Režisér Svoboda chtěl natočit film o Kajínkově kauze, nakonec z toho sešlo. Až si přečtete, co k tomu zjistil, možná pochopíte důvody

26.05.2017 9:52

„Štefan Janda nebyl žádný podnikatel, byl to gangster a bratři Pokošové byli jeho spřízněné duše, jeho výkonná moc. Navíc postřelený Vojtěch Pokoš byl ve vazbě v době procesu za jiné činy a tam samozřejmě jde na člověka vykonávat nátlak, aby nějakým způsobem svědčil,“ tvrdí v rozhovoru ParlamentníchListů.cz režisér Jiří Svoboda, jenž měl kdysi zájem natočit komplot plzeňských policistů a různých podnikatelů – vyděračů, z nichž pak dva zahynuli v autě pod palbou „vraha“ Jiřího Kajínka. Podle Svobody je vskutku v jeho případu mnoho nejasností. „Myslím si, že justice je sama o sobě řízena svou neomylností, takže by obnovu řízení a nějakou změnu ani nepřipustila,“ říká pak na vrub možnosti obnovy procesu.

Režisér Svoboda chtěl natočit film o Kajínkově kauze, nakonec z toho sešlo. Až si přečtete, co k tomu zjistil, možná pochopíte důvody
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Režisér Jiří Svoboda
reklama

Četla jsem, že jste kdysi s producentem Adamem Dvořákem uvažovali o tom, že byste natočili film o Jiřím Kajínkovi, respektive spíše hlavně o tom, co se dělo před vraždou, za niž byl nakonec Jiří Kajínek odsouzen. Protože jste prý na rozdíl od Petra Jákla neměli od Kajínka práva, chtěli jste se zaměřovat spíše na vztahy mezi plzeňskou policií a podnikateli...

Tak to kdysi špatně napsali, jelikož práva můžete mít jen na něco, co je vytvořeno jako dílo, ale nemůžete mít práva na věci okolo vraždy. To by bylo podobné, jako kdybyste se chtěli tázat, zda měl Oliver Stone práva k tomu natočit film J. F. K. Od koho by je ale měl mít? Od Kennedyho, od Jacqueline Kennedyové, nebo snad od vraha, který na něj střílel? Trestný čin není autorské dílo, na které by někdo mohl mít nějaká práva. Tam jde jen o ochranu osobnosti, což znamená, že pokud tomu člověku necháte jeho jméno a pak ten filmový příběh vyzní pro toho člověka silně negativně, tak se on pak může domáhat osobnostních práv podle občanského zákona. Když vyfotí někoho nahého bez jeho svolení, a pak to otisknou v novinách, tak jsou pak ve hře také osobnostní práva. Tím chci říct, že autorské právo kolem vražd nikdo nemá, tedy ani pan Kajínek, ani bratři Pokošové a ani další mrtví, kteří se vyskytovali ve vraždě, za niž byl Kajínek odsouzen.

Protože vím, že se vždy na natáčení pečlivě připravujete, a vím také, že vás zajímá propojení zločinu a policie, tak si určitě něco z té doby pamatujete. Kdysi jsem totiž slyšela, že pokud někdo zavraždil onoho podnikatele Štefana Jandu a bratry Pokoše – byť jeden z nich přežil – takže to bylo spíše dobrodinní, neboť se oni pohybovali ve sféře zločinu, kdy vymáhali od různých podnikatelů výpalné, unášeli je a pak je mučili jen proto, aby jim prozradili čísla bankovních účtů a podepsali různé směnky a dokumenty na převody majetků. Byl to tedy jakýsi „Berdychův gang“...

