Pro cizince, a především Němce, jsme byli po sametové revoluci skvělým místem zájmu, že?
Fungovalo to tak, že Němci, když se potřebovali dostat na nějaké naše odpady, tak ti jejich obchodníci projeli pár velkých firem a věděli, že toho materiálu jsou tady kvanta a je za hubičku. Stačilo dát víc, než dával nějaký Kovošrot, o nějakou pětikorunu, a dostali všechno. Protože tady byly prostě nadbytky, likvidovaly se fabriky, sklady, tunelovalo se. A to ti Němci věděli, takže oni už tehdy pracovali na tom, aby se na ten náš levný materiál dostali, protože to jsme ještě nevěděli o nějakých burzách. Měli takovou časovou vsuvku v zákoně, že lze vystavovat dobropisy na nejmenovanou osobu. To znamená, nepřímo řečeno, že dotyčný Němec mohl uplácet toho určitého Čecha, který mu ten materiál dodával formou tou, že buď mu to třeba prodal načerno, nebo mu prodal materiál, který se skládal z nějaké ceny, a ta se třeba rozdělila půl napůl, případně jak si ten dotyčný Čech, který o tom rozhodoval, řekl. To všechno šlo.
Takže vlastně legální úplatek, který fungoval celá dlouhá léta?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala