Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011

17.08.2024 5:00 | Rozhovor

„Za oběma státními převraty v letech 1948 a 1989 nestály úzké skupiny, ale naopak dosti početné části obyvatelstva, přičemž armáda jako celek stála stranou. Pravděpodobně nejvíce by se pokusu o puč blížila akce jednotky Vojenské policie z března 2011, pokud by tedy byla vedena proti státní instituci, nikoli proti České televizi,“ sdělil ParlamentnímListům.cz vojenský historik Jiří Fidler. Zamýšleli jsme se nad obavami z militarizace státních a politických struktur a obrazy v zrcadle historie.

Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Historik Jiří Fidler

V posledních dnech a týdnech se zvláště na internetových diskusích objevují obavy z militarizace státních a politických struktur, doplněné občas historizující reminiscencí. Podívejme se tedy na historickou realitu všech politických převratů a pučů, které naši republiku v minulosti potkaly...

Pravděpodobně vás zklamu, ale od vzniku republiky na našem území neproběhl žádný puč. U armády a dalších bezpečnostních složek nikdy nenastala situace, že by se ocitly v opozici vůči státní moci a zároveň měly pozici k provedení převratu. Takže pojmy puč a československé či české dějiny se zcela míjejí.

Zkusím oponovat dvěma jmény – Ladislav Kobsinek a Bedřich Homola...

Tady jde o čistou propagandu, nikoli o realitu. V druhém případě navíc o propagandu velmi nechutnou. V prvním případě se bývalý důstojník Ladislav Kobsinek se skupinou stejně smýšlejících radikálů pokusil v lednu 1933 zaútočit na Svatoplukovy kasárny v Brně-Židenicích. Akci překazili vojáci zde umístěného Pěšího pluku 43 vedení velitelem III. praporu pluku majorem Jaroslavem Herklocem. O puč tedy rozhodně nemohlo jít, protože armáda úspěšně bránila státní zřízení a v čele útočníků stál pouhý nižší důstojník v záloze. To, že se potkáváme s pojmy „židenický puč“ jednak souvisí s neznalostí pojmů, jednak je ovlivněno podobně groteskní akcí, mnichovským takzvaným pivním pučem z listopadu 1923.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jan Rychetský

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Já už těm slibům, že někdo pomůže rodinám nevěřím

A víte proč, protože vy politici pořád jen slibujete. A realita? Rodiny jsou na tom čím dál hůř. Jak to vysvětíte, když jsou údajně pro vás rodiny takovou prioritou? Tím vás myslím všechny politiky. Děkuji za odpověď. Božena

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Referedum v ústavě, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseNávštěvník99 , 17.08.2024 9:40:55
mělo za účel vytvořit pojistku proti totalitním zrůdám, které by náhodou chtěly zničit svobodné volby, ničily by naší zemi. ODSáci opojení mocí, ale i další prováděcí zákon nepřijali. Kdyby byl, měli bychom demokratický prostředek, jak zabránit případnému totalitnímu režimu dostat se k moci, zničit svobodné transparentní volby, ožebračit národ, udělat ze země kolonii pro cizí zájmy.

|  10 |  0

Další články z rubriky

Fialova vláda by byla ta poslední. Kavan o Ukrajině i V4

21:00 Fialova vláda by byla ta poslední. Kavan o Ukrajině i V4

Co očekává od zahraniční politiky naší budoucí vlády a jak hodnotí zahraniční politiku té končící? H…