Od bolševického puče v Rusku uplynulo 100 let. Co se vám vybaví, když se řekne VŘSR?
Ve škole jsem to nejprve vnímal, že zvítězila spravedlivá myšlenka nad třídním nepřítelem. Později jako naprosto zločinný akt, který vznikl v Rusku, pozdějším Sovětském svazu. V době, kdy jsem už byl zapojen do protikomunistických aktivit, jsem si VŘSR připomínal tak – pokud jsem zrovna nebyl ve vězení – že jsem výbušninou či jinak zaútočil na nějaký objekt. Toto období bylo pro mě vždycky velmi akční. Dokonce koncem října 1974 jsem se dostal i do střetu. Kdy jsem se pokusil o sabotáž na vojenské koloně, ale byl jsem překvapen regulovčíky, kteří měli pohotovost. Popisuji to na svých stránkách. Došlo ke střelbě, dva sovětští regulovčíci byli mrtví. Nastalo dlouhé vyšetřování. Měl jsem velké štěstí. Měli proti mně pouze nepřímé důkazy, samopal nenašli. Společník, který tam byl se mnou, měl takový strach, že se se mnou setkal až po 17. listopadu 1989. Takhle nějak. Nechci vyprávět nějaké otřepané fráze. Mohu vyprávět o věcech, o které jsem se snažil. Aspoň jim stéblo položit přes cestu.
Co pro vás znamená VŘSR?Anketa
Myslíte, že dnešní teenageři vědí, o co jde, co se týče VŘSR?
Vědí o tom prostřednictvím internetu, že by o to měli nějaký zájem, to tedy ne. Zrovna jsem však byl na návštěvě u Zdeny Mašínové, která mi hodně osobně pomohla. Říkala mi, že skupina studentů vypracovala nějaký projekt, jak naložit s tou stavbou v Lošanech, co ji vrátili. Že by tam bylo protikomunistické muzeum. Byla překvapená, jaké znalosti studenti měli o minulosti, tedy i o období Velké říjnové socialistické revoluce.
Nedá se to určitě zevšeobecňovat, určitá část mladých lidí tyto vědomosti má...
Ti, kteří se zajímají o historii. Nikoli ti, kdo žijí pouze komerčním způsobem života. Ale určitá skupina mladých tyto vědomosti má. Když jsem byl na přednášce někde ve škole, byl jsem až překvapen znalostmi některých jedinců.
Vy jako KAN neděláte nějaké akce, besedy upozorňující na toto výročí a jeho důsledky?
Ano, několik let jsem se tím zabýval poměrně hodně. Jezdil jsem se Zbyňkem Horvátem. Povídal jsem své zážitky. Je to spíš za Konfederaci politických vězňů, kde jsem místopředsedou pobočky Přerov. Takže nezůstáváme pasivní.
Psali jsme:
VŘSR oslavoval minulý komunistický režim, po němž nám tu zůstala komunistická strana. Ta v nedávných volbách zažila od listopadu 1989 nejhorší výsledek. Máte vysvětlení proč? Měla špatnou kampaň? Její funkcionáři příliš zpohodlněli ve svých pozicích?
Hodně členů, aspoň tady na Přerovsku, volilo Andreje Babiše. To je v podstatě nomenklaturní kádr komunistické strany, ale pragmatik. Oni už se přesunuli do pragmatické části. Tady ta Biľakovo-Jakešova platforma se rozpadá. Přechází do jiné sféry. Hodně lidí, o kterých vím, že jsou vyloženě stoupenci totalitní komunistické ideologie, volilo Babiše.
Myslíte, že se KSČM může ještě zmátožit, nebo je to začátek jejího konce?
Oni se tam najdou jiní, kteří se budou snažit strhnout na sebe pozornost. To jsou ti radikální jedinci. Jejich praporečník může být Josef Skála a ten mladý z komunistického svazu mládeže Cvalín. Dlouhou dobu jsem sledoval lidi kolem Ludvíka Zifčáka, Nové Bruntálsko, kde byl redaktorem. Ti prováděli demonstrace proti mně. Ale už ztratili tu sílu. Teď si myslím, že přecházejí do té pragmatické sféry. K Babišovi mají blíž. Samozřejmě se jim nelíbí, že Babiš zbohatl. Žádná třídní rovnost v něm není. Povstal však z komunistické ideje. Tím prošel. Byl dobře vyškolen coby agent státní bezpečnosti. Dokáže přesvědčit lidi, strhnout je. To je jeho síla. Než se najde něco, co ho srazí. Věřím tomu, že to přijde. Ale ještě hodně nadělá zla. Takže hodně z nich volilo Andreje Babiše. Samozřejmě že vždycky tu bude nějaké ultralevicové jádro. Ale už to nebude Semelová, která ztratí své potenciální obdivovatele. Doba už je dnes někde jinde.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
