S koncem povinnosti nosit roušky či respirátory v hromadné dopravě zřejmě končí dva roky příkazů, zákazů, omezení a opatření. Když se za nimi ohlédneme, co bylo podle vás největšími zločiny doby covidové?

Nejvíc mě mrzí, jak jsme během dvou let úplně zahodili principy Evidence Based Medicine (EBM), kterou jsme předtím půl století pečlivě budovali. V případě roušek, lockdownů a zavírání škol jsme se ani nepokusili zjistit, jestli mají tato opatření nějaký efekt. Prostě jsme je nařídili, protože si někdo myslel, že je to dobrý nápad. Ale v případě pouštění žilou si taky hodně lidí – dost dlouho – myslelo, že je to dobrý nápad. Právě proto vznikla EBM, abychom uměli poznat ty skutečně dobré nápady. Ale teď jsme ji během dvou let úplně pohřbili.

A vyvrcholilo to tou vakcinační katastrofou. Po úvodních – dosti zfušovaných – registračních studiích na dospělých jsme zcela absurdně povolili očkování dětí, aniž jsme požadovali skutečné důkazy efektivity či bezpečnosti. Tuto neuvěřitelnou historku si můžete přečíst zde. Dnes jsme v situaci, kdy státy nakupují za desítky miliard další a další vakcíny, o jejichž efektivitě v éře omikronu nevíme nic a o jejichž bezpečnosti můžeme na základě údajů ve veřejných databázích silně pochybovat.

Velkým zločinem je však také obnovení cenzury. Jako mnoho jiných věcí i cenzura je dnes decentralizovaná, takže místo jednoho ústředního výboru nám dnes mažou příspěvky zástupy samozvaných fakt-čekistů. Digitální giganti typu Facebooku a YouTube jim fandí a tleskají. Ale všechno zlé je k něčemu dobré – lidé nejsou tak manipulovatelní, jak by si fakt-čekisté přáli, takže si dokážou velmi efektivně pomoci sami. Vezměte si například pořad Joe Rogan Experience. Od té doby, co se v něm objevil Robert Malone, má tato americká talkshow stovky milionů přístupů za měsíc. YouTube sice příslušnou epizodu smazal, ale na Spotify je pořád. Většina mých videí, ve kterých mluvím o koronaviru, samozvaní fakt-čekisté z YouTube taky smazali, ale dosáhli tím jen toho, že na jiných platformách to zvedlo sledovanost.

Další hřích, který stojí za zmínku, je otevřené lhaní a manipulace ve vědeckých studiích. Dělo se to i dříve, ale množství zfalšovaného výzkumu kolem koronaviru je alarmující. Psal jsem o tom v článku Lysenkova cena pro CDC nebo v článku o epidemii fake-science. S falšováním vědy máme velmi nehezké zkušenosti na Univerzitě Palackého už delší dobu, ale s příchodem koronaviru postoupila fake-science do úplně nové dimenze a metastázovala i do západního vědeckého světa.

Jaké by mělo být hlavní poučení z toho, co se tady ty dva roky dělo a co narušilo životy nás všech? A pro koho: pro politiky, pro každého z nás, pro média?

Mnoho politiků doplatilo na nedostatek vzdělání a neschopnost kritického myšlení. A protože sami ničemu nerozumí, obklopili se různými pochybnými rádci, kteří zčásti tlačili svůj vlastní byznys, zčásti chtěli být slavní a zčásti byli jen stejně nevzdělaní jako ti politici. Takže poučení pro politiky zní: Zjistěte aspoň něco o tom, jak a proč funguje svět, abyste poznali, kdo vám radí blbě, a kdo dobře.

Média zcela rezignovala na svoji roli hlídacího psa a – s některými čestnými výjimkami – začala nadšeně papouškovat vládní propagandu. Míra důvěry lidí v mainstreamová média opět poklesla. Poučení pro média: Až budete příště přespávat ve studiu a svolávat demonstrace na podporu své „nezávislosti“, myslíte si, že ještě někdo přijde?