V rámci varšavského summitu NATO jasně zaznělo, že jakkoliv Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska, je třeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek. Je to správné rozhodnutí? A správné množství? Moc, nebo málo? Z Moskvy zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších, stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?
Všichni víme, že největší současná globální hrozba pro Evropu a svět není Rusko. Můžeme se podívat – a tvrdá data hovoří jasně, kdo tady v současnosti nejvíce zbrojí, kdo vyvolává války a kdo financuje teroristy. Nejsou to Rusové, ale bohužel Spojené státy. Naopak Rusko by mohlo být naším dalším spojencem proti islamismu a vím, že současní Rusové si přejí být naši spojenci a přátelé. My máme volbu - plivat na ně, nebo vést dialog, snižovat napětí a spolupracovat. My v hnutí SPD jsme pro tu druhou variantu.
A je samozřejmě bezvýhradným právem Ruska reagovat na opakující se vojenské provokace ze strany NATO a posilovat ochranu země.
Nejsem ani obdivovatelem Putina a už vůbec ne nekritickým příznivcem Ruska, ale jsem přesvědčen o tom, že naše zahraniční politika by měla být o hledání spojenců a přátel na všech stranách, nikoliv o vytváření nepřátel. To je rozdíl mezi politikou našeho hnutí SPD a Sobotkovou vládou.
Do jak velké míry potřebujeme Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž, tedy riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem, v Afghánistánu stále není vyřešen Taliban, problémy jsou v Africe. Jak v jednotlivých ,,segmentech“ bojovat a kde Rusy potřebujeme?
Myslím, že důležité je mít dobré a silné přátele či strategické partnery tady v Evropě. Všichni jsme měli možnost vidět, jak vypadá fingovaný boj s Islámským státem v režii USA a NATO a jak vypadá, když se do islamistů pustí Rusové. V Sýrii Rusové ukázali, že buď jsou Američané absolutně neschopní, anebo jen nechtějí se svými teroristickými spojenci doopravdy bojovat.
Lidovky.cz přišly s poměrně průlomovým článkem, který temně naznačuje, že zatímco EU se rozpadá, úspěšně probíhá prohlubování vztahů mezi Ruskem a Čínou a jejich okolím. Z článku je cítit značná nervozita a je zakončen varováním: „Brexit tak v posledku povede k rozšiřování vlivu 'eurasijské integrace', totiž rodící se mocenské osy Moskva-Peking, na západ. Při zkušenostech z posledních dvou let si není těžké představit dobu, kdy bude i Česko stát v měnícím se domácím i geopolitickém rozložení sil před zásadní volbou. Člověk se bojí pomyslet, nakolik je tato země na takový osudový moment připravena.“ Cítíte ten strach, že by Česko mohlo změnit geopolitický směr? Lidé typu Jakuba Jandy říkají, že Miloš Zeman nás může do pár let vytrhnout z euroatlantického tábora... Hrozí to? A bylo by to špatně?
Nejen Lidovky, ale celá EU zaspala dobu – ukrajinská krize a protiruské sankce definitivně obrátily pozornost Rusů mimo Evropu. Rusko Evropu už téměř nepotřebuje – v rámci Euroasijského hospodářského svazu připravuje vlastní globální trh a to od Egypta přes Indii až ke zmíněné Číně. A je to důsledek tragicky hloupé politiky Evropské unie. Sankce proti Rusku dokázaly jediné - odpoutaly Rusko od Evropské unie. Rusko je dnes daleko nezávislejší a silnější než dřív.
Musím se smát, když vidím lidi jako Juncker nebo svazačka Merkelová, kteří by chtěli být za každou cenu chytřejší než Putin. A ohrožují svým chováním celou Evropu. V tom je tragédie EU – naše velení v Bruselu se pokouší být ve všem chytřejší, mazanější a silnější, a nijak jim nedochází, že silnější než Rusko tak, abychom ho porazili, nikdy nebudeme. Proto bychom měli naopak chytře a vzájemně prospěšně strategicky spolupracovat – to je cesta k prosperitě a bezpečnosti v Evropě. A samozřejmě je zcela zřejmé, že Putin jako profesionální zpravodajec je takticky na výši a krom jiného je i zdatný šachista, takže je reálně velmi těžkým soupeřem.
Psali jsme:
Ať už takový proces považujeme či nepovažujeme za žádoucí, někteří analytici si všímají postoje Německa. Nejenže předvádí smířlivý postoj vůči Rusku a Číně, ale rovněž si v klidu buduje produktovod Nord Stream 2. Lze to chápat jako zradu západních zájmů? Padají dokonce úvahy o případné mocenské ose Peking-Moskva-Berlín, do které bychom byli samozřejmě zataženi i my…. A do jaké míry se v nejbližších desítkách let naplní zatím rýsující se rozložení sil USA/ Evropa (podepřeno TTIP) vs. Čína/Rusko?
Aby bylo jasno – otázka nestojí, zda jsme proruští nebo protiruští, ale zda chceme mír a spolupráci nebo ne. Pokud ano, a já za nás říkám ano, pak je třeba přestat s agresivní nenávistnou kampaní proti Rusku a naopak spolupracovat. Mimochodem - my jako SPD jsme podepsali s Euroasijským hospodářským svazem oficiální smlouvu o přátelské spolupráci a rádi bychom dosáhli toho, aby v Praze vznikl mezinárodní institut Euroasijské hospodářské unie.
Ano, jsou tu dvě volby – buď USA a TTIP nebo Rusko, Asie a Latinská Amerika. Jen hlupák by si vybral Američany. Naopak Rusko, Indie, Brazílie a další jsou hladoví po našem zboží a naopak mají pro nás potřebné suroviny - od vzácných kovů až po ropu a plyn.
