Kombinace sportu a práva je poměrně netradiční. Co Vás baví víc?

Tak v obecné rovině by bylo logické vidět oba okruhy odděleně. Právo jako náročný obor a sport jako cestu, jak tento obor úspěšně zvládnout, jako součást umění odpočívat. V té konkrétní a hlubší podobě pak jako novou právní disciplínu. A tady se již oba pojmy nedají oddělit. A právě proto, že se tento okruh práva teprve vyvíjí a hledá své místo, jde o jakousi tvůrčí činnost, která mě láká a nesmírně baví. Takže jako člověka aktivně sportujícího a ve světě sportu se pohybujícího mě baví podílet se na vytváření a uplatňování práva ve sportu.

Máte zkušenosti z advokacie i soudnictví. Na které straně jste se cítila lépe?

Ono to již vyplývá z mého rozhodnutí. Soudce je dobře situované životní poslání ve státní správě, které ovšem nejen zavazuje, ale i limituje. Advokacie je dobrodružství sama o sobě. Uvědomte si, že je nás přes deset tisíc na tuto malou republiku. Takže konkurence jako hrom a z toho plynoucí i nejistota. Ale řeknu to takhle. Kdybych byla soudcem, tak by tento rozhovor zřejmě nevznikl, že? Takže mé rozhodnutí je zároveň odpovědí.