Tady opravdu šlo o souboj dvou gangů v policii, a mne proto začalo zajímat, co se dělo před onou vraždou v zatáčkách před plzeňskou věznicí Bory. Počátek všeho byl v tom, že vyděrač Štefan Janda vydíral podnikatele Antonína Vlasáka. Bratři Pokošové, kteří pracovali pro Jandu, tehdy dokonce vtrhli k Vlasákovi do kanceláře, vyhrožovali mu únosem dětí a tak dále a on pak musel podepsat darování aut a dalších věcí. Pokud si dobře vzpomínám, tak si k tomu ale Vlasák zavolal policii a na základě toho se jedna část policie, jež patrně nebyla zkorumpována, rozhodla k tomu, že vyděrače Jandu zatkne. Zatčení bylo plánované na pátek. Tehdy už byla dokonce k tomu objednána URNA, tedy Útvar rychlého nasazení, ovšem nadřízený onoho policisty, jenž zřejmě pracoval v té zkorumpované části policie, řekl onu památnou větu, tedy – že se v pátek přece nezatýká a že se to odloží až na pondělí! No a v sobotu Jandu a Pokoše někdo zastřelil. Ten, kdo ten výrok pronesl, byl podle mých informací policista Kadeřábek, který se později patrně za nějakou odměnu stal náměstkem policejního prezidenta. (Pozdější náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek figuroval ještě v jiné části případu Jiřího Kajínka. Inspekce ministra vnitra totiž Kadeřábka podezírala z toho, že v roce 2000 zatajil místo úkrytu uprchlého Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Podle mluvčí pražského zastupitelství Martina Omelky se ale podezření neprokázalo. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 proto 9. 7. 2002 vydalo pokyn, aby byl „Kadeřábkův případ“ odložen, pozn. red.). Čili je zřejmé, že v tom byly nějaké politické zájmy vyššího rázu, protože mu to vůbec neublížilo, přestože tato věta byla citována v televizních reportážích od Josefa Klímy. To, že se v pátek nezatýká, se nakonec stalo i takovou okřídlenou větou.

Toto ale nebyl zdaleka ojedinělý případ. I například v někdejší kauze libereckého Skloexportu šlo o zatýkání odložené, které nakonec nikdy neproběhlo, přestože se na policejní realizaci spolu domluvili tehdejší šéf ekonomické kontrarozvědky Jan Mareš z policejního prezidia se šéfem liberecké kriminálky, což mně osobně onen šéf kriminálky později potvrdil. Ono to totiž skončilo tím, že byl Mareš vtažen do hloupé úplatkové aféry, takže k zatčení podezřelých potom nikdy nedošlo; a víme, jaké měla kauza vyústění. Koneckonců i Mareš dostal milost, ale od prezidenta Václava Havla. To jsem však hodně odbočila. Jak se ty případy v něčem podobají, že?

Abych nezapomněl dodat – Kajínek byl v době vraždy Jandy a Pokoše samozřejmě v hledáčku policie, protože při eskortě přemohl policisty a přivázal je ke stromu, čímž je zesměšnil. Jenže když vezmete, jaké tresty dnes dostávají lidé za velké malverzace státních peněz, a když si srovnáte, že se Kajínek dopustil jen toho, že ty policisty přemohl a zesměšnil je a dostal pak za to 11 let, tak je z toho zřejmá podjatost, která se vůči němu konala právě za to zesměšnění. Takže pak byl snadno terčem i v případě vražd, za něž pak byl odsouzen. Že to mělo už ve své době celou řadu zpochybňujících údajů, jako že se nenašla zbraň, ze které by střílel, že svědek byl za prvé pochybný, a navíc to byl člověk z podsvětí, za druhé, že to byl svědek, který byl do toho přímo zatažený...

...máte na mysli Vojtěcha Pokoše?

Anketa

Souhlasíte s udělením milosti pro Jiřího Kajínka?

88%
12%
hlasovalo: 2183 lidí
Ano. A za třetí je tady otázka, proč Pokoš byl jen postřelen, byť měl dotyčný vrah dostatek času jej zlikvidovat stejně jako jeho bratra a Štefana Jandu. Nechal ho přitom naživu. Od policie pak Pokoš za své svědectví u soudu dostával benefity ve smyslu, že bude na jeho trestné činy lehčeji pohlíženo. Takže ten případ už tehdy vzbuzoval jisté pochybnosti. Nebyl opřený o tvrdé důkazy. Co vím, tak jisté pochybnosti o případu už měli někdejší ministři spravedlnosti Pavel Rychetský a Pavel Němec. Vybavuji si, že ministr Němec v roce 2006 podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřího Kajínka. (Němec navrhoval zrušit rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a Vrchního soudu v Praze, které zamítly obnovu řízení, pozn. red.). Myslím si, že je po třiadvaceti letech docela dobré zvážit, zda se Kajínek vskutku provinil tím, za co byl odsouzen. A pokud byl odsouzen po právu, tak trest třiadvaceti let tak jako tak je již trestem dostatečným. Za tu dobu snad Kajínek může prokázat, že je schopen žít na svobodě bez pokračování v trestné činnosti.

Těch jedenáct let, které jste zmínil, tak to bylo vskutku hodně na tu dobu?

Ano. Nikdo u toho nebyl zraněn, ti policisté byli jen zesměšněni. Eskortu totiž provedli způsobem, jejž Kajínek dokázal snadno přemoci. Ozbrojení lidé v uniformě ale mají být připraveni na to, jakým způsobem se eskorta dělá, aby se jim to povedlo. To svědčilo o tom, že na onen úkon nebyli dobře připraveni; a i když z hlediska práva to byl bezpochyby trestný čin, tak to bylo hodně. Jedenáct let nedostávají ani lidé za zpronevěru miliard ze státního rozpočtu!

