O návrhu rozpočtu pro příští rok, který schválila vláda hlasy svých členů za hnutí ANO, když ministři ČSSD se zdrželi, jsme si už jednou povídali. Vrátil bych se k němu několika připomínkami, které k němu z různých stran zazněly. Co by se podle vás dalo seškrtat na straně výdajů? Je úlohou rozpočtu udržet sociální smír, abychom se nevrátili k těm „zlatým“ časům škrtů, kdy proti sobě ministr financí Miroslav Kalousek poštvával jednotlivé sociálně slabé skupiny, důchodce proti postiženým a podobně? Co říkáte nápadu poslance ČSSD Petra Dolínka, že Alena Schillerová nezvládá řízení Ministerstva financí a měla by resort předat do gesce ČSSD? To máme tak levicovou vládu, že se i KSČM dožaduje schodku o deset miliard menšího?
Kdyby chtěl člověk mluvit o rozpočtu konkrétně, šel by na dřeň, což nelze v médiích popsat, protože rozpočet má mnoho set stran. To je ohromný stoh papírů, který má smysl měřit na desítky centimetrů. Konkrétně se proto člověk nic nikdy nedočte.
Zůstanu proto taky v obecné rovině. Za posledních 15 let přibylo 15 nových státních úřadů. Já si nejsem jistá, zda je vážně všechny potřebujeme. Za poslední roky přibyly desítky tisíc státních zaměstnanců. Opět si nejsem jistá, že je všechny potřebujeme. Stát má mnoho agend, o jejichž smyslu pochybuji. To znamená, tady jsou tisíce pracovních míst a mnoho budov, které není třeba platit z veřejných peněz.
Když mluvím o škrtech, nemluvím o rušení žádných dávek, které by ohrozily sociální smír. Škrty je třeba dělat v tom smyslu, aby byl stát menší a méně zasahoval lidem do života. Tedy spíš rušení úřadů, kontrolních mechanismů, byrokratických postupů.
Co se týče daní, tak tady je třeba se připravit na úplnou změnu logiky daní. Tady si politici stále hrají s DPH jak s jojem. Snad každá vláda s ní „potřebovala“ pohnout. Přitom to je marginálie. Budoucnost je o 4. průmyslové revoluci, kdy roboti v mnoha oblastech nahradí lidi. Levice vymýšlí pohádky o nepodmíněném příjmu, na který neví kde vzít, a tam, kde to zkusili, už systém opustili pro jeho nefunkčnost. Já navrhuji změnit logiku tak, že zrušíme zdanění práce, čímž práci zlevníme. Výpadek daní pak budou kompenzovat dosud neexistující daně. V tomto duchu je ostatně plánovaná i digitální daň. V některých zemích už ale uvažují zdanění sociálních sítí a podobně. Situace nás donutí zcela překopat léta funkční daňový systém. Hra s DPH nebo EET patří do minulého století. Facebook nám chystá vlastní měnu, kde se bude platit tak, že EET postrádá smysl. To je budoucnost.
Myslím, že sociální demokracie nyní prochází vnitřní krizí. Neočekávám, že by měla sílu přinést nějaké nové myšlenky či reformy. Jinými slovy, sociální demokraté si lížou rány a nic velkého by nedělali, což by možná nebylo vůbec špatné. A pokud jde o vládu, ano, stávající vláda je velmi levicová. A ještě víc než levicová je populistická v pravém slova smyslu. Komunisté jsou sice víc levicoví, ale mají svým způsobem na rozdíl od vlády jasnou ideologii, i když je totálně neakceptovatelná.
Zatímco česká vláda nyní přišla s daňovým balíčkem, který mimo jiné zvyšuje spotřební daň u tvrdého alkoholu, tabákových výrobků a hazardu, tak ta francouzská plánuje zdanit všechny lety, které ze země odstartují. Každoročně by tak měla získat 180 milionů eur, tedy asi čtyři a půl miliardy korun, které chce investovat do ekologické dopravní infrastruktury včetně železnice. Lze na tento typ daně, která má být odpovědí na kritiku týkající se ekologické stopy, co po sobě letecký průmysl zanechává, pohlížet ve světle rostoucích aktivit za záchranu klimatu jako na logický krok, nebo za ním vidíte jako v případě české vlády pouze snahu jakkoli naplnit státní pokladnu?
