I když se oteplilo, což ministr zdravotnictví Válek (TOP 09) avizoval jako konec krize s léky, stále se mluví o nedostatku nejrůznějších léčebných přípravků. Jaká je situace v lékárnách podle vašich informací?
To, že se v rámci sezóny sníží spotřeba léků na nachlazení, neřeší krizi, která trvá už dlouhé roky. V lékárnách stále chybí antibiotika a některé neurologické léky. Nesouhlasím s tím, že nedostatek léků v lékárnách primárně způsobuje jejich vyšší sezónní spotřeba. Za nedostatkem léků stojí přesunutí veškeré výroby do několika málo míst na světě a jejich distribuce zaměřená na výdělek, a ne na reálnou potřebu jednotlivých zemí. Toto je potřeba řešit!
Dělá podle vás Ministerstvo zdravotnictví kroky, které situaci na trhu s léky pozitivně ovlivní?
Kroky Ministerstva zdravotnictví rozhodně nepovažuji za dostatečné. Opakovaně říkám na jednání Sněmovny, na výboru i při interpelacích na ministra Válka, že extra dovoz léků, které již týdny úplně chybí, není systémové řešení. I připravovaná novela zákona o léčivech, která řeší kontrolu distribuce a zásobování lékáren, je jen jedním z kroků, které jsou zapotřebí udělat. Navíc tato novela tu měla být nejpozději vloni. Takže vláda řeší krizi nesystémově, dělá naprosto nedostatečné kroky a ještě s nimi přichází pozdě.
Co by mohlo situaci pomoci, podle vás?
Řešení musí být co nejvíce systémové. Problém s nedostatkem léků trvá už roky, ale tím, že se neřeší příčiny, se neustále prohlubuje až do současné krize. Stát musí v prvé řadě zamezit a postihnout přeprodej a nelegální vývoz léků z našich lékáren a skladů. Je nutné se zaměřit i na distribuci. Pokud je důvodem nerovnoměrné distribuce léků na úkor České republiky cena za úhradu, musí se podmínky narovnat. Dále je třeba koordinovat distribuci i v rámci naší republiky, aby nebyly nadále zvýhodněny velké řetězce před malými lékárnami. Ale nejdůležitější je navrátit výrobu léků zpět do Evropy, potažmo do České republiky.
Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál se zmiňoval o naší lékové závislosti na Číně, při které nejsou příliš prozíravé kroky ministra zahraničí Lipavského (Piráti), který na Čínu pravidelně útočí. Je podle vás reálná hrozba, že bychom o tento zdroj léků mohli přijít?
Situace v zahraničí je nevyzpytatelná a každá země se musí chovat při své zahraniční politice nanejvýš zodpovědně. Závislost České republiky na jakémkoliv produktu ze zahraničí je potenciální hrozba. I proto by prioritou při řešení této krize měl být přesun výroby léků do Evropy, i přímo do České republiky.
Evropská unie deklarovala zájem obnovit výrobu léků na svém území. Máte jako člověk pohybující se v oboru nějaké informace, jak se naplňování tohoto plánu daří?
Opakovaně apeluji na Ministerstvo zdravotnictví, aby se Evropa zaměřila právě tímto směrem. Zaměření na lékovou politiku a obnovu výroby léčiv na území evropských států měla být jedna z priorit při našem předsednictví. Zároveň musíme postupovat jako suverénní země a navrátit výrobu léků v co největší míře přímo do České republiky a výrobu léčiv z komponent do lékáren. V rámci svých pozměňovacích návrhů při projednávání státního rozpočtu na rok 2022 i 2023 jsem navrhovala, aby se více peněz přesunulo do sekce pro výzkum a inovace ve zdravotnictví právě na tyto účely.
Psali jsme:
Bude třeba k udržení financování zdravotnictví nějak sahat do výše pojistného?
Zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Primárně je nutné ale využít všechny možné finance ze státních zdrojů a také přísně kontrolovat jejich využití, aby nedocházelo ke zbytečným výdajům nebo k předraženým nákupům. A ke zvyšování finanční účasti pacientů přistoupit až jako k poslednímu řešení. Vláda ale dělá přesně opačné kroky; nejprve snížila platbu za státní pojištěnce a nyní navrhuje navýšit nemocenské pojištění tak, aby ho platili i zaměstnanci ze své čisté mzdy.
Součástí balíčku ministra Stanjury (ODS) jsou i změny v daních z příjmu, zejména u živnostníků. Očekáváte, že se to nějak projeví i na jejich zdravotním spoření?
To je otázka; nevím přesně, co všechno má ještě vláda v plánu udělat pro konsolidaci veřejných financí. Nehorázné je právě to, že se vláda zaměřuje na zvyšování daní a odvodů lidem, namísto toho, aby jako první snižovala výdaje na státní správu, aby zdanila dividendy nadnárodních korporátů, aby zastropovala ceny energií přímo u výrobců a aby podnikala kroky proti inflaci.
Jaké další změny z návrhů ministra Stanjury považujete potenciálně za nejnebezpečnější?
Celý ten tzv. ozdravný balíček je špatně, je plný opatření, které zvyšují státní příjem na úkor pracujících občanů. To povede pouze k tomu, že lidem se sníží jejich reálný příjem. Postihne to nejvíce nízkopříjmové rodiny a bude se zvyšovat počet lidí, kteří pak budou potřebovat a budou také žádat o sociální dávky. Odnesou to ale i firmy, zejména ty malé, a sníží se tak produktivita trhu a ekonomika jako taková.
Jak nemocnice a další zdravotní instituce zvládly turbulentní vývoj cen energií o minulé zimě?
Nemocnice provoz i při vysokých cenách energií zvládly. Nemám informace o tom, že by některé zdravotnické zařízení muselo omezit provoz z tohoto důvodu. Ovšem jednoznačně se to projevilo na zpomalení investic do zařízení a na odměnách zaměstnancům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
