Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde podle vás o krok správným směrem?  

Já jsem si porovnal smlouvu z Elysée z roku 1963 a tuto novou smlouvu podepsanou v Cáchách. Porovnáním obou textů jsem zjistil, že nová smlouva nepřináší nic překvapivě nového. Ta smlouva naopak svědčí o něčem, o čem se tady málo mluví. Svědčí o míře, o budoucí podobě Evropské unie. A třetí text, který jsem s novou smlouvou porovnával, je projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ze září 2017 na Sorbonně, ve kterém představuje svoji vizi Evropy. Když se podívám na ambicióznost jeho projevu a porovnám to s tím, co je v textu smlouvy z Cách, zjišťuji, že Němci téměř na všechno řekli ne. Tam není nic z toho, co Macron chtěl, když mluvil o společném ministru financí, o společných evropských daních, o vojenské službě občanů členských zemí EU v jiných armádách a dalších věcech. Kdo se podívá na ten text, vidí, že Macronova ambice byla mnohem vyšší, než je hubený výsledek dohody. 

K čemu tedy Cášská dohoda je?