Jak to podle vás dopadne v Sýrii?Anketa
V posledních dnech se téměř všechna česká média zabývala odprodejem podílu miliardáře Zdeňka Bakaly v Ostravsko-karvinských dolech (OKD) „spřízněným“ majitelům z mezinárodní firmy AHG. Po působení Bakaly, coby jednoho z významných vlastníků dolů, zůstalo OKD horentně zadlužené a Moravskoslezskému kraji hrozí sociální kolaps, kdy by mělo přijít o práci několik tisíc lidí. Analytička Zlámalová na portálu Echo24.cz k tomu uvádí: „OKD je klasický tunel prováděný za asistence špičkových právníků. Je to tunel na stát, akcionáře, věřitele.“ Dále pak zmíněná publicistka informuje, že Bakala měl údajně z důlní společnosti získat až 70 miliard korun. Co si o těchto argumentech myslíte?
Zcela výjimečně mi toto vyjádření paní Zlámalové zní relativně adekvátně. Na druhou stranu bych byl opatrný v tak snadném oddělení aktivit nekalých od selhání záměru na mechanismus, který měl vlastníkům generovat ještě větší peníze. Vnější podmínky dané cenami energií před pár lety odhadoval málokdo.
Jak si lze vysvětlovat definitivní odchod Zdeňka Bakaly z OKD? Některá média spekulují, že by se tím mohly „pohnout ledy“. Tedy, že vláda bude zřejmě vstřícnější k novým majitelům a více jim bude pomáhat odvrátit sociální katastrofu, jelikož je známý dosavadní odpor ministra financí Babiše vůči miliardáři Bakalovi. Naopak někteří horničtí odboráři se obávají, že zahraniční majitelé nebudou mít už naprosto žádné skrupule a ztrátovou společnost nechají padnout. Kdo má spíše pravdu?
Jsem skeptický k tomu, že se těžba může jakémukoli vlastníkovi za současné situace vyplácet. Prostor pro rozumnou pomoc vlády nevidím – kdyby šlo jen o financování aktivity ve smyslu stavby „hladové zdi“, tak by to snad smysl mít mohlo. Zde by ovšem šlo o navyšování negativních externalit, tedy pouze zvyšování společenských škod.
V současné době probíhá soudní řízení se soudními znalci a bývalými úředníky z Fondu národního majetku, kteří při privatizaci OKD podhodnotili Ostravsko-karvinské doly o několik miliard. Kapsu si pak „namastila“ jedna soukromá společnost a posléze i několik dalších. V privatizační kauze jsou, podle deníku Dnes, prý zainteresováni i blízcí spolupracovníci premiéra Sobotky. Myslíte si, že předsedu vlády požene někdo alespoň k morální odpovědnosti za tuto ohromnou ztrátu, kterou stát utrpěl, když byl Bohuslav Sobotka v té době ministrem financí?
Nejsem státní zástupce ani soudce a podklady neznám natolik, abych mohl v tomto smyslu vyslovovat soudy jedním, nebo druhým směrem.
Jak by se měla česká vláda v kauze OKD vůbec zachovat? Zatím prohlašuje, že nebude v žádném případě nalévat peníze do soukromé firmy, ale na sociálních programech pro horníky se míní podílet. Jenže například zřizování nových průmyslových zón, o kterých se hovoří, kde by propuštění lidé získali práci, je během na dlouhou trať. A jak by se mělo vůbec dále naložit s OKD? Údajně v polovině ze současně fungujících dolů je ještě zásoba uhlí asi na 7 let. Mělo by se v těžbě pokračovat, když cena této komodity neustále klesá? Někteří ekonomové ale varují, že česká energetika je na uhlí stále dost závislá, a to dovážené z Polska je prý poměrně drahé…
O vhodnosti pokračování těžby za daných podmínek silně pochybuji. Problematické je rovněž za dnešních cenových podmínek tuto surovinu spálit, když v budoucnu muže být využita účelnějším a hůř nahraditelným způsobem.
