Je pro Evropskou unii větší hrozbou Rusko s imperiálními ambicemi či USA s důraznou ekonomicko-militaristickou politikou?
Největší problém Evropy vůbec není mýtus imperialistického Ruska. To je uměle udržovaná protiruská hysterie. Když se podíváme na nebezpečí amerického imperialismu a toho, co se děje dneska na Středním východě, jde o výsledek práce George Bushe juniora. Za krvavého diktátora Saddáma Husajna byl Irák státem s fungující administrací, cizí diplomacií a tak dále. Pochopitelně, že vraždil, ale to dělali diktátoři všude. Ten stát nicméně existoval, ale byl zcela zničen americkou invazí z důvodů, o kterých lze povídat hodiny. Zkráceně, šlo o americku lež. Když přišel Colin Powell na valné shromáždění OSN se zkumavkou a ukazoval, že je v ní irácký antrax, bylo to divadlo. V Iráku šlo o invazi z ekonomických důvodů. Ten stát byl kompletně zničen, šíité pak začali napadat sunnity a ti jsou dnes v Islámském státu.
Nestalo se to podobné i v Sýrii, Afghánistánu, Lybii a dalších muslimských zemích?
Ano, tam se stalo absolutně totéž. Podle mého názoru je pro Evropu nebezpečím lokální válka, která byla rozpoutána po zničením Iráku, v Sýrii. Ta může za příval statisíců emigrantů, kteří víceméně ničí Evropu. Jde o výsledek úplně zblblé geopolitiky USA. Nicméně nejde jen o současnost. Geopolitika USA je zblblá už mnoho let. Třeba válka ve Vietnamu založená na mnoha nepravdách. Třeba když Lyndon Johnson vyhlásil bombardování Hanoje, protože Vietnamci napadli americké loďstvo. Takže kdybych měl odpovědět rázně, co je větším nebezpečím pro Evropu, tak je to podle mého americký imperialismus. Ten ruský je hysterie. Jestlipak jste četl knihu, kterou napsal Zbigniew Brzezinski?
On jich napsal více, ale nemyslíte Velkou šachovnici?
Přesně tu myslím. Nedávno ve Francii vyšel článek, v němž je jasně dokázáno, že Brzezinski vše předvídal.
Nicméně zrovna v té knize byl k Rusku ještě celkem smířlivý, když naznačil, že by mohlo být nějakým způsobem zapojeno do NATO...
Základ všeho je, že se rozpadl SSSR. V té době povídal, že jedinou velmocí jsou USA a musí to tak zůstat pro blaho lidstva a planety. Aby se tak stalo, cituji, „nemůžeme připustit, aby se euroasijský kontinent stal něčím mohutným. Největším nebezpečím by bylo spojení Ruska a Číny. Proti tomu nemáme zbraň“. Rusko prostě podle něj mělo zůstat lokální velmocí. A teď popisuje jak. Jednak píše, že nejdřív musí země bývalé Varšavské smlouvy vstoupit do Evropské unie, což je první stupeň vstupu do NATO. Ostatně v Evropě je dnes kolem Ruska NATO docela rozprostřené. V roce 1999 nebyl Jelcin ani schopen pomoci Srbům, když NATO bombardovalo Bělehrad. Tehdy se Rusko považovalo za sekundární velmoc. Dalším jeho předpokladem oslabení Ruska bylo vytržení Ukrajiny z ruského světa. Když čtete, co publikoval Brzezinski v roce 1997 a srovnáte to s tím, co se postupně dělo, všechno je nad slunce jasné.
Šlo o přístup Ruska do velice strategické oblasti, což je Krym. Bylo to sice nelegální jednání z hlediska světového řádu, ale je to totální ochrana ruských zájmů. Člověk chápe, proč to Vladimir Vladimirovič udělal. Krucipísek, já nechápu, proč to většinu evropských geopolitků tak překvapilo. Vždyť mohli jen sledovat, jaké návrhy sepsal Brzezinski.
Má v této geopolitice vůběc nějaké místo Evropská unie?
EU je po stránce obrany plně v rukou Severoatlantického paktu. A NATO je ozbrojenou rukou Ameriky. Evropská unie se není schopna sjednotit natolik, aby byla úplně samostatná. To platí hlavně o obraně. Je třeba sloučit výdaje na obranu, aby se o politice EU nerozhodovalo někde za Atlantikem. Jsem pro to, aby byla Evropská unie skutečně unií. Měla by mít skutečnou diplomacii na úrovni a ne to, co dnes existuje, a měla by mít vlastní možnost obrany.