Ještě se musím vrátit k Vojtěchu Pokošovi. Je fakt, že vrah měl dost času jej zastřelit. Proč to neudělal? I kdyby mu došly náboje, mohl zraněného snadno přemoci... Bylo snad dopředu naplánováno, aby mohl v nějakém smyslu Pokoš později „svědčit“?

Proč Pokoš přežil, to nebylo nikdy vysvětleno. Já jsem tehdy slyšel v médiích, jak prý Pokoš nebyl schopen tuto skutečnost vysvětlit ani při svém svědectví před soudem. Ten vrah přitom neutíkal, naopak nad ním dokonce stál a to si přitom jistě nepřál mít nějakého svědka, který mohl svědčit. Takže proč Pokoše nechal naživu, to je dodnes záhada. Je tam ale i další velké množství otázek, kterými se již v devadesátých letech zabývali reportéři Josef Klíma a Janek Kroupa. Pokud si vzpomínám, tak v jedné ze svých reportáží zmínili také to, že tehdy do Plzně jel někdo, kdo chtěl ve prospěch Kajínka vypovídat, ale byl cestou sražen do příkopu. Bylo tam vskutku velké množství nejasností a otazníky vzbuzoval především postup části tehdejší plzeňské policie, která byla zřejmě zkorumpovaná Štefanem Jandou. A možná nejenom jím.

Ano, vím, že se tak v tomto smyslu hovořilo. Také vím, že nikdy policisté neprovedli rekonstrukci na místě činu, nebyla provedená rekognice, nebyla nalezena zbraň, z níž se střílelo, nebyly nalezeny na místě žádné Kajínkovy otisky prstů, svědek Pokoš si vzpomněl na Kajínka až téměř po půl roce... byl tam prý jen jeden střelec, jenž najednou střílel z obou rukou a možná snad i z nohy, což mi připomíná hypotézu „jediného střelce“ na prezidenta Johna F. Kennedyho... Další věci jsou zase ne nepodobné kauze vykradení pošty v Kafkově ulici na Praze 6. Jak je možné, že na základě těchto „nedůkazů“ byl Kajínek nakonec odsouzen?

Klíma i Kroupa už kdysi rekonstrukci střelby prováděli ve svých reportážích a už tehdy rozebírali trajektorii střel. Čili kdyby Kajínek opravdu na místě činu byl, tak tam prý rozhodně nemohl být sám.

Třeba se mýlím a ve spisu jsou fakt důkazy...

Především je velmi podivné, že URNA nakonec v pátek nezasáhla, byť policista, který ji objednával, měl zjevně důvod k tomu jednat rychle. Tím, že zatýkání bylo odloženo až na pondělí, měli zase zainteresovaní možnost Jandu a Pokoše odstranit.

Jeden z vysoce postavených policejních vyšetřovatelů mi kdysi říkal, že není možné, aby policie provedla realizaci, tedy zatčení a domovní prohlídky bez toho, aniž by měla věrohodné důkazy, které jim navíc musí potvrdit i státní zástupce. Čím si vysvětlujete, že v kauze Kajínek, přestože řádné důkazy zjevně chyběly, státní zástupce konal a soud ho nakonec i odsoudil?

Buď musí být materiální důkazy, které v tomto případě nebyly, nebo musí kruh nepřímých důkazů tvořit ucelený obraz toho, co se stalo. Já si však myslím, že ani jedna z těchto podmínek kolem obžaloby na Kajínka splněna nebyla. A z jakého důvodu exministři spravedlnosti Rychetský a Němec zvažovali nějaké opravné opatření, tak to by vám řekli nejspíš oni, neboť byli seznámeni se spisem. A pokud se vyjádřili o nějakých pochybách při soudním řízení a pokud o nich byli přesvědčeni, tak asi k tomu měli nějaký důvod.

Soudce Tomáš Bouček ale přece kdysi vyvolal pořádný rozruch tím, jak hovořil, než zamítl obnovení procesu s Kajínkem. „Tohle není žádná výjimečná situace, že Kajínek dostal doživotí. Je to přeci jedna verbež, včetně Pokoše,“ řekl Bouček podle tajné nahrávky a zároveň přísedícím soudcům připomněl, že poprvé Kajínkovu žádost také zamítl. A navíc – vždyť ve filmu Kajinek je ukazováno, jak na onu filmovou soudkyni bylo tlačeno... Myslíte si, že i v reálu bylo soudcům, kteří v případu Kajínek figurovali, vyhrožováno?

