Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nebude mít na sjezdu žádného protikandidáta. Může ho přesto potkat nějaké nepříjemné překvapení? V jaké atmosféře budou delegáti jednat?
Jako člověk, který stojí již poměrně dlouhou dobu mimo partajní politiku ČSSD, mohu jenom usuzovat z otevřených zdrojů, možná z pohledu člověka, který se věnoval politice i teoreticky, a samozřejmě z pohledu voliče, který patří k těm tápajícím a hledá koho volit. A také z toho, co slyším ve svém okolí. Spolu s vámi si také pokládám otázku, jaké nepříjemné překvapení by asi tak mohlo pana Sobotku potkat? Možná by mohl zakopnout cestou k řečnickému pultíku, protože bude špatně natažen koberec, po kterém půjde, ale to je asi tak vše, co mě napadá. Zvnějšku to vypadá, že vnitrostranická opozice je umrtvena, delegáti na sjezd jsou pečlivě vybráni, strana musí dokázat jednotu, protože před volbami se nepřepřahá a vedení je úspěšné. Preference nehrají roli, do voleb se to nějak udělá a koncekonců i výsledkem pak můžeme příjemně překvapit.
Co se týká atmosféry, nemám křišťálovou kouli, abych mohla věštit, ale už dávno nejde o střet nějakých idejí, osobností, křídel, která předkládají svoji programovou vizi. Ty sjezdy už dávno byly. Doba je někde jinde. Komunikace též. Předvolební sjezd vyžaduje sjednocené šiky, standing ovation. Publikum, tedy volič, má rádo úspěšné, nikoli neúspěšné. Na kritiku bude dost času po volbách.
Dotaz na atmosféru souvisí s výrokem vlivného právníka Miroslava Jansty, který je považován za významného zákulisního hybatele sociální demokracie, že jakákoli diskuse je v ČSSD naprosto umrtvená a že strana kvůli svému předsedovi umírá, protože zabetonoval jakoukoli diskusi. Co je pravdy na tomto tvrzení a na hlasech, že jakkoli je Sobotka, řekněme slabý, mnohé dokáže šikovným způsobem, jak uváděl časopis Týden, zařídit jeho pravá ruka Radek Pokorný?
Přikláním se k názoru Miroslava Jansty. Umrtvení diskuse v rámci sociální demokracie je dlouhodobý proces, který začal někdy před rokem 2010. Je škoda, že sociální demokracie je šedivá. Měla by mít více názorových barev. Lidská společnost také není jednolitá. Jsem přesvědčena o tom, že v sociální demokracii je stále ještě řada osobností, které by byly schopné oslovit voliče napříč generacemi. Škoda, že je není vidět a že nedostanou možnost se vyjádřit. Třeba by jejich názory byly zajímavější a návrhy na řešení problémů odvážnější a tím i ČSSD přitažlivější.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník