Jaká je situace vzhledem ke koronaviru v nemocnicích Plzeňského kraje?
Nemocnice Plzeňského kraje se připravily, jak nejlépe mohly. V současné době ve dvou z nich pracují odběrová centra, v Klatovské nemocnici v laboratoři stanovují vzorky a případnou pozitivitu na koronavirus a všechny akutní nemocnice vyčlenily část lůžkové kapacity k ošetřování nemocných podezřelých z této infekce. Ředitelé nemocnic se pravidelně scházejí s vedením Plzeňského kraje, aby řešili v této nelehké době co nejlépe problémy, které epidemie přináší. Naší hlavní snahou je při pomoci nemocným hlavně co nejméně ohrozit ošetřující personál, protože nevíme, jak dlouho epidemie potrvá, a případně jestli se znovu nevrátí, jak je to patrné v současné době v Číně.
Ve stodské nemocnici byl již dříve zaváděn program na vyhledávání a školení zdravotních sester a lékařů z Ukrajiny. Jaká je v tomto situace dnes? Tato situace je naléhavá právě v této inkriminované době…
Zeman by si přál, aby vládní koalice ANO a ČSSD pokračovala i po volbách. Souhlasíte?Anketa
V současné době je vzhledem k epidemii program zmrazen, jinak v něm pokračujeme. I když je situace na trhu práce stále obtížnější vzhledem k tomu, že například v sousedním Polsku sestry žádnou aprobační zkoušku dělat nemusí. To nám samozřejmě komplikuje nábor nových sester a nutno podotknout, že o sestry z Ukrajiny nemá zájem pouze Polsko. V této otázce selhává absolutně role státu a Ministerstva zdravotnictví, protože ani lékařů, a ani nelékařských pracovníků v naší zemi přibývat rozhodně nebude a z nemocnic odchází stále do privátní sféry, absolventi pak rovnou do zahraničí. Je třeba zajistit tyto pracovníky někde jinde, pokud možno tam, kde mají lidé podobnou mentalitu, chtějí pracovat a přizpůsobit se naší společnosti.
Do teď jsem nepochopil, jak mohlo Ministerstvo zdravotnictví ze zahraničních lékařů udělat do složení aprobační zkoušky mediky. V nemocnicích chybí střední generace lékařů 40–55 let, řada z nich totiž odešla do privátní sféry, proto by bylo třeba tyto lékaře přivést ze zahraničí. Myslíte si, že člověk v tomto věku, který v zahraničí působil třeba na pozici vedoucího oddělení či primáře, půjde pracovat jako medik? Zde je třeba dát dostatečnou kompetenci ředitelům nemocnic a současným primářům s přímou odpovědností za lékaře, který na jejich oddělení pracují.
Místo toho, aby Česká lékařská komora hledala řešení, jak zajistit dostatek lékařů do nemocnic, snaží se v tomto případě efektivně škodit za vydatné podpory Ministerstva zdravotnictví. Kam jde asi pacient po 14. hodině, když má potíže? Za svým praktikem či ambulantním specialistou rozhodně ne. Míří do nemocnice a očekává plnou péči, kterou je ochotno, a hlavně v dnešním systému schopno poskytovat čím dál tím méně lékařů. Abych to uzavřel, rozumím, že absolvent je postaven do pozice medika, ale lékař, který má v zahraničí již hotovou specializaci, byť je mimo EU, by měl být posuzován individuálně a zodpovědnost za něho by měla nést nemocnice, kde bude pracovat. Po třech měsících práce na oddělení by měl rozhodnout primář, zda je schopen samostatné práce a jaké kompetence mu přidělí, případně rozhodne o tom, že je neschopný, a pošle ho zpět, odkud přišel.
Pojďme k současné situaci. Jak hodnotíte činnost vlády a resortu? Mnoho odborníků přivítalo změnu ve vedení hygienické služby. Je s hygienickou službou nyní lepší spolupráce?
Vláda v současné době dělá, co může, a jsem velmi rád, že přijala opatření, která vedou k tomu, že epidemie nepropukla v takové síle jako v zemích, které situaci podcenily. Bohužel, ne všechny kroky jsou dotažené do konce. Například pozdní uzavření hranic po pendlery a trvalé otevření hranic pro pendlery-zdravotníky přináší do příhraničních regionů vyšší procento infekce, která se samozřejmě bude šířit dál. V Plzeňském kraji je v domažlickém okrese více případů nemocných postižených koronavirem než v celém zbytku kraje dohromady.
