Kritika imigrace bude trestná a přesídlování uprchlíků k nám má být stálé a trvalé. Poslanec Soukup upozorňuje na nové návrhy Bruselu, o kterých jste ještě neslyšeli

23.09.2016 10:37 | Zprávy

ROZHOVOR Poslanec ANO Zdeněk Soukup upozorňuje, že mu jako členovi evropského výboru přišel do mailu materiál, ve kterém Evropská komise přichází „s návrhem na vznik strukturovaného a trvalého unijního přesídlovacího rámce.“ „Brusel vyrábí nástroje pro umlčení hlasu veřejnosti. Už i u nás se šušká něco o připravovaném ‚náhubkovém zákonu‘ ve stylu ‚hate speech‘, kdy má být trestná i slovní kritika migrační politiky,“ upozorňuje Soukup. Také říká, že ve Francii je dnes 750 no-go zón, kde platí islámské zákony šaría a kam se neodváží ani policisté. Nakročeno k tomu má dalších asi 1400 čtvrtí.

Kritika imigrace bude trestná a přesídlování uprchlíků k nám má být stálé a trvalé. Poslanec Soukup upozorňuje na nové návrhy Bruselu, o kterých jste ještě neslyšeli
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Evropské unie

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?

Paní Merkelová má pořád v Německu velmi silnou pozici. V zemských volbách sice utrpěla její strana citelné ztráty, ovšem ne tak výrazné, aby to skutečně otřáslo postavením kancléřky. Nedávno jsem byl s parlamentní delegací na jednání v bavorském zemském sněmu. Bylo to hodně zajímavé. Bavorští poslanci si stáli na svém, jak je potřebné pomáhat uprchlíkům, jak nesmíme nikoho odmítnout... Zároveň nás prosili, abychom se jim otevřeli stejně jako Německo, protože už tak mohutnou migrační krizi nezvládají. Na to, co se děje v bavorských a saských městech a vesnicích, které jsou v dosahu Karlovarského kraje, kde žiju, jsou podivně neteční i běžní občané. Považte – šest a půl milionu muslimů spáchalo podle oficiálních policejních zdrojů v roce 2015 kolem 208 tisíc trestných činů, z toho 1700 sexuálních deliktů a 460 dokonaných znásilnění. Došel jsem k jedinému závěru – poválečný denacifikační program Němci poněkud přehnali. Jsou humanisty až k úplnému sebezničení.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku, tu více a tu méně začínají vystupovat proti migraci. Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Předně musím říci, že ze summitu v Bratislavě vyplavaly na povrch jenom dílčí problémy. Jako by se Titanik potápěl a bylo na něm málo člunů. Každý tu hájil jenom své zájmy. Italskému a řeckému premiérovi se nelíbí nesolidárnost ostatních zemí, které se zdráhají přijímat migranty, Maďarsko a Bulharsko mají zase Řecku a Itálii za zlé, že nedokáží ohlídat schengenské hranice. Lucemburský ministr zahraničí navrhuje vyhostit z EU Maďarsko, Rakousko staví na maďarských hranicích plot. Každý hájí své zájmy. To bych pokládal za normální.

Zvláštní mi ovšem připadá lavírování českého premiéra. Neurčitě říká, že ne se vším se shodneme se zeměmi V4; aniž upřesní s čím. České veřejnosti říká, že pevně setrváváme na svých pozicích, že nechceme přijímat migranty, odmítáme kvóty, že od nich Brusel už ustupuje... Dovolte mi, abych odcitoval z materiálu, který jsem dostal včera do mailu a který budeme projednávat na příštím jednání Výboru pro evropské záležitosti: „V rámci revize společného evropského azylového systému přichází Komise s návrhem na vznik strukturovaného a trvalého unijního přesídlovacího rámce.“ Jaký je to rozdíl proti kvótám?.

A teď odcituji z Pozice ČR: „ČR považuje přesídlování za jeden z nejefektivnějších humanitárních nástrojů pomoci nejzranitelnějším skupinám uprchlíků a dlouhodobě se do přesídlování zapojuje.“ V materiálu předkládaném Ministerstvem vnitra se sice uvádí, že požadujeme dobrovolné přijímání, ale opět – jaký je v tom rozdíl proti kvótám. Přijde mi to prašť jako uhoď.


