Radikální muslimové vědí, co říká Zeman o islámu, upozorňuje odborník na extremismus. A vyjasňuje nebezpečí

10.07.2015 10:44

CIVILIZACE A MY Odborník na extremismus z Masarykovy univerzity profesor Miroslav Mareš mluví o změnách na české extremistické scéně, které vyvolal odpor k imigraci nebo strach z islámu. Šibenice na demonstracích problémem podle něj nejsou, horší je to s výhružkami konkrétním lidem. Pozornost by měla být věnována i muslimskému extremismu a vymezení hranice šíření islámu.

Radikální muslimové vědí, co říká Zeman o islámu, upozorňuje odborník na extremismus. A vyjasňuje nebezpečí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace proti imigrantům, proti kvótám a za vystoupení z EU na Václavském náměstí

Proměnila se nějak česká extremistická scéna pod tlakem strachu z islámu a imigrace?

Objevily se nové organizace, které se tyto jevy snaží tematizovat způsobem, na nějž stát reaguje protiextremistickou politikou, tyto skupiny ale nevzešly z tradičního extremistického spektra. Téma se snaží uchopit i tradiční skupiny jako Dělnická strana sociální spravedlnosti, které se na něm snaží profilovat dlouhodobě. Pokud jde o nové subjekty ve veřejném prostoru, jsou to například lidé kolem docenta Konvičky a iniciativy Islám v ČR nechceme nebo některé skupiny vzešlé z Úsvitu. Tradiční extrémní scéna má tedy nyní silnou konkurenci ze strany uskupení z části krajně konzervativního, někdy pravicově populistického spektra. Stát se snaží na situaci reagovat tradičními instrumenty protiextremistické politiky, je ale otázkou, jestli je to efektivní.

Čím se nové subjekty liší od těch tradičních?

Jsou málo vázány na subkulturní scénu, ze které vzešla část podporovatelů Dělnické strany a Dělnické mládeže, a nemají ani vazbu na vyhraněné ideologie, které mají kořeny v minulosti. Jsou tedy méně zatížené historickou ideologií a jsou vázány na lidi, kteří za sebou nemají subkulturní minulost. Malý subjekt NE Bruselu – Národní demokracie, který nyní vzbudil pozornost na demonstracích, má specifickou vazbu na Kramářovy ideje z období první republiky.

Mají tyto subjekty šanci získat širší podporu veřejnosti s příchodem imigrantů a růstem napětí u nás i v zahraničí?

Už nyní ji mají poměrně velkou, je ale otázka, co tato podpora vlastně znamená a jak bude manifestována. Podporu získali díky sociálním sítím, demonstrace ale nebyly zcela masové, i když měly docela velkou účast několika set lidí. Problém ale je, jak ji přenést do volebních zisků. Spektrum stran, které by od těchto lidí chtěly „lovit“ hlasy, je dost roztříštěné a najdeme v něm několik různých politických subjektů, které se na tomto tématu chtějí profilovat. Jako volební může být téma zajímavé pro nějakých 8 nebo 10 % voličů, a ty si mezi sebou rozeberou různé strany, ať už to bude Úsvit a jeho nástupnické subjekty nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti. Na tématu se ale snaží vyprofilovat i část ODS a nové strany jako Národní demokracie, a pokud by vznikl politický subjekt i na bázi Bloku proti islámu, bude to další konkurence. Pro část veřejnosti jde o emotivní téma a pro tyto voliče může jít i o dominantní důvod pro volbu politické strany.

Je současná situace i příležitostí pro vystoupení radikální levice?

V České republice je vůbec problém, jak radikální levici definovat. Mají se k ní počítat komunisté nebo ne? Z hlediska anarchistů nebo neomarxistů KSČM není příliš nacionalistická, dogmatická a proputinovská, a tak část levice tvrdí, že tato strana radikální není. Radikální levice se nyní navíc potýká s řadou výzev včetně vlny protiimigrační politiky, ale není na to příliš schopna adekvátně reagovat. Mobilizovala část svých příznivců, ale vidí, že čelí mnohem silnějšímu protitlaku veřejnosti, která se na imigraci dívá negativně. Krajní levice je schopna mobilizovat část sil na malé protidemonstrace, vytvářet menší internetové kampaně, identifikovat na demonstracích neonacisty, ale na otázku masové imigrace nemá jednoznačnou odpověď.

Kam byste zařadil proklamativně imigraci podporující skupinu Česko vítá uprchlíky a podobné?

To nemusí být jednoznačně radikální levice, tyto skupiny mohou patřit k alternativní novolevicové scéně, ale nemusí být tak radikálně levicové jako anarchisté nebo část komunistů, ale mohou vycházet částečně ze zeleného proudu nebo ze směru, který bývá někdy ironicky označován jako humanrightismus. Tvoří relativně stabilní a provázané spektrum, to má ale malou podporu veřejnosti i politické scény. Stojí za ní hlavně Strana zelených, část ČSSD, reformní proudy v KSČM a část liberálního proudu. Snaží se být aktivní zejména proto, že je to pro ně důležitá součást identity.

Kde vidíte v současném veřejném prostoru a projevech vymezujících se vůči imigraci největší nebezpečí?

Pokud jde o incident, ke kterému došlo v brněnské kavárně Tři ocásci, vycházíme jen z veřejně dostupných informací. Pokud zaměstnanci kavárny ve veřejném prostoru kavárny deklarovali politický názor, asi měli být připraveni, že s nimi někdo o tom tématu přijde diskutovat. Diskuse se ovšem nemůže vést pod nátlakem a násilnými prostředky, to je nepřípustné. Za zatím nejzávažnější projev považuji různé internetové výhrůžky konkrétním lidem nebo pokřikování s násilným podtextem na imigranty. To považuji za horší než nosit šibenici na demonstraci. Ze strany protisilámského spektra se přitom objevují systematické výhrůžky násilím lidem s odlišným názorem.