To je, bohužel, přímý důsledek nedodržování původně správného rozhodnutí vlády, že bude hranice uzavřena. Stejně tak možnost vycestovat na jarní prázdniny do Itálie. To mělo být zakázáno dříve o jeden až dva týdny, informací na to vláda měla dostatek, jen se bála o peníze. Ale jak jsem řekl na začátku, jsem opravdu rád, že byla přijata opatření ostatní jako vyhlášení nouzového stavu, nošení roušek, omezení shromažďování lidí, zavádění karantén, pravidelné zásobování krajů ochrannými prostředky a další důležité kroky. Musíme se dívat hlavně dopředu a snažit se celou situaci zvládnout.
Co se týče výměny ve vedení hygienické služby, to komentovat nemohu. S naší Krajskou hygienickou službou spolupracujeme velmi dobře a snažíme se řešit problematickou situaci v celém kraji co nejvíce profesionálně. Důkazem toho je jednotný registr odběrů pro všechny zúčastněné subjekty z celého kraje, ať řízené Ministerstvem zdravotnictví, nebo Plzeňským krajem, aby byl jasný přehled o výsledcích a pacientech. A stejně tak domluva s praktickými lékaři, aby lidé indikovaní k odběrům byli hlášeni přes KHS. Je tím zachován řád a přehled o těchto nemocných.
Psali jsme:
Jak byste hodnotil situaci s koronavirem v zahraničí, v západní Evropě a USA?
Nevím, jak se mnou budou čtenáři souhlasit, ale liberální společnost, kde je odpovědnost jednotlivce jen zbožným přáním, není na jakoukoliv epidemii prakticky vůbec připravena. Dokazují to i čísla nových případů postižených lidí, která strmě stoupají každý den. Když se člověk zamyslí nad tím, v jakém blahobytu západní společnost a vlastně i společnost naše žije, je smutné, že se na něco takového již dávno nepřipravila. Nechci, aby moje slova působila dojmem, že jsem něco takového čekal, ale vzhledem k tomu, jaký je současný stupeň technického pokroku v západním světě, nebyl až takový problém mít dostatečně dopředu vymyšlený postup pří případné pandemii takového rozsahu, která nyní probíhá. Rovněž je zřejmá absolutní nefunkčnost EU, ale to zde nechci komentovat.
Jen několik příkladů ze zemí, kde epidemie běží v plném proudu. Francie, kde „vesele“ probíhaly volby, místo aby se politici starali o to, jak zabezpečit, aby jejich voliči nákazu nešířili, a pokud možno po splnění občanské povinnosti na její komplikace nezemřeli. V sousedním Německu odmítání nošení roušek i v nemocnicích kdy měli covid pozitivní nemocné, byl vyložený hazard s lidským zdravím, a bohužel to bylo i u pracovnic, které se každý den vracely z práce do České republiky.
Samotná Itálie, kde již přiznávají, že nebylo úplně moudré pořádat v době koronavirové infekce sportovní utkání s 50 tisíci diváky a nyní neví, kam uskladňovat zemřelé. Jak zvládnou situaci v USA, si vůbec netroufám hodnotit. Je však zřejmé, že se tam nákaza poměrně lavinovitě šíří, a já jim přeji, aby se jim podařilo ji dostat co nejdříve pod nějakou kontrolu. Na těchto případech je vidět, že naše liberální společnost s tímto typem napadení moc bojovat neumí a je třeba konstatovat, že řízení většiny západních zemí hrubě selhává a podceňuje možná nebezpečí.
Nizozemí a Velká Británie po krátkém čase odstoupily od myšlenky promoření populace, ve Švédsku s tím, zdá se, stále kalkulují. Jaký je v tomto váš názor?
Můj osobní názor je, že jsou dvě možnosti, buď o tom ve zmíněných zemích rozhodují naprostí diletanti a situaci hrubě podcenili, nebo vnímají, že počet lidí je v jejich zemích příliš vysoký. V momentě, kdy celý svět ví, jak epidemie postupovala v Číně a každý může spekulovat o tom, kolik informací Čína uveřejnila, bylo velmi nezodpovědné vystavit obyvatele neúměrnému riziku promoření populace bez jakékoliv kontroly. Zvláště v době, kdy informace, jak koronavirus působí, a to myslím i do budoucna, zatím vůbec nejsou jasné.
