Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011

17.08.2024 5:00 | Rozhovor

„Za oběma státními převraty v letech 1948 a 1989 nestály úzké skupiny, ale naopak dosti početné části obyvatelstva, přičemž armáda jako celek stála stranou. Pravděpodobně nejvíce by se pokusu o puč blížila akce jednotky Vojenské policie z března 2011, pokud by tedy byla vedena proti státní instituci, nikoli proti České televizi,“ sdělil ParlamentnímListům.cz vojenský historik Jiří Fidler. Zamýšleli jsme se nad obavami z militarizace státních a politických struktur a obrazy v zrcadle historie.

Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Historik Jiří Fidler

V posledních dnech a týdnech se zvláště na internetových diskusích objevují obavy z militarizace státních a politických struktur, doplněné občas historizující reminiscencí. Podívejme se tedy na historickou realitu všech politických převratů a pučů, které naši republiku v minulosti potkaly...

Pravděpodobně vás zklamu, ale od vzniku republiky na našem území neproběhl žádný puč. U armády a dalších bezpečnostních složek nikdy nenastala situace, že by se ocitly v opozici vůči státní moci a zároveň měly pozici k provedení převratu. Takže pojmy puč a československé či české dějiny se zcela míjejí.

Zkusím oponovat dvěma jmény – Ladislav Kobsinek a Bedřich Homola...

Tady jde o čistou propagandu, nikoli o realitu. V druhém případě navíc o propagandu velmi nechutnou. V prvním případě se bývalý důstojník Ladislav Kobsinek se skupinou stejně smýšlejících radikálů pokusil v lednu 1933 zaútočit na Svatoplukovy kasárny v Brně-Židenicích. Akci překazili vojáci zde umístěného Pěšího pluku 43 vedení velitelem III. praporu pluku majorem Jaroslavem Herklocem. O puč tedy rozhodně nemohlo jít, protože armáda úspěšně bránila státní zřízení a v čele útočníků stál pouhý nižší důstojník v záloze. To, že se potkáváme s pojmy „židenický puč“ jednak souvisí s neznalostí pojmů, jednak je ovlivněno podobně groteskní akcí, mnichovským takzvaným pivním pučem z listopadu 1923.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Jiří Čunek byl položen dotaz

A bylo by snad na tom něco špatného?

Kdyby docházelo k větší obměně poslanců a zůstávali tam jen ti, co se nedopustí přestupků, porušení zákona, ale za mě i třeba lží, zneužitím funkce (např. k tomu něco získat - byt, dotace apod.) a jakéhokoliv porušení zákona či snaze ho obejít? Podle mě by politici měli být morálními autoritami, jin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Referedum v ústavě, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseNávštěvník99 , 17.08.2024 9:40:55
mělo za účel vytvořit pojistku proti totalitním zrůdám, které by náhodou chtěly zničit svobodné volby, ničily by naší zemi. ODSáci opojení mocí, ale i další prováděcí zákon nepřijali. Kdyby byl, měli bychom demokratický prostředek, jak zabránit případnému totalitnímu režimu dostat se k moci, zničit svobodné transparentní volby, ožebračit národ, udělat ze země kolonii pro cizí zájmy.

|  10 |  0

Další články z rubriky

Ústavní právník: Petr Pavel vyhrožuje porušením ústavy. Veřejně

13:51 Ústavní právník: Petr Pavel vyhrožuje porušením ústavy. Veřejně

V rozhovoru pro Aktuálně.cz prezident uvedl, že může vládě „znepříjemnit život“. Ústavní právník Jar…