Působíte jako ředitelka Nadačního fondu pro protonovou terapii. Jak jste se k tomu dostala?

Léta se věnuji profesně strategické a krizové komunikaci pro firmy i mediální a efektivní komunikaci individuálních klientů. Sleduji, jak jsou komunikována různá témata a samozřejmě vnímám i co je za tím. Ve volném čase zase celé roky spolupracuji s různými neziskovými organizacemi. Tak když přišla nabídka na vedení Nadačního fondu pro protonovou terapii, dávalo mi to smysl. Je to o informacích a o pomoci lidem.

Čím konkrétním se vaše nadace zabývá?

Jak jsem řekla. Nejdůležitější je osvěta. Pro určitou část onkologicky nemocných je tu nová šance, ale oni se to často vůbec nedozvědí. Takže v první řadě jde o informování veřejnosti. Abyste skutečně měl volbu léčby, musíte vědět o všech možnostech. Ale jde i o informace směrem k lékařům, řada z nich má o protonové léčbě jen kusé znalosti. Její výhody často nechápou ani ti, kteří by ji měli doporučit, je to totiž léčba první volby, právě při včasné indikaci je schopna prokázat všechny svoje možnosti, přesto si na ni někteří lékaři vzpomenou, až když je pacient v posledním stádiu a opravdu už není žádná šance, a to ani s protonem. A politici a úředníci zase podlehli protonové antikampani.