Porošenko je sice oligarcha, ale válku rozpoutal Putin. Bývalý šéf hnutí DUHA vypráví, co zažil a slyšel na Ukrajině

07.09.2014 10:26

ROZHOVOR Petr Machálek, bývalý ředitel Hnutí DUHA, člen Strany zelených, v současnosti externí spolupracovník NESEHNUTÍ, kde se v rámci programu Cesta iniciativy podílí na realizaci transformačních projektů na Ukrajině, tuto těžce zkoušenou zemi letos opakovaně navštívil. ParlamentnímListům.cz vysvětluje svůj pohled na příčiny konfliktu a všímá si utrpení obyčejných lidí.

Porošenko je sice oligarcha, ale válku rozpoutal Putin. Bývalý šéf hnutí DUHA vypráví, co zažil a slyšel na Ukrajině
Foto: Archiv P. Machálka
Popisek: Petr Machálek

Anketa

Kdo napáchal na světě nejvíc zla?

6%
21%
73%
hlasovalo: 15835 lidí

Na jaře jste byl s tehdejším předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou na Ukrajině, včetně té východní. Jaké jsou podle vás příčiny ukrajinského konfliktu?

Je pravda, že jsem měl možnost, jako zástupce českých neziskových organizací, v dubnu navštívit Ukrajinu. Na základě svých zjištění jsme spolu s kolegy a kolegyněmi v NESEHNUTÍ připravili projekt, který v současné době na Ukrajině realizujeme. Stručně odpovědět na příčiny ukrajinského konfliktu nelze. A možná tu správnou odpověď ani neznám, takže je to pouhý subjektivní názor. Domnívám se, že se na Ukrajině stalo to, že lidé už podruhé vzali věci do svých rukou a na Majdanu řekli stop korupci, destrukci státu a zákulisním hrám politiků a oligarchů. Janukovyč a ostatní politici přivedli zemi na pokraj ekonomického bankrotu a morálního rozkladu a jeho veletoč při (ne)podpisu asociační smlouvy zapůsobil jako rozbuška. Část lidí řekla, že nechce korupci nebo zůstat součástí přímé sféry vlivu Moskvy a chce se vydat vlastní samostatnou cestou. To málokdo čekal.

Do toho vstoupil rázně Putin a začal v Rusku míchat svůj nacionalisticko/expanzivní koktejl, protože to 1) vnímal jako šanci, jak si doma zvýšit klesající popularitu, a 2) si nechtěl nechat líbit, že by si Ukrajina začala dělat, co chce. Proběhla anexe Krymu a současně Kreml začal rozdmýchávat nespokojenost na východě Ukrajiny, což přímo i nepřímo dělá dodnes, a v posledních dnech se množí zprávy o větší a větší přítomnosti ruských vojáků na území Ukrajiny. V tom zmatku je těžké se vyznat a je lehké vytvářet lži a polopravdy, dělit lidi na protiruské a protiukrajinské, což situaci zamlžuje a komplikuje. Není možné z ukrajinských politiků v čele s prezidentem Porošenkem dělat politické Mirky Dušíny. Mají za zády oligarchy a mafiány nebo jsou jimi sami a jejich zájmy jsou také těžko čitelné.

Není možné tvrdit, že ukrajinská armáda postupuje nejlépe, jak může. A v důsledku to samozřejmě odnášejí obyčejní lidé, jak ti, kteří museli uprchnout, tak ti, kteří zůstali na místě. Je jim jedno, kdo za co může, kdo co dělá a nedělá. Chtějí jen normálně žít, ve státě, který respektuje jejich práva, kde není všudypřítomná korupce, mají práci a v zimě teplo a teplou vodu. To jim ale nezajistí žoldáci z Čečenska nebo Podněstří nebo ruští vojáci, ale ani zkorumpovaní ukrajinští politici. Proto je nejprve potřeba přestat z Ruska přilévat olej do ohně, dodávat zbraně a jinak podporovat „separatisty“. Je potřeba nechat Ukrajinu na pokoji, pomoci jí stabilizovat hospodářskou a politickou situaci a tvrdě tlačit na vytváření demokratického a transparentního prostředí, ne s ní více či méně otevřeně válčit.

Pokud jste byl v poslední době opět na Ukrajině, jak se změnila místní situace od vaší poslední návštěvy?