Poslanec Zdeněk Soukup

Změní se podle vás něco v migrační politice EU i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volají po větší centralizaci a vytvoření evropské armády... A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál...

Na sebereflexi a naději na změny to moc nevypadá. Brusel „vyrábí“ nástroje pro umlčení hlasu veřejnosti. Už i u nás se šušká něco o připravovaném „náhubkovém zákonu“ ve stylu „hate speech“, kdy má být trestná i slovní kritika migrační politiky. Zvláštní chápání demokracie demonstruje i česká vláda ústy svého premiéra – připouští sice potřebu zákona o obecném referendu, ale zároveň vylučuje, že by platilo například pro tak zásadní rozhodnutí, jakým je setrvání anebo vystoupení z EU.

Myslíte si, že evropským elitám lidi zatím jen verbální, částečnou změnu postoje uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schultze, Merkelové, Hollanda... zachránit? Nenahradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera...? Nebo někdo jiný?

Lidé, které jste jmenoval mezi současnou „elitou“, společnou Evropu pohřbívají. Ti, které jste zařadil mezi populisty, jsou v mnohém poctivější. Rovnou říkají, že když uspějí, tak EU dorazí. Nefandím ani jedněm. Pořád doufám, že se najdou politici, kteří dokáží Unii reformovat a učinit z ní opravdový nástroj k obraně suverénních států před globalizačními vlivy, mezi kterými pokládám za nejnebezpečnější jejich produkt – islamismus. Zatím dostávají ti, kteří se dokáží sebevražedné politice Bruselu vzepřít, jako je Viktor Orbán, psí hlavu.

Hovoří se o možném rozpadu EU. Myslíte si, že k němu dojde? A bylo by to podle vás špatně?

Bylo by to špatně. Pokračovat v dosavadní linii je ovšem ještě horší varianta. Řeknu to, za co mě budou mnozí kamenovat – je nejvyšší čas vytyčit si meze, přes které prostě nelze přejít.

A co „Visegrád plus“ jako alternativa? Mohly by se přidat část Balkánu, Pobaltí... V minulosti sehrávalo v prostoru mezi Ruskem a Německem určitou stabilizující a bezpečnostní roli po určitou dobu habsburské soustátí. Není tedy alternativou vytvořit zde nějakou alianci suverénních států a zónu volného obchodu?

Vím, na co narážíte. Ve střední Evropě prostě chybí stabilizující síla, jakou opravdu představovalo Rakousko-Uhersko. Ovšem spojovat se s Balkánem, kde nad některými vesnicemi vlají prapory Islámského státu, s Pobaltím, kde pro podobné spojenectví nejsou tradice – to je z říše fantazie. Jako reálnější bych viděl rozšíření Visegrádu o Rakousko. To je ovšem sice nevěsta bohatá, ale na ocet. Na přitažlivosti jí nepřidává silná muslimská menšina. To všechno jsou ovšem úvahy akademické. Světovládná politika se dělá jinde než v tomto prostoru.

Když jsme vstupovali do EU, zaznívalo, že budeme pod dohledem „vyspělejších“ zemí. Někteří skalní zastánci EU říkají, že si v ČR neumíme a nemáme vládnout sami, ale potřebujeme, aby nám vládl „moudrý“ Brusel či Berlín, kde je politická kultura na vyšší úrovni, je tam menší korupce, jsou tam kvalitnější zákony...

Pozor! Měli bychom si říkat pravdu. O dohled vyspělejších bratříčků přece nikdy nešlo. Zacinkaly nám penízky. Dotace, dotace. Ještě i po tolika letech od vstupu do EU mnohem víc dostáváme než dáváme. Po pravdě, kdyby nešlo o hrozbu zániku naší civilizace, kdyby nešlo o naše děti, zvítězil by možná i u mě pocit povinné solidarity před pudem sebezáchovy.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Tomio Okamura byl položen dotaz

bydlení

Stát musí převzít plnou odpovědnost za bytovou politiku a zajistit pro mladé lidi dostatečné kapacity cenově dostupného bydlení. Co touto vaší větou přesně myslíte? A jaká cena za bydlení je podle vás v pořádku? A jak byste řešili problém, že na řadě míst, kde je největší poptávka po bydlení, není u...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…