Vláda Petra Fialy se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Co podle vás přivedlo tuto vládu na takto nízkou úroveň?
Podobnost s nízkou důvěrou vlády Petra Fialy a vlády Petra Nečase má některé společné rysy a řadu velmi rozdílných faktorů. Společným znakem je hospodářská krize, která byla tehdy a je dnes. Tehdejší krize byla vyvolána na globální úrovni, ale ČR tehdy nebyla tou nejhůře postiženou ekonomikou i když tehdejší tvrdá restrikce ze strany vlády byla nadbytečná. Tehdejší situace v naší zemi byla zásadně ovlivněna podivnou policejní akcí, která vedla k pádu vlády. Osobně jsem přesvědčen, že příčinou pádu tehdejší vlády nebyly nějaké kabelky či sledování manželky Petra Nečase. Možná, že pád vlády byl iniciován silami, které chtěly zabránit připuštění některých subjektů do soutěže o dostavbu Dukovan. Až budoucnost ukáže, jak to bylo, ale právě tato krize významně oddálila dostavbu Dukovan, což může být v budoucnosti velký problém.
Současná krize má však zcela jiné příčiny, i když počátek je v globálních silách, které rozpoutaly ukrajinskou krizi a současně zintenzivnily snahy o prosazení nesmyslné ideologie Green Dealu. Přístup naší vlády k pomoci Ukrajině a plnění závazku z Green Dealu ničí naši ekonomiku a má přímé dopady na občany České republiky.
Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
Každý šestnáctý občan naší země je dnes z Ukrajiny a tito lidé využívají celý sociální a zdravotní systém. I když asi pětina ukrajinských občanů pracuje, samozřejmě, že nemohou zaplatit náklady na zdravotní a sociální péči. V krizové situaci neúměrně zvyšujeme výdaje na zbrojení a nemáme prostředky pro cílové skupiny, které neustále chudnou.
Rušíme uhelnou bázi výroby energií, což bude mít obrovský dopad na cenu energií, energetickou dostatečnost a energetickou bezpečnost. K tomu je třeba připočítat emisní povolenky a nesmyslné zastropování elektrické energie u distribuce místo u výrobce. Když to shrnu, lze říci, že současná vláda řeší pomoc Ukrajině a „úkoly“ z Green Dealu na úkor vlastních občanů. Proto jsme také „nemocným mužem Evropy“ a nelze se divit, že vláda Petra Fialy nemá důvěru svých občanů.
Psali jsme:
Zastánci vlády a dokonce i někteří koaliční politici tvrdí, že lidé mají peněz dost, když „rabují“ obchody před Vánocemi a létají na zahraniční dovolené. Lze takto hrubý pohled brát jako vypovídající?
Část lidí má určitě ještě dost prostředků, aby nemuseli příliš měnit svůj způsob života. Je to střední a vyšší příjmová třída lidí. Současná vláda dokonce jde vstříc úzké skupině nejbohatších lidí, protože vysoká inflace vede paradoxně k vyšším ziskům u velkých podnikatelů. Neočekávám, že v příštím roce dojde k nějakému výraznému oživení ekonomiky, pokud vláda nezmění svůj kurz, v preferenci potřeb svých občanů.
V současné době je asi milion občanů tzv. chudých, bez pomoci státu nejsou schopni zajistit si svoje základní potřeby. Tzv. „balíček“ povede k rozšíření této skupiny chudých a tím k vyšším výdajům v sociálním systému a k dalšímu poklesu spotřeby, která má významnou úlohu v růstu prosperity národního hospodářství.
Už i statistiky ČNB ukazují, že rok 2023 byl pro domácnosti nejnáročnější v polistopadové historii. A do toho mají od prvního ledna najet některé „stabilizační“ reformy. Jaký očekáváte v tomto směru vývoj v příštím roce?
Jak jsem již uvedl, očekávám, že se rozšíří skupina chudých lidí. Stabilizační balíček bude mít současně dopad na menší podnikatele, ale i na další subjekty, a to také v souvislosti s přijetím nesmyslné novely zákoníku práce. Tato novela povede k mnohem větší byrokracii u všech právnických osob, povede ke snaze obcházet pravidla a možná i k rozvoji tzv. švarcsystému. Je možné, že dojde k opětovnému růstu cen energií, což může zabrzdit pokles inflace.
V zahraničí lze očekávat postupný růst krize na Blízkém východě a tím spojený růst cen ropy a plynu s opětovným negativním dopadem na naši ekonomiku. Očekávám tudíž, že v příštím roce bude krize pokračovat a snad až ve druhé polovině roku může dojít k mírnému zlepšení. Myslím si, že určitým signálem ne příliš optimistického vývoje je i velmi opatrný postup ČNB, která snížila úrokovou míru pouze minimálně.
Od příznivců vlády můžeme docela často slyšet, že lidé nespokojení s pětikoalicí si za své problémy mohou sami, třeba tím, že se chovají nezodpovědně, nebo přímo zaznívá, že nejsou inteligentní. Kde se bere tato snaha vidět opoziční voliče jaksi „svrchu“?
Příznivci vlády nechtějí slyšet pravdu, odmítají jasné argumenty a lžou sami sobě. Je to takové podivné přesvědčení, že když budu některé informace vytěsňovat, tak se mě nebudou týkat a nijak na mě nedopadnou.
