Kombinace sportu a práva je poměrně netradiční. Co Vás baví víc?
Tak v obecné rovině by bylo logické vidět oba okruhy odděleně. Právo jako náročný obor a sport jako cestu, jak tento obor úspěšně zvládnout, jako součást umění odpočívat. V té konkrétní a hlubší podobě pak jako novou právní disciplínu. A tady se již oba pojmy nedají oddělit. A právě proto, že se tento okruh práva teprve vyvíjí a hledá své místo, jde o jakousi tvůrčí činnost, která mě láká a nesmírně baví. Takže jako člověka aktivně sportujícího a ve světě sportu se pohybujícího mě baví podílet se na vytváření a uplatňování práva ve sportu.
Máte zkušenosti z advokacie i soudnictví. Na které straně jste se cítila lépe?
O kom jste v souvislosti s evropskými volbami slyšeli nejvíc?Anketa
Snažila jste se politickým vodám vyhýbat, kdy přišel ten zlom, že jste se nakonec rozhodla aktivně politicky angažovat?
Tak asi v loňském roce. Politika se nedá dělat bez toho, že by Vám lidé věřili. Byla jsem oslovena částí fotbalového prostředí, jestli bych svou odbornost nezúročila v odvolací komisi FAČR. Jde o orgán druhé instance v rámci sportovně soudní struktury. S jistou mírou nadsázky bychom jej mohli přirovnat k takovému českému fotbalovému „nejvyššímu soudu". No a díky podpoře jsem byla napoprvé nejen zvolena, ale stala se i předsedou. A už jsem byla ve veřejném prostoru, byť v roli sportovního politika. Ale pozor, s členskou základnou čítající přes 280 tisíc členů. A nyní přichází nabídka z té politiky skutečné. Je lákavé pokusit se prosadit svou odbornost i v tomto prostředí. Po letmém pohledu na kandidátky vidím, že na předních pozicích seznamů je „sporťáků“ poskrovnu. A uznejte, Soči, to byla hezká politika, ne?
Spojila jste své jméno s Úsvitem Tomio Okamury, proč právě tato politická strana? Co Vás přesvědčilo se přidat? Program, nebo osobnosti strany?
Je zřejmé, že zavedené polické strany hledají osobnosti ve svých řadách. No a já nejsem politicky angažovaná. Po loňské politické smršti delegovali lidé důvěru hnutím a ta teď musí přesvědčit a ukázat, že tu důvěru nezklamou. Potud obecně. Myslím, a mám to i v profilu, že na evropském poli by měla ČR vystupovat podobně jako národní mužstvo jakéhokoliv sportu složeného z konkurenčních klubů. To znamená jednotně a ve shodě. A proč s Úsvitem? Musím říct, že po pár setkáních mě pan Okamura svými postoji nejen překvapil, ale i přesvědčil. A nejen on. Ztotožňuji se názorově i s programem hnutí Úsvit do nadcházejících voleb do EP.
Hraje se podle Vás na české politické scéně fair-play?
Víte, v tomhle jsou si sport a politika velmi podobné. V každé straně i v každé skupině jsou lidé dobří a špatní. Takže já posuzuji konání lidí podle skutků jedinců. Někteří hrají fér, i když jejich partaj působí nedůvěryhodně a naopak. I v politice, a možná právě v ní nejvíc, platí motto modly moderního managementu Jacka Welche: „Jestliže máte ve své firmě lidi, kteří dosahují skvělých výsledků, ale nesdílejí filozofii a hodnoty, kterými firma žije, spolehlivě vás to dovede ke katastrofě.“ Nepřipomíná Vám to něco?
Vaše motto zní Evropa by měla pískat spravedlivě. Co tím myslíte, kde podle Vás EU chybuje?
Tak předně. Jestli by mně byla dána důvěra ve volbách, tak na tuto otázku bych ráda odpověděla až za rok, z vlastní zkušenosti. Teprve vlastní ruka na plotně ví, jak pálí. Takhle jsem odkázána na názory a vyjádření, která jsou publikována a zprostředkována. Nevím, jestli Vás tím uspokojím, ale můj pohled na celou škálu problémů je velmi podobný panu Petru Robejškovi. Kupříkladu: „Výhoda politiků spočívá v tom, že neúspěch v hospodářství a v politice se liší. Neúspěšné firmy zanikají; neúspěšné státní organizace přežívají, neschopní politici mohou být znovu zvoleni, popřípadě se o ně postará matka strana. Nepoměr mezi výkonem a odměnou, přežívání neúspěšných, neschopných a líných, to jsou hlavní důvody nízké úrovně politiky."
Co byste chtěla pro Českou republiku v EU vyhrát?
Pohled na nás. Že jsme schopní, odborní a komunikativní. Z takového pohledu a důvěry se rodí spolupráce, pozice pro poslance a zástupce ČR v orgánech a komisích, dají se naplňovat zájmy České republiky.
Zabýváte se mimo jiné tématem dění na Ukrajině. Jaký postoj by měla zaujmout Evropská unie vůči její současné krizi?
