Slavíme sto let republiky. V jakém stavu je naše země dnes? Máme se prý nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. Je to tak? 

I přes všechny výhrady si musíme přiznat, že naše země je v dobrém stavu. Stále máme svobodu a demokracii, volby prokazují, že žádná politická síla nemá dlouhodobý mandát a sílu si uzurpovat pro sebe republiku. ČR v porovnání s jinými zeměmi obdobné velikosti nebo obdobné historické zkušenosti patří stále mezi ty šťastnější. Co nám chybí, je energie a nadšení se dostat někam dál, prostě si v tom pohodlí tak hezky lebedíme. A to je to, co by se dalo nazvat, že si toho nevážíme, protože takto dobře se máme díky práci našich předků a musíme jít a budovat dál pro další pokolení. Je potřeba entuziasmus, vize, cíle a lídři, kteří nás k nim dovedou.

Co se týká rozdílu v životní úrovni mezi námi a Západem, brzdí nás stále dědictví komunistického režimu? Nebo je problém v odlivu zisků na Západ? Či se málo snažíme a neinvestujeme do naší budoucnosti, třeba v rámci vědy a výzkumu?