Zlínský kraj plánuje vylepšení kapacit a modernizaci krajské nemocnice přímo ve Zlíně. Ve hře jsou dva scénáře. Jeden počítá s modernizací Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a druhý, se kterým přišel hejtman Jiří Čunek, pak se stavbou zcela nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Ke kterému se přikláníte vy a proč?
Kdybych byl Zlíňan, tak bych se přiklonil spíše k variantě modernizace a přestavby stávajícího nemocničního areálu. Zdůraznil bych, že některé ty pavilony tam už modernizované jsou. Navíc již v roce 2008 byl vypracovaný takzvaný generel neboli plán modernizace a přestavby tohoto areálu. Údajně byl ten projekt kompletně hotový, a to tak, že se mohlo začít kopat. Jenže uplynulo deset let, a neudělalo se nic. Asi se do toho nikomu nechtělo. Faktem ale je, že některé z těch objektů již modernizované jsou. Dokonce jsou navzájem propojeny podzemními tunely, což usnadňuje přesun pacientů mezi pavilony během jednotlivých vyšetření.
Pro stavbu nového objektu tedy nevidíte důvod?
Z principiálního hlediska, kdyby ve Zlíně žádná nemocnice nebyla, tak bych byl pro stavbu nové, jelikož město prostě nemocnici potřebuje. Jenže tam už jedna nemocnice, která funguje, stojí. Stačí ji jenom modernizovat.
Stavba nové nemocnice by Zlín údajně mohla stát až 9 miliard Kolik by stála „jen“ modernizace stávajících objektů?
Cenu rekonstrukce a modernizace nejsem schopen přesně říci. Oproti stavbě nového objektu má modernizace stávající nemocnice údajně vyjít asi o dvacet procent levněji. Důvodem je, že se využijí i ty stávající objekty, které jsou v pořádku. Detailnější informace nemám. Ovšem musíme si uvědomit, že tu pořád mluvíme o tom generelu, který byl vypracován do roku 2008. Modernizace je v něm detailně rozepsaná.
Proč se ten generel, tedy původní plán modernizace nemocničního areálu, Čunkovi nelíbí?
To já nevím. On prostě přišel s tím, že než rozšiřovat stávající areál, tak bude lepší postavit novou nemocnici, a pustil se do toho s vervou. Jenže ono to má obrovská rizika.
Jaká?
Finanční. Já nevím, jaký je roční rozpočet Zlínského kraje. Část ceny projektu hodlají určitě řešit prostřednictvím úvěru. To chtějí zadlužit kraj tak, že bude splácet jednu miliardu ročně?
Jaká by vlastně měla být ideální zdravotnická koncepce Zlínského kraje?
Měla by být v souladu s moderními trendy. Tedy kraj by měl mít jednu špičkovou nemocnici poskytující péči na nejvyšší úrovni a pak další nemocnice, z nichž každá se bude v akutní péči specializovat na nějaký „nosný program“. Samozřejmě, že bude poskytovat zdravotní péči ve všech oborech, které v současné době poskytuje. Může to být třeba ortopedie, urologie atd. Každá nemocnice nemůže poskytovat špičkovou péči ve všech zdravotnických oborech nebo specializacích, z důvodu finančních a personálních. Jinak dostupnost péče je na Zlínsku velmi dobrá. Je ale faktem, že občané na Zlínsku často vyhledávají péči jinde než ve svých spádových nemocnicích, které jsou jim nejblíže. Nemocní občané si svá zařízení vybírají.
Zpět k tématu Zlínské nemocnice. Hlavní důvod, proč se kloníte k modernizaci spíše než stavbě nového objektu, jsou tedy finance?
Ano, na prvním místě jsou to peníze. Domnívám se, že tam je obrovské fiskální riziko. Nejsem si jistý, jestli je kraj schopen takovou částku, na kterou by se v případě stavby projektu zadlužil, bezproblémově splácet. Navíc nemocnice by logicky musela platit svému zřizovateli obrovský nájem na umoření dluhů. Je otázka, zda bude toto zařízení generovat tak vysoké zisky na to, aby toho bylo schopno. Já jsem přesvědčen, že nikoliv. Něco jiného by ovšem bylo, kdyby se za tu nemocnici postavil stát jako garant. Pak by to mělo smysl.