Jak v tomto kontextu vnímáte Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)?
Jde o snahu USA ještě více k sobě přitáhnout Evropu. Ale nejspíš to nevyjde. Vždyť třeba prezident Francois Hollande prohlásil, že to v životě nepodepíše. A není sám. Myslím si, že Barack Obama na tom stojí proto, aby měl za sebou slávu, že něco takového prosadil. Nicméně ono by to neprošlo ani přes americké republikány, kdyby se vrátili k vládě. Když se člověk podívá na detaily smlouvy, vidí, že jde hlavně o americké zájmy. Navíc jsou hodně tvrdě protlačovány. Doufám, že to neprojde. Ruský imperialismus, musím to pořád opakovat, pro Evropu není nebezpečím. Je jím ale zblbá gepolitika USA, destrukce Iráku a Sýrie a stěhování migrantů do EU. Člověk si může klást otázku, jestli jde o diabolický plán na zničení Evropy. Tak daleko bych ale nešel.
Spojené státy americké jsou zatím nejdůležitější světovou velmocí. Na druhou stranu nezačíná se dnes svět více posunovat k multipolaritě, rozkládat se na více mocenských center?
Síla USA se určitě do budoucna rozmělní, protože žádné velké impérium v historii nevydrželo. Řím, Egypt, SSSR a tak dále. I koloniální Velká Británie a Francie se rozpadly. A jak říkáte, multipolární svět se dnes opravdu začíná rozvíjet. Z Číny se stává velmoc první kategorie, což do budoucna geopolitiku trochu změní. Ostatně i v USA čím dál víc dominuje myšlenka, že se je třeba starat více o sebe. O to, co je doma.
Ještě se nakonec vrátím k Evropské unii. Jak vnímáte její dvourychlostní nastavení, byrokracii a rozdělení kolem uprchlické krize?
Problém Evropské unie vidím v tom, že její rozšíření vzniklo překotně. U Maďarů, Poláků, Bulharů, Rumunů podle mého názoru nešlo až tak o EU, ale o to, aby měli možnost jít někam pracovat a vydělat si. Podle mě se to mělo udělat postupně a s větším rozmyslem. Ze všech zemí, které byly do EU integrovány, byly po stránce životní úrovně, vzdělanosti a tak dále, připraveny pouze dva státy. Slovinsko a Česká republika. A to neříkám kvůli tomu, že mám k Česku pěkný vztah. To je můj názor.
|
Kdo je Gérard Michel London? Jeho otec Artur London se narodil roku 1915 v ostravské židovské rodině zakládajícího člena KSČ. Později tajně odcestoval do Moskvy, kde se seznámil se stenografkou Lise Ricolovou, členkou francouzské komunistické strany se španělskými kořeny. Oba byli v roce 1942 zatčeni. On skončil v Mauthausenu, ona v Ravensbrücku. Gérard, protože kromě něj měli ještě dalšího syna a dceru, se narodil v Paříži ve vězení gestapa v roce 1943. Oba koncentráky přežili. Jeho otec Artur se stal jako žid a interbrigadista se zahraničními styky v padesátých letech při hledání „vnitřních nepřátel“ jedním z podezřelých. Roku 1951 byl uvězněn, podroben psychickému i fyzickému mučení a tak donucen k přiznání ke špionáži, titoismu a dalším zločinům. Stal se spoluobviněným v procesu s Rudolfem Slánským. Byl odsouzen na doživotí. V roce 1956 byl zproštěn viny. Roku 1963 odešel s rodinou natrvalo do Francie. S manželkou roku 1968 napsal knihu Doznání, která byla v roce 1970 zfilmována režisérem Costou-Gavrasem. Hlavní role si zahráli manželé Yves Montand a Simone Signoretová. Gérard Michel London v roce 1966 ukončil studia lékařství na Karlově univerzitě v Praze. Když bylo roku 1968 v pařížské nemocnici v Manhes rozhodnuto o založení hemodializačního centra, složil atestaci z nefrologie a centrum po dvou letech založil. Později i středisko klinického výzkumu. Postupně se stal členem mnoha významných asociací a pracovních skupin. Například byl prezidentem Evropské renální asociace - Evropské dialyzační a transplantační asociace (ERA-EDTA). Napsal více než tři sta padesát publikací. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
