Včera jste se vrátila z Bruselu ze zasedání o větrné energetice. Můžete ho našim čtenářům přiblížit?
Ano, vrátila jsem se z Bruselu, kde jsme se zúčastnili odborné konference v Evropském parlamentu s názvem Public Health in the EU & Wind Energy Infrasound, která se konala 24. března 2026. Konferenci hostil europoslanec Fernand Kartheiser a zúčastnila se jí také europoslankyně Virginie Joronová. Na jednom místě se setkali odborníci z oblasti vědy, medicíny i práva. Vystoupil například profesor Ken Mattsson z Uppsala University, který se zabývá šířením hluku a infrazvuku, dále lékařka Ursula Maria Bellut-Staecková, která se zaměřuje na vliv nízkofrekvenčního hluku na lidské zdraví, právník Morvan Le Berre a také Guy Willems za organizaci Wind Europe. Diskuse byla zaměřena na veřejné zdraví v souvislosti s větrnou energetikou, zejména na otázky infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku.
To, že se tato problematika řeší přímo na půdě Evropského parlamentu, ukazuje, že se jedná o téma, které přesahuje hranice jednotlivých států a získává evropský rozměr.
Byl tam za Českou republiku vládní zmocněnec Filip Turek nebo jiný delegát z našich politiků, kteří o této oblasti často veřejně mluví?
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Naopak přítomni byli zástupci z více evropských zemí – například z Dánska, Švédska, Belgie, Rakouska, Francie, Německa a Nizozemska – a to i za účasti novinářů. Zároveň je důležité říct, že tato problematika se dnes už dotýká přibližně 17 zemí Evropské unie, které ji aktivně řeší.
Co bylo na programu?
Program konference byl zaměřen především na problematiku veřejného zdraví v souvislosti s větrnou energetikou. Hlavní část tvořily odborné prezentace zaměřené na infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín, jejich šíření a možné dopady na lidský organismus.
Zazněly také výstupy z aktuálních výzkumů a studií z oblasti akustiky, medicíny i práva. Diskutovala se například otázka nedostatečných metod měření, chybějících jednotných limitů a rozdílného přístupu jednotlivých států.
Je to tedy tak, že ve Francii padají rozsudky, Německo také zpřísňuje zdravotní normy a v České republice mají politici stále 500 metrů od domu?
Ano, ten vývoj v Evropě je dnes už velmi rozdílný, ale jde společným směrem k ochraně lidského zdraví. V některých zemích, jako je Francie nebo Německo, skutečně dochází k posunům – ať už formou soudních rozhodnutí, nebo zpřísňování přístupu k posuzování dopadů na zdraví. Ta debata je tam mnohem dál a bere se vážněji.
V České republice se ale stále pracuje s minimální vzdáleností kolem 500 metrů od obydlí, což podle řady odborníků i zkušeností ze zahraničí může být velmi rizikové. Musíme si zároveň uvědomit, že každá země je jiná – geograficky i hustotou osídlení. Stanovit jednu univerzální vzdálenost pro všechny státy proto nebude jednoduché. To ale neznamená, že by neměly existovat společné minimální zdravotní limity, které budou platit pro všechny.
Právě tento rozdíl ukazuje, že v rámci Evropy přes společné zaměření na obnovitelnou energetiku zatím neexistoval jednotný přístup. A to je v současnosti zásadní problém – protože zdraví lidí, nás Evropanů, by mělo být chráněno stejně, bez ohledu na to, v jaké zemi žijí.
Jak vidí zdravotní rizika evropští odborníci?
Na konferenci zaznělo, že infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín jsou faktory, které nejsou dosud dostatečně prozkoumány ani jednotně regulovány. Odborníci z oblasti medicíny upozorňovali na možné souvislosti s poruchami spánku, zvýšenou mírou stresu, problémy s koncentrací nebo dopady na kardiovaskulární systém.
Zároveň je potřeba říci, že fyzika neodpouští. Profesor Ken Mattsson i paní MUDr. Ursula Maria Bellut-Staecková patří ke světové špičce ve svých oborech a na konferenci předložili důležitá fakta a odborné poznatky, které by neměly být opomíjeny ani brány na lehkou váhu.
Vidíte tedy v evropském uvažování nějaký posun?
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Zkušenosti některých zemí, včetně Německa, zároveň ukazují, že stabilitu dodávek nelze dlouhodobě postavit pouze na jednom typu zdrojů. Energetický mix musí být vyvážený a odolný. Současně lze očekávat, že ekologické i zdravotní normy se budou dále zpřísňovat. Nelze dávat přednost jednomu kritériu CO2 na úkor přírody a lidského zdraví, to je současný evropský trend.
Klíčová otázka současnosti už není otázkou číselných ukazatelů za každou cenu, ale funkčnosti celého řešení a jeho šetrnosti vůči životnímu prostředí a zejména zdraví obyvatel. Další rozvoj větrných parků nemůže být univerzálním řešením, pokud není zasazen do komplexního a funkčního energetického modelu. Stále více se ukazuje, že efektivnější a udržitelnější přístup spočívá v decentralizaci – tedy ve výrobě energie co nejblíže místu její spotřeby, což snižuje zatížení přenosové soustavy i systémové ztráty.
Evropa tedy hledá novou cestu. U této změny konceptu je zásadní, aby tato cesta byla založena nejen na číselných klimatických cílech, ale i na respektování fyzikálních zákonitostí, ochraně zdraví obyvatel a dlouhodobé stabilitě energetického systému.
Bude Evropa řešit poškození zdraví a majetku při nevhodné implementaci klimatických cílů?
Ano, otázka odpovědnosti za škody na zdraví a majetku byla jedním z klíčových témat. Zkušenosti ze zahraničí, například z Francie, kde už padly závazné rozsudky, ukazují, že se tato odpovědnost začíná řešit konkrétně i právní cestou.
Slovenský kolega Daniel Máčovský představil odbornou publikaci obsahující více než 250 studií a přes 1 400 odkazů na dopady větrných elektráren na zdraví, přírodu i ekonomiku. Já jsem na místě otevřela otázku ekonomickou a v případě poškození zdraví, například dětí u mladých rodin, i trestněprávní rovinu odpovědnosti za případné škody na zdraví a kvalitě života obyvatel. Na tuto otázku nezaznívá ze strany zástupců větrné energetiky konkrétní odpověď, avšak konkrétní rozsudky už zazněly například ze strany francouzské justice. Je tedy pravděpodobné, že nezávisle na názoru developerů se těmto stanovisky začne řídit většina států Evropské unie a časem budou centrálně uzákoněny. Pokud jde o zdraví, je v tom unie obvykle velmi přísná, výjimky pro jednotlivé členské státy lze stěží očekávat.
Jaký je váš celkový dojem z nové zdravotní politiky EU ohledně OZE?
Na závěr bych chtěla říci jednu věc naprosto lidsky. Evropská unie je konzervativní a v této i v jiných oblastech postupuje pomalu. Přestože jde o zdraví lidí, což si řada jejích funkcionářů velmi dobře uvědomuje, na jasnou definici pravidel závazných pro členské státy to chce jasné statistiky a lékařské analýzy. Na druhou stranu je zdraví obyvatel tak významnou prioritou, že se nelze v případě problémů vymlouvat na nejasné centrální normy, když k něčemu takovému dojde. Členské státy jsou povinny dbát o zdraví a právo na zdravý život svých občanů i bez centrálních norem EU, tato povinnost je jasná a nelze ji obejít. V případě, kdy členské státy nerespektují evropskou legislativu, jako v našem případě upřednostňované plochy k akceleračním zónám, se při dopadech na lidské zdraví a zdravé prostřední pro život není možno vymlouvat na neexistující přání EU. Zejména pokud je toto v rozporu s evropskými směrnicemi a nařízeními, zůstává individuální zodpovědnost jednotlivým členským státům a jejich politikům. Evropská unie neponese zodpovědnost za zmanipulovaná řešení jednotlivých členských států ani nebude tolerovat u zdravotně rizikových řešení institut „dobré víry“, zejména pokud by členské státy implementovaly jiná řešení než jsou ta v souladu s evropskou legislativou.
Vnímáte v tom přehodnocení evropské energetické politiky?
Konferenci organizoval europoslanec Fernand Kartheiser a celé téma souvisí s otevřenou peticí, kterou řeší europoslankyně Virginie Joronová. Pokud by měl někdo pochybnosti o tom, kdo diskusi otevírá, měli bychom se spíše zaměřit na to, co zaznívá – a proč.
Dnes už je jasné, že i velká energetická rozhodnutí se zpětně přehodnocují – například v oblasti jaderné energie. A já si dovolím říct otevřeně: Pokud dnes Evropa přiznává, že některé kroky nebyly správné, pak se musíme ptát na další osudy větrné energetiky zejména v zemích, které na ni nemají vhodné podmínky a které mají cestu v jiném typu bezemisního zdroje.
Na Slovensku z tohoto důvodu další zdroje energie nepotřebujeme. Větrná energetika je v infrastruktuře určitě zajímavá, nikoli však roztáhlé parky internující do naší krajiny a rachotící v blízkosti lidských obydlí. Podobná cesta čeká i Českou republiku, až začnou namísto „solárních baronů“ a evropského unikátu drahoty elektřiny v době krize skutečně vládnost dalšímu rozvoji energetiky.
Jak vnímáte oblast nemovitého majetku a lidského zdraví v evropském kontextu?
Nechceme se za pár let dostat do situace, kdy uslyšíme „promiňte, zmýlili jsme se“. Protože v takovém případě už budou následky nést konkrétní lidé – na svém zdraví, na svém majetku, na kvalitě života. A právě zde je potřeba si uvědomit ještě jednu věc – pokud z venkova postupně vytvoříme průmyslovou zónu, měníme tím zásadně prostředí, ve kterém lidé žijí. A tyto změny budou nevratné.
Měli bychom se poučit už dnes, místo toho, abychom stejné chyby opakovali. Právě proto bychom měli důsledně dodržovat zásadu předběžné opatrnosti – tedy jednat tak, aby ochrana zdraví lidí byla na prvním místě i v situaci, kdy ještě nemáme všechny odpovědi. Pod těmito rozhodnutími budeme žít všichni. Bez ohledu na politiku, bez ohledu na názory.
Zdraví není vedlejší efekt. Možná pro zahraniční investory a anonymní kapitál, to ano. Ale zdraví je hranice, kterou bychom nikdy neměli překročit nezávisle na politickém tlaku investorů, kteří už v jiných členských státech EU začínají dostávat červená „stop“ tlačítka a přísné unijní zdravotní limity.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
