Pane Petrove, vy jste v Čechách dost dlouhý čas nežil, emigroval jste. Proč jste se vrátil?'
Uvěřil jsem, že tu bude po sametové revoluci skutečná demokracie. A tak jsem se v roce 1993 vrátil z Rakouska, kam jsme emigroval. Moje rodinná historie je poměrně rozsáhlá, takže do nich i tyto přesuny tak nějak asi patří. Jsem totiž z rodiny Tichých, to byli železní rytíři, máme i svůj erb ještě z období Rakouska-Uherska. Část naší rodiny je přitom bulharská a část německá, díky tomu, že otec v roce 1947 přijel sem do Čech na práci, seznámil se tu s mojí maminkou a zůstali tady.  Po emigraci jsem v Rakousku vystudoval a pracoval jako konstruktér. V Čechách jsem totiž vystudovat kvůli svému původu nemohl. Po roce 1989 jsem ale fakt věřil Václavu Havlovi, věřil jsem tomu, že když se sem vrátím, že už nebudu politicky pronásledovaný jako v minulém režimu. Ten mi umožnil jen to, abych se tu vyučil včelařem a ovocnářem, čehož jsem sice nikdy nelitoval...

Další příběhy a pohledy ParlamentníchListů.cz Jinýma očima ČTĚTE ZDE

Vrátil jste se do Čech ale jako konstruktér a nyní jste ke všemu ještě právník – jak se to přihodilo?
Povolání konstruktéra ustoupilo tady záhy tomu, že jsem začal bojovat o restituce a navrácení majetku, který naší rodině patřil. Začal jsem si nejprve platit advokáty, ti ale vždycky jen hýbali rameny, s tím, že neví, kdy se to dořeší. Tak jsem se do toho raději pustil sám. Ten jeden advokát mi tehdy říkal:  naučte se občansko-právní řád, uvede vás to do té problematiky a pak už budete pokračovat dál. Pustil jsem se do toho. Jenže trvalo další tři roky, než jsem se vůbec mohl podívat do našeho dědického spisu a tam se ukázala celá řada nepravostí. Dědický spis byl přitom 16 krát pozměňovaný a rozhodně to nebylo jediné, co bylo podivné. Přitom se jednalo o miliardový majetek, proto jsem se ty české zákony učil mnohdy i dvanáct hodin denně. Stěžoval jsem si na průtahy kolem restitucí i tehdejšímu prezidentovi Havlovi, ale nikdy mi neodpovídal. Přitom jsem se na něj obrátil celkem 12 krát.

Proč? Neměla se vaše aktivita spíš obracet k orgánům činným v trestním řízení například? Pokud jste měl podezření? 
Ano, máte pravdu, ale požádat o pomoc orgány činné v trestním řízení bylo nemožné už tehdy stejně jako nyní. Zvlášť, když jde o velký majetek. Mluvil jsem i s Olgou Havlovou, a ta mi po 14 dnech alespoň odpověděla. Ovšem řekla: „Vy si myslíte, že když Havel vstoupí do dveří a do bačkor, takže mu ten váš případ předložím k večeři?“ Já ale kdybych byl prezidentem země, v které bych věděl, že jsou ti lidi tam takhle ničení, tak bych si to vzal i k té večeři. To jsem prostě nebyl schopný pochopit, ten přístup. Vždyť přece sliboval spravedlnost tomuto národu. My nemůžeme říkat jen tak, že garantujeme demokratický právní stát, když neodstraňujeme vady v zákonech, které jsou proti demokracii. Pokud není vymahatelnost práva, která se prodlužuje, tak prostě demokratickým právním státem nejsme.

Více rozhovorů ZDE