Nic není lepšího pro posouzení názoru a stavu v této velmi složité situaci jak tvrdé politické debaty v přímém přenosu. Jedna taková proběhla v populárním pořadu ČT: Máte slovo. Až z toho běhal mráz po zádech, jak tenká linie může vést mezi rozumným řešením a tragédií. Dále je velmi zajímavé, jak rozdílné mají názory politici a ekonomové. Uvalení ekonomických sankcí je lakmusovým papírkem zájmů nejen velmocí. Postoj určí velcí hráči na scéně. Z mého pohledu jde o problémy dva. Směřování Ukrajiny jako takové včetně letitých vnitřních problémů a Krym. Byla bych velmi opatrná ve vyjádřeních. Není nic horšího pro politika než měnit názory v přímém přenosu…
Fotogalerie: - Za Rusko a proti fašismu na Ukrajině
Fotogalerie: - Protest na podporu Ukrajiny
Jste pro vstup Ukrajiny do EU, nebo proti?
Stačí se podívat na mapu a je zřejmé, jak strategickou pozici má Ukrajina mezi EU a Ruskem, jak důležitý je Krym. A při názorovém rozvalu uvnitř samotné Ukrajiny jde o velmi nebezpečné rozhodnutí. V tuto chvíli si myslím, že vstup Ukrajiny do EU může vyvolat velký třesk. Z tohoto pohledu ne…
Jedním z Vašich dalších témat je také korupce a problematika menšin. Máte připraven jasný návrh, jak korupci v EU omezit?
Je to podobné jako v odpovědi o hře fair play. Vše, tedy i korupce, je spojeno s konáním lidí. Jednoho hlídat nemusíte, nekrade, ani když má tu možnost. A druhý, ten jen přemýšlí, jak a kde. Boj s korupcí je tedy velmi složitá disciplína - začíná výchovou v rodině, ve škole a v médiích, kde je třeba vést lidi k nějakým společným hodnotám - kdy práce, poctivost, čest musí být cílem a standardem každého z nás, a nelze opomenout ani vlastenectví. Kdo je skutečný vlastenec, miluje svou zemi, ten ji nerozkrádá. Zásadní roli hraje legislativa, transparentní hospodaření, ale i přímá odpovědnost všech, kteří nakládají s veřejnými prostředky, a též přímá odpovědnost politiků. Domnívám se, že někteří schvalují úmyslně takovou legislativu, která pro korupci prostor přímo vytváří a podporuje ji. Samozřejmě je třeba též zefektivnit práci a výkon soudů. Tyto musí mít schopnost rychle, efektivně hledat a nalézat spravedlnost - nikoli formální literu zákona. V prvé řadě by měly ctít ducha zákona. Zřejmě bych mohla ještě dlouho pokračovat - boj s korupcí je velmi zdlouhavý, náročný a komplikovaný proces. Tedy i zde je to podobné jako např. ve fotbale. Transparentnost, veřejnost, žádné díry v legislativě, kontrola a tvrdé, dopředu jasné sankce. To jsou metody. Ale jsou lidé, které ani toto neumí odradit. Pak musíte najít schopnost, odvahu a moc, jak je vyřadit z kola ven.
Co se týče menšinových problémů, tak Evropa vnímá ČR jako zemi, která si s menšinami neumí poradit. Je to podle Vás opravdu tak, nebo se Evropa snaží tímto maskovat své problémy s menšinami?
Snaží. Myslím, že jde o zneužití systému a pravidel. Nedávno měl na toto téma v Senátu pan Kubera velmi hodnotný projev. Pod ten bych se podepsala. V těchto pohledech souhlasím i s názory Kláry Samkové.
Co si myslíte o debatách na poli EU o tom, kolik žen má kde pracovat? Myslíte si, že je správné direktivně určit zaměstnavateli, kolik žen má ve svém podniku zaměstnat?
Nebo kolik má mít žen a v jakém pořadí na kandidátce do EP? Kdyby to tak bylo v Úsvitu, tedy že by byla kvóta, tak tady dnes nic nepíšeme. A proč jen ženy? Proč nejsou také tabulky, kolik zahradníků nebo blonďáků musí být ve vedení firmy? A ptáte-li se, proč zahradníci, já se ptám, a proč ženy? Ve vedení firmy by měli být ti nejlepší, bez ohledu na to, či jsou to ženy nebo muži, prostě ti nejlepší. Mne jako akcionáře přece zajímá, kolik mi firma vydělává, jak hospodaří. Nikoliv kolik procent koho čeho je ve vedení.
Tak asi takhle…
V případě Vašeho zvolení by se změnil Váš soukromý život o sto osmdesát stupňů. Jste na to připravena?
Jinak bych přece nemohla kandidovat… Mám plnou podporu mého životního partnera, rodiny i přátel.
Závěrem: Jak hodnotíte olympiádu v Soči?
Vidíte. Krásná otázka a těžká odpověď. Stejně jako u Ukrajiny. Kdo ji viděl v televizi nebo čte vyjádření sportovců, musí jen chválit a obdivovat. Za sedm let udělat z divoké přírody pohádku, to si každý netroufne. A pak si musíte položit i druhou otázku. Kdo to megalomanství zaplatil a na čí úkor. Nebude to jinde chybět? Bude na to mít další kandidát reálné možnosti, alespoň se přiblížit? A viděli jste i tu odvrácenou stranu miliard? Příbytky lidí, kteří byli ve „větším“ zájmu odsunuti… Když něco mohlo být skvělé, tak proč na ně se nedostalo… Ale na polemiky tady asi prostor není. Takže to sportovní zápolení bylo krásné a naše pozice v něm obdivuhodná.
Fotogalerie: - Kandidáti Úsvitu do Evopského parlamentu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