Při vyhodnocování osobností v oblasti podnikání za rok 2015 v ČR zařadila před nedávnem redakce prestižního deníku Dnes mezi ty nejúspěšnější i Zdeňka Bakalu. O čem to svědčí? Myslíte si, že u nás stále, i po divoké privatizaci z 90 let, si některé české elity považují jedince, kteří umí vydělat peníze jakýmkoliv způsobem, i když to má pak negativní dopad na celou společnost?
Žebříčky tohoto typu jsou problematické, pokud hodnotitelé přehlížejí indicie typu rozmařilého životního stylu nebo přesouvání daňových domicilů.
Podle názorů i některých politiků si Zdeněk Bakala vydělal nejvíce svých peněz právě v OKD a nyní prý v této firmě zůstala i po jeho působení „spálená země“. Myslíte si, že spojení premiéra Sobotky s nepovedenou privatizací OKD využijí někteří odpůrci předsedy vlády před blížícími se krajskými a později parlamentními volbami?
Politicky se nepochybně bude využívat všechno proti komukoli. Jiná věc je, čemu budou, nebo nebudou věřit voliči.
Tématem číslo jedna v mezinárodní politice je stále vyřešení migrační krize. Poslední summit EU, kde se měla řešit zásadní opatření k zastavení nelegální uprchlické vlny, ale nepřinesl ke zklamání veřejnosti i řady politiků nic konkrétního. Evropa se má dále jen opírat o sliby nespolehlivého spojence Turecka a věřit Řecku, jež má svých vnitřních problémů až nad hlavu, že zřídí další hotspoty a bude se řádně věnovat azylovému řízení. Nečeká nás tak za pár měsíců ještě větší příval běženců, než vloni? A co říkáte na závěry špičkových evropských politiků, kteří zásadně ovlivňují chod EU?
Bez hlubší integrace znamenající další předávání kompetencí spojených s teritoriální suverenitou si řešení já osobně představit moc nedovedu. Na druhou stranu jsou počty uprchlíků v poměru k současné EU zhruba srovnatelné s počty v době rozpadu Jugoslávie a tehdejší EU. Panikou si způsobujeme víc problémů, než je realita. Výsledné poškozování EU a posilování vlivu Ruska v důsledku toho je pro nás podle mne nebezpečím výraznějším.
Věříte vůbec tomu, že opatření v Turecku a Řecku budou do měsíce či dvou skutečně fungovat a zastaví to novodobé stěhování národů? Ministr obrany Stropnický to v médiích označil za čekání na zázrak. Nehazarduje tak například Německo s osudem Evropy, když už samo nemá kapacity na příjímání uprchlíků?
Neprobíhá žádné stěhování národů. Jde o utečence před násilím, ať již Asadovým spolu s Rusy, nebo ze strany džihádistických teroristů. Bez humanitárních ohledů si Evropskou unii představit nedovedu. Obětováním lidských a občanských práv strašidlu terorismu bychom sami sebe posouvali mezi primitivy.
Italský premiér Renzi měl podle deníku Právo prohlásit, že nedoufá v úspěšnost opatření, která mají realizovat zmíněné Řecko a Turecko a dále se vyjádřil v tom smyslu, že právě proto musí uprchlické kvóty, tedy přerozdělování migrantů do jednotlivých zemí, začít konečně fungovat. K tomu pak dodal, že je velmi reálné krátit dotace těm zemím, jež to nebudou akceptovat. Co k tomu vůbec říci? A neohrozila by ztráta unijních financí do určité míry i českou ekonomiku?
Uprchlické kvóty se netýkaly přerozdělování migrantů, nýbrž přerozdělování žadatelů o azyl za účelem řízení o přiznání ochrany a současného vypovídání těch, kdo na ochranu nemají nárok, zejména pak ekonomických migrantů. Je málo pravděpodobné, že se tento koncept bude po nedávných jednáních – a jeho ignorování předtím v té podobě z loňského podzimu – realizovat. Frustrace z nekooperace a plošného odmítání pomoci mezi partnery v EU ovšem jistě budou, a pokud bychom byli my na straně Itálie, kdo ví, zda bychom se vyjadřovali jinak. Skepsi vůči realizovatelnosti toho, co chceme po Turecku a Řecku, s Renzim vcelku sdílím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
