Úmyslně jste se na pražské kandidátce nechal napsat na nevolitelné místo. Proč jste se tak rozhodl?
Postupoval jsem tak, protože jsem cítil, že mám-li nadále pokračovat v této pozici, tak po všech výtkách a tvrzeních, že jsem v Parlamentu od dětství, dostal mě tam tatínek (disident a významný polistopadový politik Václav Benda – pozn. red.) a že tam asi umřu, potřebuji přímý mandát voličů.
Takže vědomě jste podstoupil takové riziko, i když víte, že kandidát, aby se dostal na kandidátce na volitelné místo, a zvlášť v situaci, v jaké je ODS dnes, bude potřebovat skutečně poměrně velké množství preferenčních hlasů, aby se stal poslancem? Počítáte s tím, že to nemusí podruhé vyjít?
Samozřejmě s tím člověk musí počítat v každých volbách. A je to pro mne test: Buď dostanu přímý mandát od voličů, pak si myslím, že je smysluplné, abych v Poslanecké sněmovně byl, a pokud ho nedostanu, tak se všechno mění a půjdu dělat něco jiného.
Důvod, proč jste se nechal napsat na nevolitelné místo na kandidátce, by měli voliči vědět, protože jinak si mohou myslet, že už nemáte zájem kandidovat, nebo že vás ve sněmovně vaše strana nechce. Jakým způsobem dáte voličům vědět, že stojíte o jejich preferenční hlasy?
Já myslím, že každý, kdo je na kandidátce ODS, zkouší dát vědět voličům, že počítá s jejich podporou, že stojí o to, aby tu kandidátku volili. To bych řekl, že je úplně automatické. Ale samozřejmě že se nějakým způsobem budu snažit dát najevo, že o podporu stojím.
Psali jsme:
Jakou formou? Při kontaktních kampaních, dopisem, nebo spolehnete na média, že tuto informaci rozšíří?
Budeme mít volební štáb, tam se rozhodneme. Ale určitě použijeme elektronická média, přímý kontakt, možná i nějakou písemnou formu.
Jak se na váš postoj dívali vaši straničtí kolegové, uvítali, že jste se nepral o přední místo na pražské kandidátce?
Myslím, že to všichni respektovali jako názor, který jim usnadňuje sestavování kandidátky a uvolňuje nějaká volitelná místa. Současně říkali: Ano, to je hrdinný postoj, který si zaslouží ocenění.
Jste spíš výjimkou. Jinak v mnoha krajích probíhají téměř bratrovražedné boje o přední místa na kandidátkách. Očekával jste, že to bude v době, kdy se podle průzkumů zdá, že ODS nebude zdaleka tak úspěšná jako v minulých letech, tak nesmiřitelné?
Očekával jsem, že právě v situaci, kdy se prostor zužuje, bude boj o kandidátky velký, navíc jsme měli hrozně málo času na diskusi. To tak v politice bývá. ODS je velká strana s mnoha členy, každý z nich má nějaký názor na to, jak by to mělo vypadat. To znamená, že samozřejmě sestavování kandidátek je věc, která je poměrně bojovná.
Překvapilo vás, že váš bývalý poslanecký kolega a někdejší ministr pro životní prostředí a místopředseda strany Tomáš Chalupa se vůbec na pražskou kandidátku nedostal? Myslíte, že ho na ni ještě doplní vedení strany, až bude kandidátky schvalovat?
Nepřekvapilo - vzhledem k vývoji v Praze a k tomu, jak se proti sobě začali vyhraňovat exprimátor Bohuslav Svoboda a Tomáš Chalupa. Já myslím, že byla trochu chyba, když jsme jasně řekli, že chceme do Prahy místopředsedkyni ODS Miroslavu Němcovou, že se mělo výrazněji přemýšlet, jestli Tomáš Chalupa právě jako bývalý ministr a místopředseda strany nemá jít vést nějakou jinou kandidátku – mimopražskou.
Ale na to už je asi pozdě, když ve většině krajů už mají kandidátky složené?
Výkonná rada ODS je v pátek schvaluje, tak uvidíme.
Ale zuřivé boje probíhaly nejen v Praze, ale i v dalších místech. Třeba ve Středočeském kraji, kde se ODS rozdělila na dvě téměř stejné poloviny, než po mnoha neúspěšných volebních kolech nakonec zvolila do čela kandidátky exministra Petra Bendla, nebo na Liberecku, kde došlo až na vulgarity. Nepoškozuje takový ne příliš čistý boj stranu ještě víc?
