Už posledně jsme probrali výsledek Stačilo!. Josef Skála se vyjádřil, že byl problém, když „někdo“, kdo udělal u sebe doma tři zabíjačky, vyhlašoval, že chce být ministrem zemědělství. Když „někdo“ mluvil o „změně režimu“. A když „někdo“ hlásal zákaz církevních sňatků. Jak se na jeho kritiku díváte?

Ne, opravdu jsem nikdy nevyhlašoval, že chci být ministrem zemědělství. Mluvil jsem o tom, že bych v Poslanecké sněmovně zamířil do zemědělského výboru a že postem ministra má politická kariéra končit, nikoliv začínat. Stejně tak jsme říkali, že změna režimu = změna ústavy ve prospěch akceschopnějších vlád a větší demokracie. Tedy, zrušit Senát a prosadit zákon o referendu. A jestli bylo namístě posilovat prvky sekulárního státu, to zjistíme už příští rok, až na nás plnou vahou dopadne migrační pakt. Pak si řekneme... Ale samozřejmě titulky prodávají. 

U prahu vašeho domu vám přistál pytel uhlí a zejména klavír. Co jste s obojím udělal? A s odstupem, nebyla přece jen chyba hned po prohraných volbách „fundraisovat“ peníze?

Opět, pouze jsem se zeptal svých čtenářů, jestli jim mám po prohraných volbách ještě co říct. Pokud ano, už to nebudou prostředky na komunitní centrum. Měl jsem pocit, že je tak nějak fér říct těm, díky jejichž podpoře jsem mohl dělat, co jsem dělal, jak to bude dál. Že to mainstream jako obvykle překroutil, to je smutná pravda. Ale mezi námi, já nechci žít podle toho, co mi diktují velká mééédia.