Fotogalerie: - V Teplicích proti muslimům
Fotogalerie: - Proti islamismu i přistěhovalcům
Britský deník The Guardian ještě před začátkem čtvrtečního mimořádného summitu evropských elit publikoval „důvěrný“ dokument. Jak uvádí, v rámci krizového balíčku opatření proti nelegální imigraci by mělo být po evropských státech umístěno 5 000 uprchlíků a drtivá většina ostatních by měla být poslána zpět do svých mateřských zemí. Co si o tom myslíte?
To zní velice pozitivně. Mně na tom ale vadí, že nikdo není schopen otevřeně říci, jaká hra se hraje. Kdo je těch 5 000 uprchlíků? Jsou to ženy a děti nebo křesťané a z jaké země? Nebo je to hausnumero, které jen tak někoho napadlo? Islám v ČR nechceme nemá v zásadě nic proti pomoci uprchlíkům, ale museli by to být lidé, kteří skutečně utíkají před pronásledováním a současně jsou civilizačně kompatibilní s evropskou společností a hodnotami. To znamená, že by mezi nimi nemohli být věřící islámského vyznání, protože u nich je obrovské riziko, že se neintegrují, budou pokračovat ve vytváření paralelní společnosti, protože tato zkušenost tu je a není nejmenší důvod se domnívat, že tomu bude jinak. Navíc mají kam jít, islámských zemí je dost a zjevně jim tam bude lépe. Kdybychom si přestali tabuizovat problém, dostaneme se možná k pěti tisícům sirotků, křesťanům nebo ženám.
Takže by podle vás měl být definovaný nějaký klíč, podle kterého by se řeklo ano nebo ne?
Určitě a byl by důležitější než číslo. Nejdřív to bude pět tisíc, pak patnáct tisíc atd. Nejde o čísla, návrh zní dobře. Obávám se ale, že se spíš někdo snaží zatajovat, jak to vlastně bude. Buď z politických důvodů, nebo proto, že se bojí, že bude virvál.
Za loňský rok připlulo z Afriky k italským břehům na 150 000 uprchlíků a k pobřeží Itálie, Malty a Řecka dorazilo až 36 000 plavidel. „Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 členských států EU tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí,“ uvedla například šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v prohlášení. Jen v uplynulých dnech přibyly další stovky a stovky mrtvých. Vy jste zmínil, že také nemáte nic proti uprchlíkům. Nemyslíte si, že když EU přijme jen pět tisíc lidí, rezignujeme tím na jakékoli humanitární cíle?
Není naší povinností zachraňovat lidské životy. To je omyl. Povinností vlád států je chránit bezpečnost a hájit zažitý způsob obyvatel daného státu. Proč si hrát na Boha? Nejsme bohové, abychom zachraňovali životy lidí celé zeměkoule. Vždyť Afrika má skoro miliardu obyvatel. Většina je chudších, než jsou chudí Evropané. Ve spoustě oblastí Afriky jsou nepokoje, ohniska sporů. Pokud bychom situaci pojali tak, že musíme zachránit každý lidský život, který je v ohrožení, tak se do Evropy nevejdeme. To není nehumánnost. Přelidněný kontinent nemůže zachraňovat celý svět, nehledě na to, že jsou tu bezpečnostní rizika. Mnohokrát jsme četli, že Islámský stát se netají tím, že se pokusí infiltrovat své lidi mezi uprchlíky. Většina uprchlíků jsou mladí zdraví muži. Nic proti nim, ale když je někde nakoncentrujete bez vazeb a žen, tak to bude vyvolávat problémy, i kdyby to byli kluci z Těšína nebo Kaplic.
Před summitem premiér Bohuslav Sobotka, který se jednání dnes účastní, sdělil, že kromě prosazování boje proti organizátorům nelegální migrace by měla být cílem pomoc uprchlíkům v zemích původu. Připomněl, že na letošní rok na ni vyčlenila Česká republika sto milionů korun. Znovu nicméně odmítl úvahy o případných kvótách pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích. Jak hodnotíte jeho postoj?
Pomoc v zemích původu je obecně dobrý nápad, ale nedokážu si dobře představit, co si přesně pod tím pan premiér představuje. Stále je to hra se zavázanýma očima. Veřejnost ani neví, z jakých zemí přicházejí. Hodně uprchlíků je z malé země Eritrea, která byla odtržena od Etiopie a má asi šest milionů lidí. Zrovna tam panuje velice tvrdé pronásledování radikálních muslimů. Zastoupení muslimů a křesťanů je tam půl na půl. Odtud prchají lidé, kteří jsou nábožensky pronásledovaní, což ale znamená, že jsou to radikální islamisté. Jak jim chceme pomáhat? Postavíme jim více mešit? Pokud nevím, odkud ti lidé pocházejí, stále jde jen o bezzubá prohlášení.