To jsou spekulace. Ale na druhé straně musíte vzít v úvahu, že předseda senátu nebyl jediným, kdo verdikt nad Kajínkem vynesl. Jeho verdikt potvrdily i vyšší soudní instance. Takže verdikt soudu nižší instance bych nezveličoval, neboť tam jsou opravné prostředky, a z něčeho musely vycházet i soudy vyšší instance, což ale neznamená, že by v justici bylo vše v pořádku. Že je justice v nepořádku, to všichni víme. Já osobně si o ní nedělám vůbec žádné iluze. Bylo to patrné i na případu zdravotní sestry z Rumburka, kterou nechávali v podstatě bez důkazů skoro rok ve vazbě v nesnesitelných podmínkách. Státní zástupce se pořád odvolával a až po roce jejího věznění dospěl soud k tomu, že důkazy na její odsouzení jsou nedostatečné, a ona byla nakonec osvobozena. Bylo to potvrzeno i odvolacím soudem. A já si vždy kladu otázku, zda státní zástupce a policie, která to organizovala, našli v sobě sílu a alespoň na rozloučenou jí řekli: „Pardon, zkazili jsme vám život, omlouváme se, ale jednali jsme v hlubokém přesvědčení.“ Myslím si, že obraz justice je u lidí obecně velmi špatný.

Musím se ještě vrátit na začátek, kdy oni podnikatelé – dá-li se jim tak říci Štefan Janda a bratři Pokošové vybírali od podnikatele Vlasáka výpalné, k čemuž ho krutě mučili. To ale asi nebyl ojedinělý případ...

Pokud si vzpomínám, tak ti lidé byli vskutku gangsteři. Štefan Janda nebyl žádný podnikatel, byl to gangster a bratři Pokošové byli jeho spřízněné duše, jeho výkonná moc. Navíc postřelený Vojtěch Pokoš byl ve vazbě v době procesu za jiné činy a tam samozřejmě jde na člověka vykonávat nátlak, aby nějakým způsobem svědčil. Čili pochyby k odsouzení Kajínka to vzbuzovalo. On nebyl pro policii sympatický, zároveň jedna větev policie bezpochyby byla spjatá s organizovaným zločinem, takže měla zájem na tom, aby Janda a Pokošové nepřišli před soud, protože by asi tím byl vyvolán tlak na policisty, kteří jim trestnou činnost umožňovali a kryli ji.

Prezidentská milost pro Kajínka je podle některých politiků předvolební kampaní Miloše Zemana. Myslí si to například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Sprostý vrah včera v Manchesteru zavraždil desítky lidí. Dnes je v České republice hlavní mediální hvězdou sprostý vrah. Je to jenom pro politickou volební kampaň pana prezidenta Zemana. Slušnému člověku je z toho nevolno,“ reagoval tento týden Kalousek. Co si o jeho slovech myslíte?

Miroslav Kalousek je sám přehnanou existencí a víme, že se občas vyjadřuje siláckým způsobem. Navíc si teď připadá spolu s Bohuslavem Sobotkou vhodným účastníkem komplotu proti Andreji Babišovi. Jistě má pocit vítězného politika, který chodí s mávátky v rukách, když sem přijede čínský prezident. Nebyl to nikdy žádný disident, a přesto se za něj vydává. Navíc není dozajista ani on sám čistý. Všichni víme, v kolika kauzách se jeho jméno objevuje, i když mu nikdy nic nebylo dokázáno.

Jiří Kajínek hovoří a obnově procesu. Domníváte se, že se mu to na svobodě podaří?

Jeho advokátka se o to pokoušela opakovaně, ale nikdy soud k obnově řízení neshledal důvody. Podle soudu žádný kardinální důkaz, který by zcela zpochybnil případ, neexistuje, takže obnova procesu byla opakovaně odmítnuta. Je tak otázkou, jestli by vůbec po letech bylo možné relevantně snést nějaké nové důkazy, které by zcela zpochybnily verzi, že Kajínek v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory byl, a pokud tam byl, tak že byl i jediným střelcem. Myslím si, že justice je sama o sobě řízena svou neomylností, takže by obnovu řízení a nějakou změnu ani nepřipustila.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Olga Böhmová
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rozřezané pneumatiky, rozbitá skla u aut... Slavík Tomáš Ortel se rozpovídal, čemu čelí jeho kapela

21:27 Rozřezané pneumatiky, rozbitá skla u aut... Slavík Tomáš Ortel se rozpovídal, čemu čelí jeho kapela

ROZHOVOR „Nejčastěji se organizátor zalekne medializace daného koncertu, nebo je na majitele vyvíjen…