Během víkendu USA, Velká Británie a Francie zaútočily na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odvetu za údajný chemický útok. Prezident USA Donald Trump vzkázal Emmanuelu Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie a že další útok již nebude. Byly podle vás jasné důkazy k útoku?
Vyšetřování zatím neproběhlo a těch pár šotů natočených bůhvíkým a bůhvíkde nepovažuji za důkaz, ale Rusko již bylo obviněno z manipulace s důkazy. Něco je špatně a hlavně nevychází scénář pro vyprovokování konfliktu s Ruskem, protože se prezident Putin projevil jako rozvážný člověk a uvědomil si, co by znamenalo splnit hrozbu odvetného úderu.
Na Západě mnozí tvrdí, že zmiňovaný úder byl slabý a Donald Trump přenechává Blízký východ Rusům a Íránu. Podle europoslance ODS Jana Zahradila má Sýrie funkci náhradního bojiště mezi USA a Ruskem… Dá se to takto interpretovat?
Pokud by tomu tak bylo, proč se po útoku prezident USA vyjádřil, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie? Že by to byla obrana před možnou další blamáží?
Prezident Miloš Zeman útok v Sýrii odsoudil. Označil jej za „kovbojskou akci“ a „hloupost Západu“, protože útok proti jakékoli zemi může být veden jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Uhodil hřebíček na hlavičku?
Jsem přesvědčen, že pan prezident to vyjádřil zcela jasně a pregnantně. Nemám, co bych více k této otázce sdělil.
Miloš Zeman také tvrdí, že Západ zcela nesmyslně „rozvrtal“ Blízký východ. Zmínil invazi do Iráku a podporu povstalců v Libyi, obě operace označil za nesmysl. Podle něj zasahování do Sýrie znamená třetí opakování stejné chyby. Má v tomto pravdu?
I v tomto vyjádřil to, co si normálně uvažující lidé myslí. Sýrie připomíná Irák. Všichni vykřikovali, že má Saddám Husajn zbraně hromadného ničení, a pak se ukázalo, že měl velký prd, ale účelu bylo dosaženo. Země rozvrácená, v chaosu. A co takové arabské jaro, které odstartovalo migraci a umožnilo vznik chálífátu? To jsou výsledky snah USA o demokratizaci zemí, které o to nestojí a navíc jsou tam, co Evropa už byla, ve středověku, čili demokratizovat je nelze.
Ministr zahraničí Martin Stropnický i premiér Andrej Babiš americký útok jasně podpořili. Zeman pak v médiích Babiše mírně řečeno zpucoval za jeho názor a nakonec Babiš po návštěvě prezidenta Zemana v Lánech otočil s tím, že to tak jednoznačně s útokem již nevidí. Nevodí si Zeman Babiše příliš na špagátku? Jen podotýkám, že Miroslav Kalousek premiéra obvinil, že nedokáže být konzistentní.
Chcete, aby mezi ANO a ČSSD došlo k dohodě o vládě s podporou KSČM?Anketa
Když jsem viděl tragickou grimasu pana ministra, než začal mluvit, domníval jsem se, že vypukla třetí světová válka. S naší zahraniční politikou je to pořád stejné, není konzistentní a mluví se dřív, než se promyslí, co vlastně říci a uváží se důsledky jakéhokoliv prohlášení. Vzpomeňme na situaci kolem bývalé Jugoslávie. Nepřispěli jsme náhodou neuváženým uznáním Chorvatska k situaci, která měla za následek tisíce mrtvých, zničená města a vesnice kdysi tak krásné země? A co „humanitární“ bombardování? Páni politici, rychle zapomínáte. Komu nebo čemu prospělo „hbité“ vyjádření k útoku v Sýrii? Říkával jsem svým podřízeným, kteří si mysleli, že mám rád jistý druh alpinismu, aby se trochu posunuli a byly jim aspoň vidět boty, ať si tak blbě nepřipadají.
Myslíte si, že si ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) počíná ve své ministerské funkci dobře? Co její aktivity v rámci nákupu zbrojní techniky?
Se situací na Ministerstvu obrany ČR nejsem detailně seznámen, protože to ani vzhledem k mému současnému statusu není možné. Z rozhovorů s některými vojáky ale vím, že existují silné lobbistické tlaky koupit to nebo ono, ale paní ministryně by se měla poučit z chyb jejích předchůdců a analyzovat jednotlivé nabídky z pohledu funkčnosti, komplexního logistického zabezpečení, životnosti, efektivnosti v jednotlivých druzích bojové činnosti.
Šlechtová nedávno kritizovala případ Lubomíra Č., který se na Ministerstvu obrany stará o ochranu armádních počítačových systémů a zároveň aktivně diskutuje ve facebookové skupině „Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO“, kde se její členové otevřeně stavějí na stranu Kremlu a vnímají Západ jako vojenského agresora a hrozbu. Lubomír Č. navíc obhajuje sovětskou invazi do Československa a hovoří o „havlistické svoloči“. To už je přes míru, ne? Všimla jsem si ale, že vy jste v rozhovoru pro Aktuálně.cz k tomu řekl, že prací pro státní instituci člověk přijímá jistá omezení – a pokud mu to vadí, měl by pracovat jinde. Co by měla v tomto případě Šlechtová dělat? Měla by se Lubomíra Č. „zbavit“?
Otázka je, zda se dotyčný svými aktivitami dopouští trestné činnosti. Pokud ano, má Ministerstvo obrany možnost do odsuzujícího rozsudku postavit dotyčného mimo službu, podat podnět NBÚ k zahájení řízení o odebrání prověrky. A po nabytí rozsudku právní moci pak dotyčného propustit. Jinak bych byl velmi opatrný při zacházení s pojmem „přes míru“, protože lidi jsou naštvaní a zklamaní vývojem po roce 1989, a tak se celkem nedivím, že vyvíjejí různé aktivity, které se nemusejí politikům moc líbit. Vládne tady blbá nálada a po posledních volbách ještě blbější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