Co chtějí Američané? Ti naopak potřebují nějaký trh pro svoje přebytky – to znamená pro ně je důležité zlikvidovat evropskou produkci a nahradit ji svojí. Pro Rusko jsme vítaný partner, pro Američany nevítaný konkurent.
I když umím si představit, že z dnešní Ameriky, agresivní a nebezpečné světové hrozby, se stane normální stát, ale to by musel volby vyhrát Donald Trump a ne kandidátka zbrojní lobby Hillary Clintonová. Držíme Donaldovi palce, protože jeho vítězství by bylo i naše vítězství a z USA by se konečně stal vítaný partner.
Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu, nebo snahu o vedení suverénní zahraniční politiky?
Jestliže podporuji dialog mezi zeměmi, tak je to moudré konání a jen idiot by to nazval podlézáním. Prezident Zeman, jak víte, byl vždy eurofederalista, ale na druhou stranu nelze přece nevidět naprosto legitimní právo občanů rozhodovat o setrvání republiky v jakémkoli společenství.
Všichni jsme pro spolupráci evropských zemí, ale nepochybně se lišíme v tom, jak ten systém má vypadat a fungovat. My v našem hnutí SPD jsme pro spolupráci suverénních národních států, pro volný trh a volný pohyb osob, ale bez bruselských direktiv. Tohle přece není podlézání Kremlu, ale logický a rozumný názor.
Psali jsme:
V souvislosti s Brexitem, ale také třeba s úspěchy Donalda Trumpa v republikánských primárkách či Norberta Hofera v Rakousku se hovoří o tom, že lidé ztrácí důvěru ve stávající politické uspořádání a elity. Považují je za změkčilé, politicky korektní ve vztahu k imigraci, řešící podružnosti (sňatky homosexuálů a podobně) místo řešení ekonomických či bezpečnostních otázek. Co se stalo s politickými, mediálními a akademickými elitami, že se jim lidé smějí?
Ty takzvané elity hlavně soustavně voliče podváděly a podvádějí. Lžou jim každé volby, a i když se ohání demokracií, nic jim není odpornější než demokracie – jen se podívejte, jak nenávidí přímou demokracii. Premiér Sobotka dokonce prohlásil, že nepřipustí ani debatu o referendu o vystoupení z EU. Tohle je skandální výrok hodný totalitního diktátora. On nám Bohuš nedovolí ani debatu! Co si o sobě ten fracek myslí? Tahle republika patří všem občanům a oni, jen oni, mají nejvyšší právo o své zemi rozhodovat, ne nějaký fracek ze sekretariátu.
Tahle nafoukaná arogance prostě jednou musí narazit a pravda je, že přišel čas, kdy nádoba trpělivosti ve všech zemích začíná přetékat - bezesporu skandální podpora muslimské migrace tomu silně přispěla.
Zajímavé jsou některé voličské přesuny podpory. Pro Brexit byli lidé volící normálně levici, Marine Le Penovou začínají podporovat dělníci. Co se to stalo s běžnou levicí, že přestala uspokojovat potřeby svého evropského voliče?
Jde o normální vývoj, politologové tomu říkají železný zákon oligarchie. Z revolučních stran se postupně stávají etablované zkorumpované elity a v té radikálnosti je nahrazují nové subjekty, které časem také zkonzervativní.
Dnes mainstreamové strany nechtějí žádné změny, chtějí jen udržet moc, kdežto my v SPD, které je novým hnutím, chceme radikální změnu stávajícího nedemokratického systému, který je stranickou oligarchií. Chceme skutečnou demokracii. Chceme, aby občané byli skutečnými pány ve svých zemích, aby mohli přímo rozhodovat, aby jejich zástupci byli přímo odpovědní svým voličům – to znamená přímo volení i přímo odvolatelní a samozřejmě také odpovědní i hmotně a trestně. A to jsou věci, které stranické kliky nechtějí dopustit. Demokracie by je připravila o bezpečná koryta bez odpovědnosti za podvody, kterých se na občanech dopouští.
V rámci Brexitu, ale i v rámci rakouských voleb se ukázalo zajímavé rozdělení: mladí proti starším, venkované proti městům, chudší proti bohatším. Ti bohatší, kosmopolitnější, žijící ve městě jsou pro uprchlíky, pro EU a podobně, ti druzí opačně. Čím to podle vás je?
Důvodů máme více – jde jednak o to, že mnoho lidí, hlavně mladých, je obětí silných neutuchajících mediálních kampaní. Ti starší jim daleko méně podléhají. Starší a chudší se také cítí více ohrožení. Je jasné, že z luxusní limuzíny se vám pár migrantů nezdá taková hrozba jako člověku, který hordy lelkujících agresivních migrantů potkává denně cestou do práce, kam jde vydělávat peníze, ze kterých jsou migranti živeni.
Očekáváte, že z EU vystoupí další státy? Marine Le Penová může vyhrát ve Francii, Nizozemci jsou euroskeptičtí, Dánové, Rakušané... V Itálii roste odpor k euru…
Těžko predikovat – Marine bude nepochybně žádat referendum o vystoupení, ale může se stát, že padnou lidé jako Juncker a spol. a EU nabere úplně jiný směr. Naštvanost lidí na bruselskou byrokracii nejde přehlížet donekonečna, pokud se něco nezmění, tak se Unie doopravdy rozpadne.
Nebyla by to žádná škoda - evropské země by se ihned spojily znovu, ale věřím, že v rozumnějším a smysluplnějším projektu. Reálnou alternativu stávající EU, kterou nabízí naše hnutí SPD, je vzájemně výhodná spolupráce suverénních evropských států.
Tomio Okamura
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
