni lokální, tak na úrovni státu. Předpokládám, že stát si už nějaké rezervy dělá také.
Před dvěma měsíci jste celkem pozitivně hodnotil rozšiřování nákazy mezi zdravotním personálem. Řekl jste mi, že kromě problémů v olomoucké nemocnici, kde to rovněž zvládli, žádný velký problém nenastal. Znamená to, že jsme tuto pandemii zvládli bez závažnějšího šíření mezi zdravotníky?
Celkově průběh v České republice ve srovnání s řadou jiných zemí byl asi lehčí, to je pravda. Ale když se nyní udělaly statistiky, tak zdravotníci byli nejpostiženější profese, jak se nakonec ukázalo. Pokud to bereme podle profesí, nejvíce případů nákazy bylo mezi zdravotníky, sestrami a lékaři. Ze 7 580 prokázaných případů bylo na konci března 820 mezi zdravotníky, to je 11 procent. A tuším, že dvě zdravotní sestry zemřely.
Zvládly to přes tuto skutečnost nemocnice a zdravotníci dobře?
Ano. Nedošlo k tomu, že by se zhroutila zdravotní péče. Počty případů, které byly hospitalizovány, současné nemocniční kapacity zvládly. Udělala se místní opatření, bylo nutné v nemocnicích redukovat plánovaný provoz, ale nedošlo k tomu, aby nebyly kapacity pro nemocné lidi, kteří péči potřebovali. To se podařilo zvládnout.
Je něco, co nemocnice změní oproti době před pandemií? Nějaké postupy, aby byly lépe připraveny? Víte, co se bude pro příště dělat jinak?
To je dobrá otázka, ale na to bohužel nedokážu odpovědět. Organizační změny či plánování – pokud by něco takového bylo v plánu, jsme se nedozvěděli. Je možné, že něco takového bude, bylo by to logické.
Psali jsme:
V březnu byly slyšet výzvy, aby lidé nezatěžovali nemocnice s potížemi, které mohly počkat, a měli odkládat zákroky, kde nehrozí nebezpečí z prodlení. Nyní se ukázalo, že jim budou chybět kvůli omezení peníze, protože je získávají právě podle provedené péče. Co s tím?
Tohle je problém, který se nyní bude řešit na zasedání tripartity v úterý. Pokud nemocnice zrušily plánované výkony, a to se netýká jen nemocnic, ale i ambulancí, tak budou mít velký propad na straně množství vykázané péče. A protože se samozřejmě úhrady odvíjejí od množství vykázané péče, mohlo dojít k tomu, že nemocnice nedostanou dostatečně velkou platbu. Teď je v jednání, jak problém řešit, protože zdravotnická zařízení ho nezpůsobila, jsou v tom nevině. Modelů řešení je několik. V zásadě jde o to, že zdravotní pojišťovny vyplácejí platby zálohově.
To znamená, že vyplácení zdravotnických zařízení, tedy v roce 2021 bude vyúčtování roku 2020. Existuje například model nechat zálohové platby v kostce tak, jak budou vyplaceny, a vyúčtování brát jako konečné řešení. Nebo změnit model, podle kterého se vypočítává množství péče, které je potřeba, aby zdravotnické zařízení odvedlo k získání plné platby. Jinak řečeno, změkčit množství péče, které je potřeba, aby nemocnice dosáhla plnou úhradu. Těch variant je několik a nyní proběhne první jednání zdravotnické tripartity, protože řešení je nutné.
U státních a krajských nemocnic je otázkou, nakolik budou zřizovatelé schopni a ochotni nemocnice a zdravotnická zařízení podpořit ze svých rozpočtů. Pokud se jedná o příspěvkové organizace, jako jsou všechny státní nemocnice a celá řada krajských nemocnic, je možné, aby jim zřizovatel prostředky poskytl formou příspěvku na provoz. U soukromých a čistě privátních nemocnic je to problém, stát nemůže dávat účelové dotace soukromým zařízením.
I soukromé nemocnice, které jsou placeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou hrazeny úhradovým mechanismem. Chystaná jednání budou řešit, jak úhrady upravit pro rok 2020, aby se zdravotnická zařízení nedostala do ekonomické katastrofy. Jak jsem pochopil, tak snaha ze strany státu tento problém řešit existuje a bude se hledat funkční řešení.
Překvapil vás výsledek plošného testování nakažených v České republice? Souhlasíte s tím, že promořenost je nízká? Nebo se přikláníte k těm, kdo tvrdí, že promořenost je mnohem větší, ale testy nebyly prováděny komplexně?
Nepřekvapil. Je dán tím, že protilátky má větší procento lidí a ukazuje se i celosvětově, že promořenost je nízká. I v zasažených zemích, jako jsou Španělsko či Francie, se ukázalo, že protilátky má vytvořené něco málo přes pět procent populace. Celkem mě to nepřekvapilo. To, že je promořenost nízká, znamená, že kolektivní imunita proti této infekci není příliš vysoká, což je potenciální riziko do budoucna.
Kvůli druhé vlně?
Kdyby přišla další vlna, tak většina populace bude pro virus panenská. Druhá vlna může probíhat stejně razantně. Je to stejné, jako když po první světové válce přišla takzvaná španělská chřipka, která proběhla ve třech velkých vlnách.
Na jakou stranu se v této souvislosti stavíte v rámci rozvolňování? K opatrnějšímu, nebo ráznějšímu a rychlejšímu tempu rozvolňování opatření?
Těžko říct, to by měli řešit epidemiologové a nikdy to nebude jisté, protože nikdy nemáte možnost udělat si pokus – varianta A, či B a která nám vyjde. Varianta je jedna a buď to vyjde, či nikoliv, nikdy nevíte konec. Ale je pravdou, že se v současné době zdá, že koronavirus už ustupuje a ustupuje i v okolních zemích, takže přísná opatření jsou po delší době i ze společenského a ekonomického hlediska neúnosná.
Samozřejmě riziko, že propukne nějaká další vlna, určitě existuje. Na druhou stranu i ten virus se nějak chová, je půlka května, dá se očekávat, že se oteplí, bude více slunečního záření, v letních měsících už by virus ze své podstaty neměl být tak odolný, jako je třeba zjara. Ve volném prostředí s vysokou teplotou a slunečním světlem, co si pamatuji ještě z mikrobiologie, tento virus nepřežívá příliš dlouho. Takže riziko by mělo klesat, ale nikdo vám neřekne, že jde o stoprocentní jistotu, že nedojde po uvolnění opatření k nějakému zhroucení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