Rozruch vyvolaly právě šibenice na pražské demonstraci. Myslíte, že by se měly jinak definovat hranice, jaké symboly lze používat?

Podle stávajících zákonů není možné udělat seznam povolených a zakázaných symbolů. Bude platit, že šibenice, bič nebo důtky už ne, ale když se politikům bude hrozit vařečkou, bude to v pořádku? Tak to nelze pojímat, posuzování se musí vázat vždy ke konkrétní situaci. V tuto chvíli by výraznější omezování svobody projevu ničemu příliš nepomohlo. Spíš bych doporučovat zaměřit se na přímé násilí a výhrůžky násilím konkrétním lidem, to je závažnější, než když někdo přinese na demonstraci nějaký symbolický předmět. Když tam ovšem bude někdo chodit s maketou samopalu a na nábojích bude mít jména lidí, kteří by měli být odstraněni, může to mít samozřejmě trestněprávní relevanci.

Jak je to u nás s islámským extremismem, o kterém odpůrci muslimů často mluví?

Určitě se tady v této malé komunitě vyskytnou i extrémistické názory a v České republice působí organizace, které jsou ve světě jako extrémistické vnímány. Muslimská komunita je nyní navenek uzavřená a snaží se deklarovat vstřícná gesta, v minulosti se nicméně už objevilo několik excesů a v některých malých skupinkách dochází k radikalizaci. I tento problém je třeba sledovat. U nás nejsou velká, koncentrovaná ghetta jako ve Francii nebo Velké Británii, kde je muslimská radikalizace mnohem intenzivnější, ale extremismus nelze podceňovat ani v rámci české muslimské komunity. Musíme také vnímat, co se vlastně skrývá i za umírněnými prohlášeními, mohou sice odsuzovat teroristické projevy, ale pokud je v nich zároveň hlásána vize společnosti, která neodpovídá současnému chápání lidských práv – ať už ženských, náboženských nebo politických – je třeba říci, že je to pro majoritní společnost neakceptovatelné. A do budoucna by měla být stanovena hranice šíření islámu. To zatím u nás není tak akutní jako v některých západních zemích.

Hrozí další radikalizace muslimů ve vztahu k českému prostředí?

Mezi dominantní prvky muslimské radikalizace nyní patří tvrdé ataky proti vyznavačům islámu ze strany iniciativ protiislámského zaměření. V Německu vidíme, že se někteří představitelé protiislámského hnutí ocitli na černé listině islámského extremismu a chystaly se na ně teroristické útoky; dokonce kvůli tomu byla zrušena jedna demonstrace Pegidy, když bezpečnostní složky zjistily, že představitelům hnutí hrozil útok. Vnímání České republiky ze strany radikálních muslimských proudů je ovlivněno negativními vyjádřeními prezidenta, ale i tím, že v arabských médiích jsou prezentovány protiislámské demonstrace v ČR.

Je skryta za podporou aniimigračních subjektů česká xenofobie?

Češi si za posledních sedmdesát let zvykli na národnostní homogenitu, dnes je ale k tomu může vést i snaha o uchopování domácích tradic a povinnost přijímat cizince se nedá vymáhat. Objevují se paušalizující názory nejen na muslimy, ale třeba i v souvislosti s vietnamskou komunitou. I když ale Češi mnohdy vyjadřují xenofobní názory, nemyslím si, že samotné odmítnutí imigrace je vždy způsobeno xenofobií. Může za tím být i jakýsi strategický bezpečnostní kalkul, který takto lidé vyjadřují.

Jak se odráží na názorové polarizaci nová média?

Nové sociální sítě umožňují komunikaci přesvědčených, kteří se vzájemně utvrzují ve svém názoru. Facebook ale má efekt i v tom, že oslabuje pouliční a manifestační aktivismus, spousta lidí se vyjádří jen odkliknutím nějakéjho lajku, a tím to pro ně končí. Sociální sítě v nich tak mohou vyvolat dojem, že něco udělali, a přitom to nemá zásadní dopad. Přímé akce jsou schopny stále vyvolat větší odezvu než seberazantnější vyjádření na síti.

Mohou radikalismus zmírnit aktivity jako výzva biskupů k přijímání uprchlíků nebo brněnská iniciativa?

Krátkodobě to efekt může přinést, současný problém ale nespočívá v tom, jestli se zde ubytuje sto imigrantů na Velehradě a padesát v brněnských ubytovnách. Nálada ve veřejnosti je ovlivněna spíš tím, že současné jednání o imigraci je chápáno jen jako první krok většího předvoje. A to pak bude určovat další veřejnou debatu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jaroslav Foldyna se řízně vložil do křiku na Trumpa: Česká kavárna je zaskočena jako komunisti v roce 1987. Tihle Klvaňové, ČT, lidi, kteří hlásají jedinou svou pravdu o demokracii...

16:25 Jaroslav Foldyna se řízně vložil do křiku na Trumpa: Česká kavárna je zaskočena jako komunisti v roce 1987. Tihle Klvaňové, ČT, lidi, kteří hlásají jedinou svou pravdu o demokracii...

ROZHOVOR „Myslím, že česká kavárna a její okolí se cítí zaskočena, jako byli naši komunisté v roce 1…