O něčem takovém se ale mluví. A sice, že by se za projekt stavby nové nemocnice postavil stát, respektive objekt by se stal jednou z klíčových investic, že by se prostředky čerpaly ze zvláštního fondu…
Já myslím, že tam nic nedají. Kdyby to udělali a dali tam těch devět miliard, tak se ozve čtrnáct ostatních krajů s tím, že to chtějí taky. A měli by ti lidé v podstatě pravdu.
Vy ve svém posudku navrhujete, aby v případě, že by se nakonec k projektu stavby nové nemocnice přistoupilo, byl zdravotnický účel areálu staré nemocnice zachován: že by se v něm měla nacházet následná či dlouhodobá péče…
Ano, je důležité vědět, co by se s tím areálem v případě, že bude opuštěn, mělo dělat. Areál je to krásný a přímo uprostřed města. Dá se například prodat na stavební parcely. Zeptal bych se občanů Zlína, jestli toto chtějí, co s tím chtějí dělat.
Existují nějaké indicie, že by se ten areál skutečně mohl prodat?
To by bylo velmi špatné, velká škoda. Proč to ale dělat, když by v tom areálu mohla fungovat právě třeba následná nebo chronická péče v případě, že by se nakonec nová nemocnice postavila. Proč to bortit?
Nebo by to mohl například někdo koupit. V České republice ostatně ve zdravotnictví podnikají i soukromé subjekty...
To by bylo pro Zlín nejhorší řešení, které by mohlo přijít (smích). Zlín by se zadlužil jako blázen a někdo by získal velmi lukrativní stavební pozemky. I z těchto důvodů se přikláním spíše k modernizaci stávající nemocnice než k stavbě nové, jak by si přál pan hejtman.
Ovšem častý argument, který příznivci stavby nové nemocnice například z řad politiků používají, je, že postavit nové bývá levnější než modernizovat staré. Takže se opět stáčíme k tématu peněz…
To je, obecně řečeno, pravda. Neplatí to ale ve všech případech.
A v případě zlínské nemocnice to neplatí?
No, vzhledem k tomu, že ve staré nemocnici lze využít toho, co je tam dobrého a nového, a vyřešit to drobnými opravami, tak tam by ten rozpočet tak vysoký být neměl. Ale to byste se musel zeptat těch, co to navrhují. Ti to mají spočítané.
K tomu stávajícímu areálu jste uvedl, že části a některé celé pavilony již modernizovány byly a jsou použitelné. Z kolika procent celého areálu to u nemocnice je? Z kolika procent je modernizována?
To přesně nevím.
A troufl byste si nějaký odhad?
Řekl bych asi čtyřicet procent je tam modernizovaných. Ovšem i v těch modernizovaných prostorách by asi bylo nutné provést nějaké drobné úpravy podle všech možných předpisů, například bezbariérové přístupy, výtahy a tak dále. Ale ta stavba jako taková, jako korpus, by se využít dala.
Tak čtyřicet procent, to je poměrně velké číslo…
Ano, ale ono se nedá říct, že když to máte ze 40 procent zmodernizováno, tak že projekt bude o 40 procent levnější. To skutečně ne.
Jaká je tedy největší slabina Čunkova projektu?
Jednoznačně finance. A pak je tu další věc: on je tam třeba návrh, aby v té nové nemocnici byly pouze jednolůžkové pokoje.
A to je špatně?
Ne, samozřejmě to by bylo úplně ideální. Každý pacient by měl své soukromí a zároveň i sociální zařízení. To je dobrá myšlenka, aby měl každý pacient pokoj sám pro sebe. Jenže musí pak mít sám pro sebe i ten personál a monitorovací systém, protože, když je tam sám a nikdo tam za ním nepřijde v okamžiku, kdy se něco stane, tak tam ráno třeba mohou najít pacienta mrtvého.
A oni potřebují mít k dispozici 700 lůžek pro akutní péči, ve kterých je již 15 procent rezervy volných lůžek pro případ nepředvídatelné potřeby. Nicméně 700 jednolůžkových pokojů s vlastním hygienickým zázemím, je velké číslo i z hlediska nákladů na údržbu a podobně. Já jsem spíše proto, aby bylo těch jednolůžkových pokojů tak deset až patnáct procent z celkového počtu. 60 procent by mohlo být dvoulůžkových, přičemž ten zbytek by představovaly třílůžkové pokoje. Všechny uvedené eventuality jsou však k rozhodnutí osob, které jsou za svá rozhodnutí zodpovědné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