Druhou alternativou je, jak jsem zmínil, a zde si dovolím trochu spekulaci, že si možná všechny země uvědomují kapacitu naší planety, a pokud se počet obyvatel sníží, tak to celosvětově nikomu, kdo přežije, moc neublíží. S myšlenkou promoření populace u nás přišel již profesor Pirk, který tento názor veřejně prezentoval a kterého si za jeho práci na poli medicíny velice vážím a respektuji ho. To, že je planeta přelidněna, všichni víme a je možné, že snížení celosvětové populace pomocí epidemií je asi jediná možnost, jak zachovat do budoucna život na zemi v nějakých rozumných podmínkách. Minimálně tím dojde k posílení genofondu. Na tohle by si ale měl každý odpovědět sám.
Co říkáte na „novinku“ – postupné promoření naší společnosti? Není to popření toho, co jsme zde dělali, a také trochu hazard s názory a loajalitou lidí? A návrat k tomu, co Británie a Nizozemí nakonec zavrhly a realizuje to jen za cenu očekávaných masivních ztrát na životech Švédsko?
Na vládu je velký tlak ohledně ekonomiky, což je pochopitelné. Proto se snaží vymýšlet scénář, který, pokud možno, nebude stát tolik peněz. Postupné promořování je hezká představa, též možný termín řízená imunizace. Ale kdo nám řekne, jak bude řízena, a kdy zase přijmeme větší restrikce a jestli budou následně efektivní? Pokud se nakazí mladí a silní, nebudou tedy navštěvovat potencionálně rizikové známé, rodiče či jiné příbuzné?
V současné době jsme sice někde jinde než Itálie a USA, ale to neznamená, že se na tuto úroveň nemůžeme rychle dostat, vše by pak totiž záleželo na osobní odpovědnosti jednotlivců, která je u každého individuální. To, že si naše vláda uvědomila nebezpečí včas a učinila patřičná opatření, je jedině dobře, obávám se však, že zatím nikdo neumí řídit rozběhnutou epidemii, pokud nemá účinnou protilátku, či rychle působící vakcínu. Takže bych byl s uvolňováním restrikcí velmi opatrný, abychom díky mírnému zlepšení ekonomiky neztratili některé naše blízké. Ale vzhledem k tomu, že nejsem epidemiolog, mohu to hodnotit pouze jako lékař.
Světová zdravotnická organizace dlouho příliš nedoporučovala nošení roušek u běžného obyvatelstva, v Německu se nám prý ještě před krátkou dobou za to vysmívali...
Tohle je přesně věc, kterou jsem komentoval výše. Zde se zachovala naše vláda velmi prozíravě a rozhodla se provést preventivní opatření, které je rozumné, bez ohledu na doporučení WHO a našich západních sousedů. I kdyby to snížilo možnost přenosu infekce jen nepatrně, ve velkých číslech, do kterých se v počtu nakažených dostáváme, to může znamenat v konečném součtu daleko nižší počet mrtvých, než by byl bez ústenek.
Jak predikujete další vývoj koronaviru? A pak také ekonomicky, zadluží se enormně české zdravotnictví a nemocnice zvláště?
Epidemie bude samozřejmě postupovat a můžeme pouze doufat, že opatření, která se učinila a nadále činí, budou dostatečná, abychom ji zpomalili a rozložili v čase. Nikdo z nás nechce zažívat takovou tragédii, jako je v Itálii či ve Španělsku, a už vůbec ne to, co budou zažívat Spojené státy. Jak jsem se již zmínil, v současné době si žijí všichni v Evropě ve velmi vysokém standardu. Patříme mezi 5–10 procent nejbohatších lidí světa. Pokud se v naší zemi nemocnice zadluží, bude muset pomoci stát, tedy ve finále všichni daňoví poplatníci. Tak prostě nepojedou lidé na dvě dovolené za rok, nekoupí si poslední model telefonu a televize. Budou se muset zamyslet nad tím, za co utrácí, minimálně do té doby, než se ekonomika vzpamatuje a my se zase vrátíme ke starému zlatému zaběhnutému standardu spotřební společnosti, která nic neřeší, chce všechno hned a za minimální námahu.
Jen doufám, že až zase někdo vymyslí další rušení lůžek, omezování péče a řadu dalších úspor, vzpomene si, že by mohla zase přijít nějaká epidemie a zkusí popřemýšlet, jak vytvořit podmínky k tomu, jak ji, až přijde, řešit. Zde jsem se asi nechal unést a projevil jsem moc velkou dávku optimismu, v našem pseudodemokratickém systému to zase budeme řešit, až to přijde, takže operativně, no, a při nejhorším někoho pohřbíme. To myslím přesně vystihuje naši budoucnost. Takže si nezbývá než přát všem blízkým to jediné, pokud možno vše ve zdraví přežít.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala
