Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Byl uplynulý rok v něčem přelomový?

Přelomová změna je v tom, že poprvé v historii českých zemí se stala premiérem osoba, která je trestně stíhaná. Je to také člověk, který byl nomenklaturní komunista a – jak jsme se opět dozvěděli z Evropského soudu pro lidská práva – evidovaný jako agent StB. To má negativní dopad na politickou kulturu a morálku našeho národa.

Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na kandidáty na prezidenta, zvlášť na zvoleného prezidenta Miloše Zemana a senátora Jiřího Drahoše? Překvapili vás v něčem?

Můj názor se nezměnil, v ničem mě nepřekvapili. Jiří Drahoš je nyní senátor. Miloš Zeman se změnil již před lety. Prezident Zeman je jiný člověk, než ho pamatuji já, když jsem byl mluvčím vlády a on premiérem. Teď není jiný, než byl loni nebo předloni.

Koncem roku prezident znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že Novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Co říkáte na to, že v souvislosti se jménem prezidenta padá i výraz vlastizrádce? Chová se skutečně Miloš Zeman v rozporu se „spojeneckými svazky“, jak často slyšíme, nebo ne? A o čem tyto debaty svědčí?

Svědčí to o tom, jak jsme zmiňovali, že se Miloš Zeman změnil jako prezident. Nedokážu si představit, že by v době, kdy byl premiérem, zpochybňoval jasné důkazy v kauze Skripal nebo práci výzvědných českých tajných služeb. To se v době jeho premiérování nikdy nestalo. Nelze se divit, že si teď lidé kladou otázku, proč se to děje, co za tím je, jestli je nějak Moskvě či Kremlu zavázán. Někteří ho nazvou zrádcem nebo vlastizrádcem. Může si za to sám svým chováním.