Mezi českými daněmi a francouzskými daněmi nevidím spojitost. Česká vláda nemá peníze. Státní pokladna je v současnosti v nejhorším stavu za mnoho let. Francouzské veřejné finance jsou na tom také špatně, ale krom hledání zdrojů tam vidím i ekologii. Myslím, že právě tento přístup zapadá do toho, o čem jsem mluvila před chvílí. Budou nové daně a mezi nimi i ty ekologické. To je budoucnost. Ekologické daně jsou sice pro mě sotva skousnutelné, ale pořád trochu lepší než ekologické zákazy. Nebojte, i u nás stav státní pokladny donutí vládu k podobným daním... Jen to bude těžké, při stavu české infrastruktury. Už měly být dražší dálniční známky, ale pak to politikům při stavu D1 bylo trapné, tak je odložili. Protože platit za poskakování v zácpě dražší dálniční známku je absurdní.
Bojím se, že naším zvýšením daní dosáhneme jen dalších padělků, pašování a další metanolové kauzy. Stát je prostě nezdravě nenažraný. Neměl by zvyšovat daně, ale snižovat výdaje.
Psali jsme:
Polští poslanci téměř jednomyslně schválili návrh zákona, který zavádí už od srpna nulovou sazbu daně z příjmu poplatníkům do 26 let. Osvobozeny od daně mají být příjmy v přepočtu do 513 tisíc korun za fiskální rok a na osvobození od daně vydělá podle odhadů asi dva miliony mladých Poláků a Polek. Zamlouvalo by se vám něco podobného i v českém daňovém systému?
Já to vnímám jako reakci Polska na odchod velkého množství mladých lidí do zahraničí. Poláci tak nyní lákají Ukrajince a Bělorusy, aby k nim přišli. Nechtějí otevřenou migraci, ale jen příliv blízkých národů. Myslím, že my nečelíme tak velkému odchodu mladé generace. Češi zůstávají doma. Nemyslím, že jsou u nás podobná opatření třeba.
Podobná opatření bych chápala jen jako prorodinnou politiku, kdy by stát chtěl podpořit mladé lidi, aby dříve zakládali rodiny a měli více dětí, čímž by pomáhali důchodovému systému.
Podle zveřejněných dat Eurostatu zdražily v prvním čtvrtletí nemovitosti v Česku meziročně o 9,4 procenta, zatímco za celou EU jde o růst jen 4 procenta. V komentářích se objevilo, že za to mohou politici a Česká národní banka. Vím, že na centrální banku jako viníka jste dlouhodobě také poukazovala. Dá se v krátkodobém horizontu nějak zpomalit rychle rostoucí ceny nemovitostí, které představují stále tíživější nejen ekonomický, ale i sociální problém, když se nic nezměnilo ani poté, co ČNB zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték?
To je těžké, když máme otevřené hranice a ECB má záporné úrokové sazby a varuje, že by mohla ještě více uvolnit svou měnovou politiku. Jinými slovy, pro řadu lidí bude stále zajímavé spekulovat na konvergenci cen mezi Německem a Českou republikou. Dokud ECB nezvedne své úrokové sazby do kladných hodnot, stále tu bude prostor pro zahraniční spekulanty. Vlastně se tak dá říct, že viníkem drahých českých nemovitostí není jen ČNB, ale také ECB. Ale k tomu samozřejmě musíme připočíst zdlouhavá stavební řízení, stavební uzávěry a další faktory.
Časem ale každá bublina splaskne a splaskne i tato. Stačí, aby posílila koruna k euru, a eurové ceny nemovitostí v ČR a v eurozóně se sblíží, aniž by ceny bytů musely v korunách zdražit. V tu chvíli zahraniční spekulanti přijdou o motivaci spekulovat na české nemovitosti. Jde jen o to, aby centrální banka nebyla moc kreativní a neuvažovala o nesmyslech typu záporné úrokové sazby nebo intervence proti koruně. To všechno totiž domácí nemovitosti dál v konečném důsledku prodražuje.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Kromě převažujících výhrad vůči volbě francouzské exministryně financí Christine Lagardeové do čela Evropské centrální banky se objevily i opačné názory, že po dlouhých letech v čele MMF už k ekonomii docela „přičuchla“. Ale nejvíce mě zaujalo tvrzení, že „ono to centrální bankovnictví zas není taková magie“. Nejsou tedy obavy z jejího působení ve vedení ECB přehnané nebo dokonce zbytečné?