Erik Best na Facebooku prohlásil, že vzhledem k tomu, že je občanem Spojených států amerických, nese také vinu na smrti tolika obětí ve Středozemním moři, protože Západ může za to, že se nyní dějí takové věci, jako je masivní migrace z nebezpečné Afriky. „Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl jako Američan přijmout svůj díl viny za krizi v Libyi. Pošlete uprchlíky ke mně domů. Do Ameriky,“ napsal Erik Best na svém profilu. Poslal byste vy běžence do Ameriky?
To trošku přehnal. Skutečností ovšem je, že dokud existovaly diktátorské režimy, tak se tyto věci neděly. Režimy sice mohly mít spoustu negativních stránek, ale přinejmenším držely země pevnou rukou. Nebylo možné, aby se někdo naloďoval a vyloďoval. Byly to policejní diktatury, ale měly situaci nějak pod kontrolou. To, že je Západ pomohl svrhnout, byla obrovská chyba. Vyhnali jsme čerta a otevřeli ďáblovi. V zemích je teď anarchie a jsou průchozí. Jiná věc je, zda by situace byla dlouhodobě udržitelná. Získali bychom pět nebo 20 let? To, co vidíme, je opravdu migrace chudých mas do bohatých zemí. Je to novodobé stěhování národů.
Například jen v roce 2014 připlulo do Itálie 170 000 přistěhovalců, což je nejvyšší příliv do jedné země v historii EU. Jen během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na jedenáct tisíc lidí. Maltský předseda vlády mluví o obchodu s uprchlíky jako o „genocidě“. Je to genocida?
Genocida? Mohla by to být budoucí genocida původních Evropanů, ale tak daleko snad nejsme. Nevím přesně, jak byl tento výrok myšlen, ale v Africe a Středomoří existují syndikáty, které přepravují lidi za nemalé peníze. Je třeba si uvědomit, že zaplatili za svůj útěk tolik, jako tam stojí menší farma. Ti lidé do toho jdou ale dobrovolně, znají svá rizika. Nedokážu si představit, že by je někdo naháněl v buši a nakládal na lodě.
Když jste se vyjadřoval k summitu EU na začátku našeho rozhovoru, vyplývalo z vaší reakce, že příliš nevěříte tomu, že bude EU tvrdě uprchlíky vracet. Jaký předpokládáte další vývoj?
Myslím si, že dojde k roztržce mezi extrémně ultralevicovými zeměmi a zeměmi realističtějšími typu Portugalsko nebo Irsko. Politika konání dobra za každou cenu, kterou někteří politici prosazují, se už vymkla jakémukoli realismu. Pro vlády nových zemí by přijetí kvót a přerozdělení uprchlíků pravděpodobně znamenalo, že už nikdy nebudou zvoleny. Určitě by to způsobilo i vzrůst protiunijních nálad nevídaného rozsahu, a to ne proto, že by lidé byli rasističtí, ale proto, že před očima vidí obrovský civilizační propad, který prodělávají Francie, Německo, Švédsko, Anglie, a nechceme sledovat tuto trajektorii, jež by přijetím velkého množství islámských běženců nevyhnutelně nastala.
Ve zprávě Ministerstva vnitra o extremismu za I. čtvrtletí 2015 je zmiňována také iniciativa Islám v ČR nechceme. Označují vás jako „extremistickou platformu“. „Ta uspořádala sérii celkem pěti početnějších demonstrací v Praze, Brně a v Českých Budějovicích. I přesto, že byla účast relativně vysoká, platforma potenciál nevyužila k vlastní transformaci do podoby politického subjektu. Lze očekávat, že v krátkodobém horizontu zájem o její aktivity upadne podobně jako např. u německého hnutí PEGIDA a jeho odnoží. Stoupenci platformy zůstávají nadále aktivní zejména v kyberprostoru, kde vedou rozepře se svými odpůrci,“ popisují ve zprávě. Co na to říkáte?
Celá zpráva o extremismu, kde je hnutí Martina Konvičky zmíněno, je ZDE
Myslím, že je to Orwelův citát, že v čase všeobecné lži se pravdivá slova stávají extremismem. Nějak podobně zní i jeho slova. V zásadě nejde o nic jiného než o to, že evropský kulturní prostor přijal všeobecnou lež, lže sám sobě o tom, že islám je náboženství jako každé jiné a je kompatibilní s evropskými hodnotami. My na to upozorňujeme, a tím se stáváme z hlediska těch, kdo setrvávají ve lži, extremisty. Dalo se to čekat. Je v tom krásně vidět, že úřadům nezáleží na tom, co říkáme, ale vadí jim, že jsme se začali objevovat v ulicích a prokázali jsme akceschopnost, protože to, co říkáme, už říkáme pět let. Mimochodem zájem o PEGIDU neupadá a civilizační konflikt, o kterém se bavíme, je záležitost na desetiletí a není to nic, co by mohlo pominout. Úřad se na situaci dívá z hlediska krátkého horizontu a je jasné, že zájem lidí i aktivistů osciluje. Po Charlie Hebdo byl zájem veliký a je logické, že teď mají lidé i jiné starosti. Představa úřadu o tom, že si lidé na tento veliký problém zvyknou, je ale to, co nepřipustíme.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