Na Ukrajině jsem byl znovu na přelomu července a srpna a chystám se tam ještě v září a potom na delší dobu v listopadu. Setkal jsem se s desítkami nezávislých novinářů a zástupců občanských iniciativ. Na jejich podporu jsou zaměřeny aktivity NESEHNUTÍ. Myslíme si, že větší množství nezávislých informací a masivnější občanská aktivita může zvýšit šanci na omezení vlivu oligarchů a zkorumpovaných politiků a lidé budou mít stát více ve svých rukou. Nejsme lhostejní ke konfliktu, který na Ukrajině probíhá, ale nejsme ti, kteří budou Ukrajincům říkat, jak ho mají řešit. Jen chceme podpořit rozvoj tzv. občanské společnosti, která je podle nás jedinou zárukou lepší budoucnosti Ukrajiny. Oproti dubnu jsem cítil větší obavy z narůstajícího konfliktu na východě, ale na druhou stranu je z mnoha lidí cítit obrovské odhodlání si zimní revoluci nenechat ukrást a vybudovat na Ukrajině nový, lepší stát. A v tom jim chceme, v rámci našich možností, pomoci.

Na východě země se bojuje. Co je potřeba udělat, aby nastal klid zbraní?

Podle mého drží klíč k uklidnění v rukou Vladimír Putin. Obávám se, že „vypustil z klece“ něco, co už není schopen, a ani možná nechce, zastavit. Doma by ho to nebezpečně oslabilo. Když Rusko opravdu přestane přímo i nepřímo podporovat vojenský konflikt, tak podle mne skončí velmi rychle. Následně je třeba masivně pomoci místním lidem, situace tam už nyní přerůstá v humanitární katastrofu a každý den konfliktu ji jen zhoršuje.

Jak vidíte další budoucnost Ukrajiny, zůstane jednotná, stane se federací?

Podle mého názoru je vlastně úplně jedno, jestli Ukrajina bude, nebo nebude federace. Je potřeba ukončit konflikt. A potom začít budovat skutečně demokratickou společnost, která si tyto dilemata bude muset umět vyřešit v klidu, věcně a beze zbraní. Ať se potom lidé dohodnou na federalizaci, autonomii, rozdělení nebo něčem jiném, ale ve férové a věcné diskusi. Na druhou stranu nejsou federalizace a ostatní změny samospásné. Já si opravdu myslím, že lidem je vlastně fuk, jaké je státoprávní uspořádání, když jsou respektována jejich práva, mají práci a v zimě teplou vodu.

Jaký je váš postoj k sankcím, je to v dané situaci správný krok EU vůči Rusku?

Musím zopakovat a zdůraznit, že naše práce v Ukrajině není primárně zaměřena na vyřešení ozbrojeného konfliktu na východě země. Naším cílem je podpořit nezávislé novináře a autentické občanské iniciativy a je úkolem těchto subjektů, aby o tom, co se v Ukrajině děje, nezávisle informovali a sami se dle svých možností zapojovali do mírových iniciativ a do řešení dalších problémů své země. K hodnocení sankcí i jiných věcí jsem opatrný. Ale abych neutíkal z otázky. Můj zcela osobní názor je takový, že jsem jejich mírných podporovatelem, protože je to jedno z mála možných nevojenských řešení. Jejich efekt a smysl ale ukáže až čas.

Na závěr bych rád zpopularizoval vaši výzvu k humanitární pomoci pro Ukrajinu. Co a kam mají lidé, kteří chtějí pomoci, nosit? Co je potřeba?

Při mé poslední cestě jsem se s kolegyní Pavlou Hofmeisterovou setkal s uprchlíky ve městech střední Ukrajiny, každým dnem jich tam přibývá a jsou zcela bez prostředků. Říkali nám, že jim nejvíce chybí například dětské pleny a další hygienické potřeby. Ale podle mého názoru není momentálně nejlepší někam nosit věci, ale přispět do otevřených sbírek, které vyhlásila například Charita ve svém Středisku humanitární pomoci, nebo sbírky Člověka v tísni SOS Ukrajina. Vím, že mají situaci dobře zmapovanou a jejich pomoc bude efektivní. Situace uprchlíků je skutečně velmi vážná, proto má každý dar smysl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česko jako přívěšek, F-35 jako výplané. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

4:44 Česko jako přívěšek, F-35 jako výplané. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

„Nelze pochybovat o tom, že když se ve Washingtonu rozhodnou rozmístit v Česku či Polsku jaderné nál…