To všechno co říkáte, může být pravda, ale i nemusí. Je to asi takové tvrzení, že i šaman dobře léči a nikdy nestudoval medicínu, tak proč by měli chodit lékaři do školy? Prostě tím, že Lagardeová nikdy nepracovala v bance, může jen stěží vést bankovní sektor lépe než někdo, kdo v bance pracoval a má k tomu adekvátní vzdělání. Ale pochopitelně může být výjimkou a mile mě překvapit. Nic dobrého si od ní ale neslibuji. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že celá instituce nestojí na jediné osobě. Ta banka by nějak fungovala, i kdyby byl v jejím vedení negramotný neandrtálec. Jen by asi fungovala hůř než dnes.
A že monetární politika není „zas tak velká magie“, to je obrovský a strašně nebezpečný omyl. Centrální banka má na ekonomiku nesrovnatelně větší vliv než vláda i se všemi státními institucemi dohromady! Drtivá většina lidí si vůbec neuvědomuje, jak daleko prsty centrální banky vedou. Vždyť kolik lidí na počátku intervencí chápalo, že ještě deset let poté budeme plakat nad nedostupností bydlení, a že to spolu bude tak úzce souviset? Většina lidí si neumí představit, jak moc je monetární politika propojená se zdánlivě nesouvisejícími jevy od nezaměstnanosti, konkurenceschopnosti průmyslu, přes zahraniční obchod či dostupnost bytů...
Od roku 2022 má být povinná maturitní zkouška z matematiky, ale především Pirátská strana dělá maximum pro to, aby k tomu nedošlo. Pirátský poslanec Lukáš Bartoň říká, že chce předejít tomu, aby kolem 20 tisíc žáků u maturit neuspělo, protože letos si matematiku zvolilo 14.700 maturantů, ale 3290 zkoušku nesložilo. Je v zájmu společnosti, aby se z maturitních zkoušek odstranily předměty, které jsou strašákem studentů jako matematika? Považujete naopak za perspektivní z pohledu vývoje pracovního trhu předměty typu mediální výchova, v níž se na pražském Gymnáziu Na Zatlance učí studenti, jak poznávat a čelit fake news?
Ke vzdělávání budoucnosti patří dva směry. Jeden tvrdí, že je třeba děti ve škole naučit myslet, k čemuž nejlépe slouží matematika, která rozvíjí logické myšlení. Druhý směr tvrdí, že je důležitější směřovat k umění a k sebepoznání, tak, aby se člověk rozvíjel.
Já jako ekonom tvrdím, že by se člověk měl zaměřit na to, v čem je nejlepší, a v tom se snažit být skvělý. Matematika by podle mě měla být součástí maturity. Zároveň si myslím, že maturitu nemusí mít každý, jak se to dnes prezentuje. Naší ekonomice chybějí inženýři a řemeslníci. Máme mnoho maturantů podivných oborů bez velké vize. To, že piráti říkají, co říkají, chápu tak, že vědí, že jejich voliči jsou mladí a maturita z matematiky jim vadí. Myslím si, že našli skvělé lákadlo pro prvovoliče. Je to ale asi jako říct: „Nemáte rádi zkoušky v autoškole? Tak autoškoly zrušme, abychom neměli řidiče, kteří v nich neuspěli…“ Hm, sníží se tím nehodovost?
Myslím, že ohledně fake news se některé školy vydaly špatným směrem, když si zvou „tvůrce pravdy“. Stačí, když se bude ve škole učit kritické myšlení a děti se budou zamýšlet, kdo, co a proč říká. Když si na to odpoví, sami poznají, proč jsou někam nenápadně tlačeni. Stačí se mnohdy podívat, kdo financuje aktivity toho kterého média, a leccos to napoví. Kritické myšlení se podle mě u nás ale ve školách moc nenosí, protože jde proti stádnosti a někteří ho vnímají jako drzost.
Psali jsme:
|
NAHÁ PRAVDA aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti Ekonomové Šichtařová a Pikora ve svém bestselleru rozcupovávají mýty, které se na nás valí z médií.
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