Inteligentní člověk vnímá problémy a snaží se před nimi neuhýbat a řeší je. Takže ti, kteří nevnímají krizové jevy a namlouvají si, že se nic neděje a že je vše v pořádku, nepovažuji za inteligentní.
Kdo z vládních politiků si zaslouží za činnost v letošním roce pochvalu a kdo přesně naopak?
Nikoho nevidím, koho bych mohl za cokoliv pochválit. Politici vládní koalice vytvořili ve společnosti dusnou atmosféru, plnou podezírání, dezinformací a falešných obvinění. Je to celé jako podivný zlý sen.
Náčelník generálního štábu Řehka nás vnitřně připravuje na konflikt NATO a Ruska. Prý by se z nás hned stalo „bojové zázemí“. Co říci na tuto vizi českých zemí pro rok 2024?
Válečné štvaní považuji za nejhorší důsledek současné vlády. To je skutečně její zásluha, že se u nás nic pořádně neřeší než válečný konflikt na Ukrajině. Nejsme ve válce, a tak nevidím důvod proč postupně přecházíme na válečnou výrobu. Vůbec nechápu, proč je u nás slovo mír skoro zakázané. Místo toho, abychom se snažili tlumit tuto nebezpečnou válku, tak do ní neustále přiléváme olej.
Česká republika nemá územím ani počtem obyvatel na to, aby se aktivně účastnila globálního konfliktu a naší vizí by mělo být, snažit se o mírovou koexistenci. Já osobně bych pro naší zemi preferoval úzkou spolupráci středoevropských států České republiky, Rakouska, Maďarska, Polska a možná i Slovinska. Je to historická spolupráce.
Naše orientace na evropské velmoci, Německo a Francii, nevidím jako trvale udržitelnou. Tyto země ovládají EU a my tudíž akceptujeme jejich potřeby. Úzká spolupráce středoevropských států by vyrovnala vliv Francie a Německa.
Psali jsme:
Letos vzbudil i v Česku rozruch německý časopisový titulek „Česko jako nemocný muž Evropy“, doprovázený velmi zdrcujícím ekonomickým článkem. Prý už nebudeme nadále moci těžit z levné pracovní síly a vlastní nejvyspělejší průmysl nemáme. Co tedy podle vás bude moct Česko do budoucna nabídnout Evropě a světu?
Již jsem o tom mluvil výše. Nemocným mužem Evropy jsme se stali kvůli preferenci konfliktu na Ukrajině a preferenci ideologie Green Dealu, před potřebami naší země a našich občanů. Evropě můžeme nabídnou naši šikovnost, kreativitu a celkovou vzdělanost populace, ale jen za rozumné hospodářské politiky preferující naše potřeby. Každý stát hájí nejprve svoje zájmy, nechápu, proč současní vládní představitelé tak nečiní. Každý z nich by si měl připomenout, že jednou skončí s politikou a dějiny jej budou soudit. Vím, o čem mluvím, byl jsem ve vrcholné politice deset let.
Do sněmovních voleb jsou pak necelé dva roky. V těch posledních mnoho hlasů propadlo, politické spektrum se může proměnit. Která ze sil, jež nyní stojí mimo Sněmovnu, má šanci příští rok vyrůst tak, že se s ní bude muset počítat?
Jsem členem Trikolory, což je obecně známo a přál bych si, aby uspěla v příštích parlamentních volbách, protože vím, že máme řadu odborníků, a hlavně zdravý rozum a nepodléháme žádné ideologii. Víme, že soutěž je motorem každého pokroku a vede k prosperitě, ale zároveň si velmi dobře uvědomujeme, že ti, kteří se nemohou takové soutěže z objektivních důvodů účastnit, potřebují pomoc společnosti.
Základem zdravé společnosti je rodina, tj. matka, otec, děti a další příbuzní. Prvotním úkolem vlády je starost o vlastní zemi a její občany a samozřejmě spolupracovat s dalšími zeměmi. Zdá se, že ve volbách bude dominovat hlavní opoziční strana a proti ní budou stát současné vládnoucí strany, pravděpodobně v nějaké volební koalici. Občané by si měli vyhodnotit, zda tato antagonistická volební uskupení nabízejí skutečné řešení současných problémů. Měli by velmi vnímat co kdo nabízí a případně dát šanci těm, kteří nabízejí jiné řešení než zmíněná uskupení.
Premiér Fiala tvrdí, že v zahraniční politice razí „hodnotovou politiku“. Čili jasnou podporu Ukrajiny a snahu být na Západě „spolehlivým partnerem“. Proč se zdá, že většina obyvatelstva to nesdílí? Je to ta „špatná komunikace“?
Nechci příliš komentovat zahraniční politiku vlády. Internet je zaplaven různými posměšnými videi o „úspěších“ naší zahraniční politiky. Zahraniční politika má směřovat ke spolupráci s ostatními státy a přinášet prospěch naší zemi a jejím občanům, což se bohužel neděje. Naši politici preferují příliš ideologií a tím výrazně omezují spektrum států ke spolupráci.
Drtivá většina států takto ideologicky v zahraniční politice nevystupuje. Ekonomická spolupráce je prvním krokem k mírové spolupráci mezi státy. Chápu, že někdy je asi možné z ideologických důvodů omezit s některými státy ekonomické styky. Pokud však ideologie převáží a my odmítáme spolupracovat s největšími ekonomikami, připravujeme se sami o výhody takové spolupráce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
hakarel