Samozřejmě že nám to úplně dobrou reklamu nedělá. Na druhou stranu je vidět, že se o něco bojuje, že ODS to nevzdala, že to je živá strana, není to strana jednoho muže, kde si sedne Babiš nebo Kalousek s knížetem a napíšou kandidátky. Všechna negativa demokracie ukazují její sílu. To je součástí demokratických procesů, že musím přesvědčit většinu, bez toho bychom nebyli demokratickou stranou.
ODS je v situaci, kdy se od ní odvrátila řada jejích voličů, otázka je, jestli se je za pár týdnů podaří dostat k volebním urnám, aby jí znovu dali důvěru. Neměli by někteří lidé, kteří byli v čele strany a nesou tedy největší zodpovědnost za situaci, do které se ODS dostala, nechat raději prostor v čele kandidátek novým tvářím, třeba osvědčeným a úspěšným komunálním politikům?
Vždycky hledáte nějaký typ kompromisu. Nemůžeme říci, že všechno, co se dělo, bylo špatně, dokonce to pokládám za úplný omyl. Ta vláda a ODS nefungovaly za poslední tři roky zdaleka špatně. To, že umělecký dojem nebyl nejlepší, je pravda, ale myslím, že jsme měli suverénně nejlepší vládu, která prosadila věci velmi dlouhodobého a koncepčního charakteru.
Ale důležitou součástí politického boje je o tom přesvědčit také voliče. Nechovat se arogantně a nečekat, že když si myslím, že něco dělám dobře, občanům to musí samo dojít. Zvlášť když šlo o zvyšování daní, to byla určitě věc, kterou bylo potřeba vysvětlit zejména voličům ODS. Pak by se vám třeba vrátili.
Ale na jaře už bylo jasné, že se nám voliči vracejí. Od komunálních a prezidentských voleb ODS stále rostla, až do okamžiku, kdy přišel neuvěřitelný zásah státních zástupců na Úřadu vlády, který dodnes nebyl pořádně vysvětlen. Není jasné, co bylo jeho základem, jaké jsou spojitosti s kmotry a další věci, které nám tam naznačovali. My se musíme pokusit znovu přesvědčit voliče, že jsme tady dvacet let, že vědí, co od nás mohou čekat na rozdíl od mnoha nových podnikatelských subjektů, které se objevují a které už je zklamaly jako Věci veřejné. Já myslím, že se nám to podaří a je na vyhodnocení každého politika zvlášť, aby si řekl: Mám na té kandidátce být? Já jsem si sám pro sebe řekl: Ano, cítím se výrazně spoluodpovědný za to, co jsme dělali, jak jsme to dělali, jak jsme byli nebo nebyli schopni to vysvětlovat, a čekám v tomto směru nad sebou verdikt voličů, který buď řekne, ano, rozuměli jsme ti, chceme, abys dál pokračoval, nebo řekne, nerozuměli jsme ti, a já pak půjdu dělat něco jiného.
Voliči o vaší budoucnosti rozhodnou už za necelé dva měsíce. Máte rozmyšleno, co byste dělal, kdyby došlo k té druhé, pro vás méně příznivější variantě? Věnoval byste se právu, nebo byste zamířil někam do státní správy?
Mám to do nějaké míry rozmyšleno, nepochybně bych se věnoval právu, protože se mu věnuji reálně v politice už dvacet let. Sedm let jsem byl předsedou sněmovního ústavně právního výboru, několik let jsem členem Legislativní rady vlády, takže myslím, že s legislativou a právem mám opravdu velmi důkladné zkušenosti. V jaké přesně pozici, to necháme případně na začátek listopadu.
Myslíte si, že s kandidátkou, jakou v Praze máte, to znamená v čele s Miroslavou Němcovou, exprimátorem Bohuslavem Svobodou a Janou Černochovou, máte šanci porazit svého největšího konkurenta na pravici – TOP 09 v čele s Karlem Schwarzenbergem?
Já si myslím, že kandidátka je dobrá, nabízí výrazné ženy, bývalého primátora, odvolaného intrikami TOP 09. Já jsem přesvědčen, že máme v Praze velkou šanci uspět, minimálně na úrovni minulého volebního výsledku. A budeme se chtít prát o to, abychom byli v Praze první, abychom porazili TOP 09.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
