Jak s odstupem alespoň krátké doby pohlížíte na to, co se stalo v Paříži? Neměla na to být Francie lépe připravená? Poté se rozběhla velká mašinérie. Proč se nic nestalo předtím, když určité indicie podle všeho byly?

Od 11. září 2001 bylo v západní Evropě a ve Spojených státech zmařeno poměrně velké množství teroristických útoků. Ne všem se však dá předejít, byť zpětně se zdá, že byly indicie, které mohly bezpečnostní složky dovést zavčasu k pachatelům. Zpravodajské služby i policie sledují poměrně velké množství cílů, takže není možné všechny mít v hledáčku permanentně a navíc je rizikem, že se objeví na scéně někdo nový, kdo v databázi nebyl. A v neposlední řadě je pro odhalení útoku zapotřebí i štěstí – náhodou odposlechnutý telefon, zachycený e-mail, informátor a podobně. Vyšetřování události v Paříži probíhá a uvidíme, jaký bude závěr. Na to si musíme počkat.

Jak vidíte současnou situace v Bruselu? Máme se tam bát druhé Paříže?

Již od 11. září 2001 se opakuje, že západní Evropa má problém se zradikalizovanými jednotlivci, kteří jsou připraveni páchat ve svých domovinách teroristické útoky. Už někteří útočníci z 11. září prošli právě Evropou a žili v ní. Na to je dobré nezapomínat a vážně se zamýšlet nad tím, proč se za 14 let nepodařilo s tímto negativním faktem, který je jednoznačným bezpečnostním ohrožením, toho moc udělat. A to se týká nejenom Francie, ale právě Belgie, Německa a některých severských zemí.

Co se týče Bruselu, ukazuje se, že si z něj teroristé udělali základnu. Vzhledem k rozsáhlému nasazení bezpečnostních složek a raziím bych nyní neočekávala větší útok – byť se vyloučit nedá nic. Uvidíme, jak se ovšem situace bude vyvíjet do budoucna, až se postupně začnou bezpečnostní opatření uvolňovat. Snad se nebude opakovat ono jakési přivření očí, které následovalo, i přes několik velkých útoků, v Evropě po 11. září.