Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí,  výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co nás tady trápí tak vážného? Lze říci, co je vlastně hybatelem této vzrušené doby?

Těch faktorů je celá řada a myslím si, že by si to zasloužilo detailnější analýzu. Ale tím hlavním jmenovatelem je určitě pan prezident, který společnost spíše rozděluje, než tmelí, a to je ten základní problém, který tady máme. Každá vámi jmenovaná kauza je vlastně spojená s Hradem, potažmo s Milošem Zemanem. Například i to prohlášení ústavních činitelů sice odešlo z ministerstva zahraničí, avšak původně bylo zasláno z Hradu. Šlo v tomto případě o politický krok nadbytečný až hysterický. Myslím si, že by stačilo, kdyby ministr zahraničí poslal vyjádření čínské straně o tom, že samozřejmě stále uznáváme územní integritu Číny a nic na tom nemění ani jedno setkání ministra s duchovním vůdcem dalajlámou.    

V den státního svátku 28. října přinesli odpůrci Zemana na Hradčanské náměstí podobiznu prezidenta znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přehnal to tentokrát on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu i ve fyzické násilí?

Domnívám se, že k takovému scénáři nedojde, jelikož většina Zemanových odpůrců je umírněných a ti nechtějí provokovat násilí. Tedy si myslím, že horké hlavy zchladnou a že se tady na ulicích prát nebudeme. Co se týká některých projevů vůči prezidentovi, tak se mi určitě nelíbí, i když já sám v mnoha případech s jeho názory nesouhlasím. Ale abychom ho takto hanlivě vypodobňovali, to nemá úroveň. Pan prezident sice bývá také často vulgární a akce vyvolává reakci, avšak právě proto by měli jeho oponenti protestovat jiným způsobem, ať ukážou, že jsou slušnější.